EU by měla uznat polskou suverenitu aneb každému podle jeho traumat
Tak nakonec, politická traumata Polska by se měla brát v EU vážně a být rozuměno jeho vy-eskalovanému a neústupnému požadavku na suverenitu. Aneb v mezinárodní politice velkých hráčů, každému podle jeho politicko-historických traumat.
Vektor vnitřní a mezinárodní politiky jednotlivých zemí je totiž zásadní a nesmazatelnou měrou určován jejich historicko-politickými traumaty, od kterých se – už kvůli historicky napáchaným důsledkům – nelze jen tak oprostit.
Tak jako USA mají trauma z rasizmu a diskriminace a vnucují teď celému světu jako normu rasizmus naruby a pozitivní diskriminaci, Německo z genocidy a zášti a vnucuje sobě i EU nekritickou xenofílii, západoevropské země z kolonializmu a nyní sobě a všem ordinují postkoloniální zadostiučiněním imigrantům, Rusko totalitním sešněrováním občanské společnosti, a nyní tak zlehka našlapuje, že se ani neodvažuje nařizovat očkování, natož tak tvrdé policejní zásahy jako je to běžné Západě, tak jako si Izrael zjednává od každého úctu k holocaustu, tak Polsko tolikrát v historii válcované, nestrpí útok na svou suverenitu.
A to je v případě Polska nyní Evropské unii zapotřebí pochopit a uznat stejně tak, jako „svá“ západní traumata, vystoupil ze západního zahledění do sebe a překročil západní stín dnešní francouzský LeMonde.fr.
Polsko totiž bude za svou suverenitu bojovat doslova i ze spaní, a s tím se Západ musí jednou pro vždy smířit stejně, jako se svým rasizmem naruby, pozitivní diskriminací, zadostiučiněním post koloniálním imigrantům, multikulturní denacifikací či anti nenávistnou xenofílií, které jsou dnes pramenem práva současných evropských hodnot a legislativních norem.
Ale proč by koneckonců měla být piplaná jen psychotická bebíčka západních držav, když i druzí utržili nemenší šrámy? A i my máme svá česká traumata – na jedné straně Hus, Mnichov a ´68., a na druhé straně neustálé lezení do zadku. Ta také mají svůj nesmazatelný průmět do české kultury, hodnot, politiky i legislativy….
