Thomas Röper: Kdo je vlastně radikálně protiruská Kaja Kallasová?
Bývalá estonská premiérka a současná šéfka unijní zahraniční politiky Kaja Kallasová je jednou z nejradikálnějších protiruskyň v EU. Její příběh je zajímavý, protože její rodina patřila k vládnoucí elitě v Sovětském svazu a po pádu komunismu prostě vyvěsila vlajku do nového větru.
Jestli Kaja Kallas v posledních letech něčím vyčnívala, pak je to především její radikální protiruský postoj a hororové příběhy, které ráda vypráví západním médiím o utrpení, které její rodina údajně musela snášet za sovětské éry. Už teď je však vidět, že dáma nebere příliš vážně pravdu o tom, co má společného se svou novou šéfkou, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
„Špatné roky“ v Sovětském svazu
Paní Kallasová ráda vypráví o strašném životě, který její rodina údajně musela snášet pod sovětskou nadvládou.
Její rodina však patřila k politické elitě Estonské sovětské republiky, paní Kallasová se na sovětské poměry narodila se zlatou lžičkou v ústech, její rodina patřila k „nomenklatuře“, jak se tehdy říkalo.
Její otec Siim Kallas vstoupil do komunistické strany v roce 1972 ve věku 23 let a udělal kariéru na ministerstvu financí Estonské sovětské republiky. V roce 1979, ve věku pouhých 31 let, byl již ředitelem představenstva estonské Sberbank, státní banky. V sovětské správní hierarchii to odpovídalo pozici náměstka ministra ve vládě Estonské sovětské republiky a bylo to spojeno s vysokým společenským postavením, služebním autem, dačou, pěkným bytem, přiměřeným platem a přístupem k „exotickému“ zboží, které nebylo dostupné pouhým smrtelníkům, těm to bylo většinou odepřeno.
Kaja Kallas, narozená v roce 1977, vyrůstala s privilegii, o kterých se jejím vrstevníkům ani nesnilo.
Její otec, soudruh Siim Kallas, udělal stranickou kariéru v Sovětském svazu, který Kaja nyní popisuje jako „imperiální“ mocnost, když se v roce 1986 stal zástupcem redaktora estonských stranických novin Rahva Hääl („Hlas lidu“) a předsedou odborové organizace sovětského Estonska v roce 1989.
Kaja Kallas se snaží na tyto části své biografie co nejvíce zapomenout a raději mluví o tom, jak těžké pro ni bylo žít „pod jhem sovětské tyranie“.
Rodina Wendehalových
Její otec, který byl právě přesvědčeným sovětským komunistou, poznal znamení doby po konci Sovětského svazu a vyvěsil vlajku do nového větru.
V letech 1991 až 1995 byl Kallas prezidentem Estonské národní banky, založil Estonskou reformní stranu, v letech 1995 až 1996 byl ministrem zahraničí, v letech 1999 až 2002 ministrem financí a v letech 2002 až 2003 se stal dokonce předsedou estonské vlády.
Dcera Kaja nadále vyrůstala v bohatství a privilegiích, protože bývalý komunista tatínek Kallas zůstal součástí vládní elity v nyní kapitalistickém a neochvějně protiruském Estonsku.
1. května 2004 se Papa Kallas přestěhoval do EU a stal se komisařem EU pro hospodářské a měnové záležitosti. V následující komisi EU byl ve funkci od 18. listopadu 2004 do 9. února 2010 komisařem pro správu, audit a boj proti podvodům a v následující komisi EU byl od roku 2010 komisařem pro dopravu.
Po návratu do Estonska se stal znovu poslancem a místopředsedou parlamentu, než v roce 2024 ze zdravotních důvodů odešel z politiky.
Dcera se zlatou lžičkou
Ještě jako průkopnice za sovětských časů napsala Kaja Kallas v jednom ze svých školních esejů, že „chtěla by být jako sovětští pionýrští hrdinové, například Marat Kazei, Lenja Golikov, Valya Kotik a Volodya Dubinin“. Byli to sovětští partyzáni, kteří bojovali proti nacistům.
Kaja ale také přizpůsobila své postoje novým skutečnostem po rozpadu Sovětského svazu. Jako předsedkyně estonské vlády se zasazovala o vymýcení ruské kultury, vyhoštění rusky mluvících lidí, takzvaných „neobčanů“ , kteří existují ve všech pobaltských státech, a ničení památek ze sovětské éry. Estonsko řídí Waffen-SS oceněné v muzeích , i když Waffen-SS v Estonsku zuřily špatně, protože válku v Estonsku přežilo méně než tucet Židů. To ale Kallasům nezabránilo v zákazu oslav vítězství nad nacisty v roce 2023 .
Ale zůstaňme u Kajina životopisu.
V letech 1995 až 1999 studovala Kaja Kallas práva na univerzitě v Tartu a v roce 1999 byla přijata do Estonské advokátní komory. Kromě toho se od roku 2003, ve věku pouhých 26 let, a zatímco její otec byl estonským premiérem a poté komisařem EU, stala členkou představenstev a dozorčích rad mnoha estonských společností zabývajících se obnovitelnými energiemi.
V roce 2010 se Kaja připojila k Estonské reformní straně, kterou založil její pan Papa, a v roce 2011 byla zvolena do estonského parlamentu. V roce 2014 byla zvolena do Evropského parlamentu, kde jistě těžila ze spojení pana Papy, který byl tehdy komisařem EU.
