Vědci pomocí laserů zjistili, že zuby autistických dětí mají vysokou hladinu těžkých kovů
V odborném časopise Nature byly publikovány výsledky výzkumu vědců, kteří pomocí laserů zjistili, že děti s autismem mají často mléčné zuby obsahující vysoké množství toxických těžkých kovů, zejména olova.
Bylo také pozorováno, že jejich zuby měly zároveň nízký obsah určitých živin, jako jsou zinek a stopový minerál mangan.
Jelikož se předpokládá, že autismus se vyvíjí po narození, tyto těžké kovy mohou přispívat nejen k autismu, ale ik jiným dětským poruchám, které jsou v současnosti poměrně běžné – jako například porucha pozornosti (ADD) a ADHD (hyperaktivita).
Podle studie NIH publikované v časopise Nature autismus souvisí s toxickými těžkými kovy
V převratné studii financované americkým Národním institutem zdraví (NIH) vědci objevili souvislost mezi autismem a vystavením těžkým kovům během raného vývoje.
Studie publikovaná v časopise Nature Communications analyzovala mléčné zuby dětí s autismem a porovnávala je se zuby dětí bez autismu.
Vědci pod vedením environmentálního vědce Manishe Arora z Icahn School of Medicine na Mount Sinai v New Yorku se zaměřili na roli environmentálních faktorů při vzniku autismu. Použili inovativní metodu pro mapování růstových prstenců v mléčných zubech, což jim umožnilo určit hladiny těžkých kovů a základních živin v různých stádiích vývoje.
Studie zjistila, že mléčné zuby dětí s autismem obsahovaly vyšší hladiny toxického olova a nižší hladiny základních živin než zinek a mangan v porovnání s zuby dětí bez autismu.
Arora vysvětlil, že autismus je komplexní stav ovlivněný genetickými i environmentálními faktory. Identifikace environmentálních přispěvatelů však byla náročná kvůli obtížím při měření expozice před diagnózou.
Inovativní metoda používání mléčných zubů pro analýzu minulé expozice těžkým kovům tak nabízí nové okno do raného života dítěte.
Výzkumníci studovali 32 párů dvojčat, aby kontrolovali genetické vlivy a zaměřili se na environmentální faktory. Zjistili, že když mělo autismus jen jedno dvojče, byly větší rozdíly ve vychytávání kovů, což naznačuje potenciální environmentální spouštěč.
Cindy Lawlerová, vedoucí oddělení NIEHS pro genetiku, životní prostředí a zdraví, zdůraznila význam této studie:
„Myslíme si, že autismus začíná velmi brzy, s největší pravděpodobností v děloze, a naše životní prostředí může zvýšit riziko pro dítě. S mléčnými zuby se můžeme skutečně vrátit v čase vidět, čemu byly vystaveny už maminky.“
Studie zdůrazňuje důležitost pochopení toho, jak environmentální faktory, zejména vystavení těžkým kovům, mohou ovlivnit rozvoj autismu.
Předchozí výzkumy ukázaly, že vystavení toxickým kovům, jako je olovo, může poškodit vývoj mozku a nedostatek základních živin také hraje roli v rozvoji autismu. Metoda použití mléčných zubů k měření minulé expozice kovům je slibná i pro jiná ochotření, jako například porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).
David Balshaw, vedoucí oddělení NIEHS pro expozici, reakci a technologii, vyjádřil nadšení z potenciálu tohoto nového přístupu.
„Narůstá nadšení z potenciálu mléčných zubů jako bohatého záznamu o tom, jak je dítě v raném věku vystaveno užitečným, ale i škodlivým faktorům životního prostředí,“ řekl.
Zatímco zjištění jsou slibná, výzkumníci zdůrazňují potřebu replikace studie na větších vzorcích dětské populace, aby se potvrdilo spojení mezi absorpcí kovů a autismem.
Tento inovativní přístup využívající mléčné zuby otevírá nové cesty pro pochopení komplexní souhry mezi genetikou a prostředím při rozvoji autismu a jiných neurologických poruch.
Závěr
Studie mezitím podtrhuje důležitost snižování expozice toxickým kovům během těhotenství a raného dětství a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu dlouhodobých vlivů vystavení se životnímu prostředí na vývoj dítěte.
Je také velmi důležité si uvědomit, že rtuť je další toxin ze skupiny těžkých kovů, který ochromuje centrální nervový systém člověka a může také způsobit autismus. Běžně se nachází ve vakcínách a zubních výplních.
Potom je zde také hliník ve vakcínách, který pomáhá rtuti překonat hematoencefalickou bariéru a napáchat v mozku ještě větší škody.
Autor: SD Wells, Zdroj: naturalnews.com