Amnesty International žaluje Norsko za „rasismus“ kvůli údajnému etnickému profilování ze strany policie, což je historicky poprvé
Norská policie je obviňována z diskriminace, ale mnoho zahraničních skupin je také obviňováno z páchání zločinů za mnohem vyšší trestní sazby
Norsko je obviněno z rasismu kvůli údajnému policejnímu profilování v nové žalobě Amnesty International, což je poprvé, kdy Amnesty zažalovala norský stát za rasismus.
„Toto je případ, který není jen o právech jedné osoby, ale o strukturálních výzvách v tom, jak stát plní své povinnosti chránit před rasismem a diskriminací,“ oznámil podle tiskové zprávy generální tajemník Amnesty International Norsko John Peder Egenes.
Případ se týká Awona Amidu z Trondheimu, který je podle Amnesty po léta vystaven obtěžování a diskriminaci ze strany policie ve městě.
Podle norského portálu NRK Amnesty tvrdí, že „barva kůže nebyla nikdy uváděna jako příčina. Ale není pochyb o tom, že příčinou je etnická příslušnost,“
„Zkušenosti Awon Amidus ukazují, jak etnické profilování ovlivňuje nejen jednotlivce, ale také podkopává právní jistotu. Jako pomoc strany chce Amnesty zajistit, aby případu byla věnována potřebná pozornost a právní váhu,“ píše Egenes.
Amnesty nyní případ předkládá společně s Amidu soudu a jejich žalobu směřuje k ministerstvu spravedlnosti na federální úrovni, kvůli svému pravidlu dohledu v norském systému trestní justice.
Poukazují na to, že policie pozorovala Amidu po dlouhou dobu v civilním vozidle a „prováděla nepřiměřeně invazivní kontroly“.
Amidu si stěžoval na policii a nahlásil situaci speciální jednotce, což potvrdil i Diskriminační výbor, píše Amnesty, ale náprava mu byla odepřena.
Rada vydala rozhodnutí, v němž se uvádí, že „policejní obvod Trondelag diskriminuje Awon Amidu kvůli etnické příslušnosti“.
Úřad však také uvedl, že přidání informací o Amidu do zpravodajské databáze nepředstavuje diskriminaci. Zjistilo se také, že ho policie aktivně nepronásleduje.
„Jediný způsob, jak získat odškodnění, na které má nárok, je podat žalobu na stát. Žaloba může poskytnout zásadní objasnění odpovědnosti úřadů za nápravu takových porušení,“ uvedla v tiskové zprávě Emilie Hulthin, právnička zastupující Armidu.
„O tomto soudním sporu víme příliš málo, a protože to vypadá, že je to ministerstvo spravedlnosti, které žalují, není správné, abychom se ozvali,“ řekl NRK policejní šéf v policejní čtvrti Trondelg Nils Kristian Moe.
Jak už to u podobných soudních sporů bývá, Amnesty International možná hledá rozsáhlé systémové změny, které by z případu vyplynuly a které jdou daleko za Armidu.
„Jde o důvěru v policii, právní stát ao to, že jako společnost bereme lidská práva a rasismus vážně. Awon Amidu je v tom již mnoho let a jeho boj je důležitý, aby upozornil na slabiny norského právního systému,“ píše Egenes v tiskové zprávě.
Amnesty poukázala na zřízení zón v Norsku, které umožní policii prohledávat lidi bez podezření nebo důkazů, které jsou podobné zákonům zavedeným ve Švédsku a Dánsku. V Dánsku se tyto zóny staly trvalými, zatímco ve Švédsku běží vždy dva týdny.
Norské zóny se zřizují spíše podle švédského vzoru, který bude zaveden pouze dočasně v reakci na hrozby.
Cílem je vypořádat se s horkými místy zločinu a vzít z ulic zbraně a nože.
Kritici jako Amnesty International tvrdí, že nové zóny porušují lidská práva a umožní policii páchat rasové profilování.
Někteří uživatelé na X poukázali na to, že epidemii kriminality v Norsku z velké části živí cizinci.
„Amnesty žaluje norský stát za diskriminaci kvůli ‚etnickému profilování‘. No, imigranti jsou zločinnější než Norové. Je to fakt. Žalují stát, protože policie dělá svou práci správně,“ napsala norská novinářka Rebecca Mistereggen.
„Statistiky SSB (2020–2023) ukazují, že děti přistěhovalců (druhá generace) páchají ještě více násilných trestných činů než jejich rodiče. Druhá generace Somálců, Maročanů a Iráčanů má kriminalitu 7–9krát vyšší než norští muži. Pro Švédsko je to stejné: studie z BRÅ ve Švédsku ukazuje, že děti přistěhovalců mají často vyšší míru kriminality než jejich rodiče,“ dodala.
