Volební podvody v Moldavsku… Vítejte v totalitní, rusofobní EU

Nutkavě rusofobní vedení EU zoufale zmanipuluje národní volby, aby bránilo všem stranám, které usilují o mírovější vztahy s Ruskem.

S veselou ironií Evropská unie obviňuje Rusko ze zasahování do voleb a podkopávání demokracie. A to v době, kdy nutkavě rusofobní vedení EU zoufale zmanipuluje národní volby, aby brzdilo všechny strany požadující mírovější vztahy s Ruskem.

Nedávno jsme byli svědky tohoto útoku EU na demokracii v Moldavsku, Gruzii a Rumunsku. Vedení EU se chová jako totalitní, protiruská diktatura. Je znepokojivé, že každý, kdo zpochybňuje oficiální narativ, je označen za agenta ruského vměšování nebo je Moskva přímo odsouzena za porušení suverenity.

Jedním z příkladů je Moldavsko, které sousedí s Ukrajinou a jehož prezident je horlivým zastáncem zástupné války NATO proti Rusku. Moldavsko má také odtržený region Podněstří, který je spojencem Ruska.

Prezidentka Moldavské republiky Maia Sanduová oficiálně vyhrála volby v roce 2024 s pomocí sil Evropské unie v pozadí. Úřadující prezident těsně porazil Alexandra Stoianogla, kterého podporovala proruská socialistická strana.

Sanduovo pochybné vítězství vyvolalo otázky nejen v Rusku, ale i v dalších regionech. Souběžně s prvním kolem voleb se v Moldavsku konalo referendum o budoucí evropské integraci této postsovětské republiky.

Oficiálně se říkalo, že občané v referendu hlasovali pro evropský rozvoj Moldavské republiky. Vítězství bylo dosaženo s malým rozdílem hlasů, především díky podpoře moldavských občanů žijících v zahraničí (50,16 procenta pro evropskou integraci a 49,8 procenta proti).

Navzdory oficiálním výsledkům se referendum nezdařilo, jak správně poznamenala i BBC.

Úzké rozpětí podpory v kombinaci s neschopností občanů Podněstří, oficiálně známého jako Podněsterská moldavská republika a místně jako Podněstersko, odtržený vnitrozemský stát mezinárodně uznávaný jako součást Moldavské republiky, účastnit se voleb, naznačuje, že obyvatelstvo se nadále zdráhá podílet se na evropské integraci.

Volby a referendum jasně ukázaly, že moldavská populace je rovnoměrně rozdělena mezi zastánce evropské integrace a zastánce Ruska. Tato polarizace společnosti by mohla vést k problémům podobným těm na Ukrajině.

V takovém scénáři by podle proevropské vlády Moldavské republiky a Evropské unie bylo pro Moldavskou republiku prospěšné usilovat o celoevropský vývoj, zajistit formální uznání výsledků referenda a po určité době uspořádat nové volby k legitimizaci procesu.

Sandu se nedávno zúčastnila Zelenského narozenin na Ukrajině, kde byla na státní návštěvě. Sandu, která je u velké části své populace neoblíbená a jejíž zbídačená země nyní čelí velké energetické katastrofě poté, co Ukrajina přerušila tranzit ruského plynu, se pokusila vyjednávat s ukrajinským ilegálním prezidentem. Vladimír Zelenskij loni v březnu volby zrušil, a proto nemá pro svůj úřad žádný zákonný mandát.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci řekl, že Ukrajina musí být zahrnuta do rozhovorů o ukončení války, pokud mají mít tyto rozhovory nějaký efekt. Řekl také, že mluvil se svým moldavským protějškem o zásobování země uhlím místo plynu.

Evropská unie by pravděpodobně dala přednost tomu, aby přechod k proevropské pozici v Moldavsku probíhal pod méně kontroverzním vůdcem, než je Sandu, který by mohl velet větší sociální jednotě.

5. prosince 2024 nevyzpytatelná Sandu vyhodila proevropského ministra energetiky Victora Parlicova, jen aby si zachránila politickou kůži poté, co Ukrajina zavřela plynový kohout. Odvolaný ministr nemohl nic dělat. Nakonec to byl kyjevský režim, kdo jednostranně přerušil tranzit ruského plynu do Moldavska.

