„Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný“ – Je současná zuřící obchodní válka trojským koněm?
Obchodní válka jako nástroj globalistů: cesta k bezvlastnické společnosti?
Nedávný vývoj v globálním obchodu vyvolává znepokojivou otázku: Je eskalující obchodní válka mezi Spojenými státy, Kanadou, Mexikem a Čínou náhodným rozhodnutím hospodářské politiky – nebo je součástí širší agendy nastolení „nového normálu“ nemajetnosti?
Trump uvalil nová cla na Mexiko, Kanadu a Čínu. Tyto tři země již oznámily protiopatření. Účinky se dotýkají i evropských společností , včetně německého automobilového trhu.
Zkáza střední třídy – požadovaný scénář?
S cly uvalenými Donaldem Trumpem na dovoz z Kanady, Mexika a Číny dramaticky rostou ceny výroby a spotřebního zboží. Netýká se to globálních elit či velkých korporací, ale především střední třídy a menších firem, které se kvůli vyšším nákladům ocitly vmanévrované do existenční krize. Zatímco velké korporace mohou zmírňovat nárůst cen díky své pouhé tržní síle, běžným občanům zbývá jediná možnost: vzdát se nebo se zadlužit.
Výsledek? Klasická střední třída, která byla kdysi páteří západní ekonomiky, je krůček po krůčku erodována. Ceny nemovitostí zůstávají vysoké, zatímco půjčování se stává restriktivnější. V praxi to znamená, že méně lidí si může dovolit vlastní bydlení a více lidí si musí pronajímat – často od velkých investičních firem, které masivně vstupují na realitní trh.
„Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný“ – Neskutečná náhoda?
Shodou okolností se zdá, že tento vývoj dokonale ladí s nechvalně známou vizí WEF: „ Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný . Slogan, původně publikovaný jako předpověď budoucnosti, se nyní stává děsivě reálným. Kdo těží z obchodních konfliktů? Jsou to korporace a finanční elity, kdo kontroluje zdroje a kapitál.
Zatímco běžní občané jsou drceni rostoucími životními náklady, nájmy a náklady na energii, globální hráči těží z nových monopolů a ekonomických závislostí. Agenda vyvlastnění není realizována nařízením vlády, ale ekonomickými omezeními.
Závislost jako prostředek kontroly
Pokud bude odepřen přístup k majetku a vymazána střední třída, zbude jediné – systém naprosté závislosti na korporacích a státu. Spotřební zboží, bydlení, energie – to vše se pro jednotlivce stává nedostupným, zatímco velké korporace řešení „pronajímají“. Co to znamená?
- Žádná vlastnická práva: Vše patří korporacím – od životního prostoru přes vozidla až po digitální produkty.
- Mechanismy sociálního kreditu: Přístup ke zboží již není určován kupní silou, ale chováním v souladu se systémem.
- Dohled a kontrola: Ti, kteří nemají jinou možnost, se musí podřídit systému, aby se mohli podílet na ekonomickém životě.
Obchodní válka jako trojský kůň?
Už to není jen o obchodních vztazích. Stupňující se obchodní válka je spíše prostředkem k vytvoření ekonomického tlaku a prosazení strukturálních změn, které jsou přínosem pro určitou elitu. Rostoucí náklady pro občana a plíživé vyvlastňování střední třídy by mohly sloužit jako prostředek k vytvoření nového ekonomického řádu – takového, v němž průměrný občan nic nevlastní a je držen v systému naprosté ekonomické závislosti.
Otevřenou otázkou zůstává, zda jde o záměrnou kontrolu, nebo o „náhodný“ důsledek globální obchodní strategie. Jisté je jen to, že plán vyjde.