V roce 2018 se stala předsedkyní Estonské reformní strany, kterou založil její otec, vrátila se do Estonska a na začátku roku 2019 vyhrála volby. Poté se stala premiérkou Estonska.
Věrnost zásadám? Žádná…
Jejím nejdůležitějším znakem je její radiálně protiruská rétorika a zejména po eskalaci na Ukrajině patřila k nejhlasitějším zastáncům stále tvrdších ruských sankcí v EU. V létě 2023 se však ukázalo, že soukromě těžila z obchodu s Ruskem.
Její manžel Arvo Hallik byl spolumajitelem a finančním ředitelem společnosti Stark Logistics, která poskytovala přepravní služby z Estonska do Ruska, a to i po zavedení sankcí, které jeho manželka požadovala nejhlasitěji. Když to vyšlo najevo , odstoupil ze společnosti , omluvil se za škodu, kterou jeho práce způsobila jeho manželce, a zdůraznil, že Kaja Kallas „nic nevěděla o jeho aktivitách“.
To však mohla být lež, protože jen o pár dní později estonská média uvedla, že Kaja Kallas poskytla svému manželovi v roce 2022, tedy po eskalaci na Ukrajině, půjčku, jejíž část byla použita na financování společnosti Stark Warehousing, která poskytuje skladové služby v Rusku. Půjčka byla na 350 000 eur a byla přidělena poradenské společnosti Novaria Consult, kterou rovněž vlastnil Kallasův manžel. Společnost zase držela 25 procent kapitálu společnosti Stark Logistics a 30 procent kapitálu společnosti Stark Warehousing, která se specializovala na skladové obchody v Rusku.
Na dotaz médií Hallik potvrdil , že prostředky, které dostal od své manželky, použil na „finanční investice“ ve společnosti Novaria Consult, včetně „zahájení Stark Warehousing“. Zároveň poukázal na to, že o obsahu těchto investic se údajně „nikdy mezi nimi nediskutovalo“.
Nějak mi to připomíná rodinu Bidenových, protože Joe Biden vždy tvrdil, že se svým synem Hunterem, který vždy těžil z profesních kontaktů svého otce, nikdy o svém podnikání nemluvil. Kallas a Biden mají společné to, že jim západní média věří a nekladou nepříjemné otázky.
Sestry v duchu
Kallasová má mnoho společného se svou novou šéfkou Ursulou von der Leyen, která na sebe také upoutala pozornost korupčními skandály . Jen si vzpomeňte na objednání dávek vakcíny od Pfizeru, které samozřejmě nemá žádné následky, protože kvůli tomu soud právě zastavil řízení .
A skandály von der Leyenové se týkají i jejího manžela. Heiko von der Leyen je lékařský ředitel farmaceutické společnosti Orgenesis , která se specializuje na vývoj buněčných a genových terapií. Patří sem také technologie mRNA, kterou Evropská komise po panice Covidu učinila společensky přijatelnou.
Pro připomenutí: technologie mRNA byla objevena v roce 1990 a farmaceutický průmysl se 30 let neúspěšně snažil schválit léky využívající tuto technologii, protože vedlejší účinky byly nepředvídatelné. Tato technologie byla poté v návaznosti na pandemii uspěchána a kvůli nemoci, která zabíjí sotva jedno procento nakažených, byly miliardy lidí „očkovány“ experimentální genovou terapií, protože vakcíny Covid od společnosti Pfizer jsou z definice genovou terapií. .
Ale s Ursulou von der Leyen je to jako s Joe Bidenem a Kajou Kallas: Západní média se na to neptají.
Vtipná konspirační teorie na závěr
Zábavné je, že existuje konspirační teorie, že Kallas skutečně pracuje pro ruské tajné služby. Myslím, že je to nesmysl, ale považuji příběh za dostatečně zábavný na to, abych tímto článkem zakončil.
Kallas studovala na univerzitě v Tartu, jejíž studenti byli vždy středem zájmu sovětské KGB a poté ruské FSB při náboru zajímavých kandidátů. Po ukončení studia Kaja Kallas nějakou dobu pracovala pro advokátní kancelář Hannes Snellmann v Helsinkách. Finsko bývalo důležitou základnou ruských zpravodajských služeb pro operace v Pobaltí a severoevropských zemích.
Zábavná konspirační teorie naznačuje, že Kallas byla rekrutována ruskými tajnými službami jako studentka anebo když pracovala pro finskou právnickou firmu. Ruské podnikání jejího manžela by proto bylo kanálem, přes který byla Kallasová placena za svou práci.
Jejich úkolem by tedy bylo Evropu ekonomicky poškodit a oslabit. A nutno velmi objektivně konstatovat, že se jí to daří na výbornou s ruskými sankcemi, jejichž nejnadšenějším zastáncem je Kallasová. A prosazováním nových dodávek zbraní a finanční pomoci Ukrajině Kaja Kallasová nevyhnutelně vojensky i finančně oslabuje EU.
I když je tato konspirační teorie zábavná, myslím si, že je to nesmysl, protože ruským zájmem není oslabení Evropy. Ruským zájmem je vytlačit americký vliv z Evropy a spolupracovat s Evropou. A to vyžaduje silnou Evropu, která je dostatečně silná, aby odporovala USA a prováděla politiku vlastních zájmů, zatímco slabá Evropa se nikdy nemůže osvobodit od neokoloniálního diktátu USA.