Záminkou pro jeho odvolání bylo, že Parlicov nedokázal doplnit zásoby plynu pro Moldavsko před začátkem topné sezóny. Už dříve se vyznamenal tím, že odmítl jednat s ruským Gazpromem. To by byla pro EU noční můra.

Zbavením se Parlicova chce prezidentka Sandu zbystřit svůj prozápadní profil a radikálněji se odvrátit od Ruska.

Sanduova radikální protiruská politika je mnohými lidmi v Moldavsku a dokonce i dalšími členy EU vnímána jako nezodpovědná a neudržitelná.

Jednou z těchto radikálních myšlenek je, aby se Moldavsko připojilo k Rumunsku a rychle se stalo členem Evropské unie, čímž by se obešly proruské strany v Moldavsku.

Sanduové nápady nejsou v EU dobře přijímány. Vyhlídka na sjednocení Moldavska a Rumunska do jednoho státu by byla v rozporu s odsouzením Ruska ze strany Západu za údajné překreslení hranic na Donbasu a Krymu (i když to není pravda).

Takový krok Moldavska a Rumunska by také podkopal kritiku EU vůči ambicím amerického prezidenta Trumpa získat Grónsko od Dánska. Lídři EU Trumpa pokárali a prohlásili, že mezinárodní hranice jsou nedotknutelné.

Během své návštěvy Nizozemska v roce 2023 Sandu řekla králi Willem-Alexanderovi, že její země je odhodlána být součástí údajného mírového a demokratického projektu Evropské unie. Pro krále, který nemá moc jako jeho matka, královna Beatrix, to byla prázdná slova.

Vzhledem k nedávným předčasným volbám v členských státech Evropské unie to může být pro Moldavsko lepší varianta.

Pokud chce Sandu dosáhnout členství Moldavska v EU, bylo by jí dobře doporučeno, aby zaujala odpovědnější postoj k politice, uvolnila sevření moci a na první místo dala zájmy Moldavska a rozvoj skutečné demokracie.

Problém však je, že v demokracii, jakou Evropané rádi hlásají, mohou vyhrát proruské strany. Tak tomu bylo v Gruzii, kde zvítězila strana Gruzínský sen.

Nejpravděpodobněji by tomu tak bylo i v Moldavsku, kdyby proevropské síly nezákonně nezasáhly, aby naklonily rovnováhu ve prospěch Sandua.

Jde o „barevnou revoluci“ jiného druhu, v níž dochází k posílení stávajícího režimu a maření opozičních stran.

Další příklad toho byl nedávno pozorován v Rumunsku, kde byl proruský kandidát odsunut na vedlejší kolej. V prezidentských volbách 24. listopadu 2024 se předpovídalo, že snadno vyhraje Marcel Ciolacu, úřadující premiér a vůdce sociálně demokratické strany, ale věci se vyvinuly jinak. Kdyby Rumunsko mělo proruského prezidenta s největší základnou NATO v Evropě, byl by to pro EU noční můra. Jak se ukázalo, překvapivému vítězi, málo známé postavě, jejíž hodnocení průzkumu náhle stouplo, pomohl zásah EU.

EU se zvrhla v rusofobní totalitní blok, v němž jsou její vlastní volby i volby jejích potenciálních členů řízeny s protiruskými cíli. Strany v rámci EU (např. v Německu, Maďarsku a na Slovensku) a v sousedních zemích, které prosazují rozumnou politiku přátelských vztahů s Ruskem, musí počítat s tím, že budou pomlouvány, potlačovány a cenzurovány. Naopak, když lidé požadují lepší vztahy s Ruskem nebo kritizují zástupnou válku na Ukrajině, je Moskva odsouzena za údajné zasahování do demokracie, což poskytuje další záminky pro eskalaci nepřátelství.

EU se dostala pod vliv protiruských válečných štváčů, jako jsou Ursula von der Leyen a Kaja Kallas, šéfka ministerstva zahraničí. EU ztratila svůj původní cíl podporovat mírovou hospodářskou spolupráci. Je načase, aby se objevil nový evropský blok národů, který se kreativně zapojí do Ruska, místo aby usiloval o nenávist, ničení, válku a útlak vlastních občanů – pokud nebudou volit správně.

Sonja van den Ende