Miroslav Kulhavý: Proč EU a OSN podporují teroristy?
Ač to zní jakkoli nepravděpodobně a přehnaně, děje se to formou podpory t.z. Palestinců. Dělit obyvatele Gazy na víceméně uznané teroristy v organizaci zvané Hamás a na civilní obyvatele je velmi zkreslující. Např.: nejsem člen Hamásu, ale všemožně jej podporuji. Je to ještě ten údajný mírumilovný civil?
Přesto se tohoto rozlišení hlavně při válečných operacích běžně užívá a to hlavně v médiích a organizacích protižidovsky zaměřených. Nelze šmahem popřít, že nějaké neagresivní, neútočné až nestranné civilní obyvatelstvo existuje, ale o jeho počtu lze, dle jeho projevu, významně pochybovat. Pokaždé, když teroristé napadnou Izrael nebo zavraždí nějakého Žida, mají Palestinci ve zvyku vyjít do ulic a slavit.
Převzato z Gastone Institute : Poslední takové oslavy proběhly 1. října 2024 poté, co Írán na Izrael odpálil stovky balistických raket. K oslavám došlo i přesto, že některé íránské rakety dopadly na palestinská území na Západním břehu Jordánu a jedinou obětí tohoto útoku se stal ironií osudu jeden Palestinec v Jerichu. Video odvysílané katarskou televizní stanicí Al-Džazíra nazvané „Operace Povodeň Al-Aksá udělala Palestincům obrovskou radost“ ukazuje oslavy v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. (Hamás označuje svůj útok ze 7. října jako operaci Povodeň Al-Aksá.) Reportáž o oslavách Palestinců ve městech na Západním břehu Jordánu odvysílala také libanonská televizní stanice Mayadeen spřízněná s Íránem. Reportáž zachytila oslavy v Náblusu, kde se rozdávaly sladkosti, a v Dženínu, kde se „za velkého jásotu“ střílelo do vzduchu.
Palestince rozradostní i teroristické útoky na Američany. Po teroristických útocích 11. září 2001 vyhlásil Izrael v solidaritě s USA „den státního smutku“. Palestinci naproti tomu 11. září oslavovali rozdáváním sladkostí, střílením do vzduchu a provoláváním Alláhu Akbar (Alláh je největší). Palestinská samospráva (PA) si od té doby připomíná útoky z 11. září karikaturami oslavujícími vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina a karikaturami zesměšňujícími USA. Oficiální média Palestinské samosprávy se všemožně snaží vylíčit Ameriku jako zlo, a Palestince, Araby a muslimy jako oběti.
Jiný, ale úzce související je problém v Evropě, aktuálně v Německu.Rozvětvená arabská rodina, takzvaný klan Barbachových z Chán Júnis (město v Pásmu Gazy), vyvolává v Berlíně strach a hrůzu. Zhruba 300 příslušníků rodiny se hrdě hlásí k teroristické organizaci Hamás. Účastní se propalestinských demonstrací, vyvolávají násilnosti, útočí na policisty, pašují lidi. Netají se náklonností k radikálnímu islámu a nenávisti vůči Židům. Úřady jejich řádění jen nečinně přihlížejí. A bohužel to není sólo problém; téměř všech městech s příslušně velkou muslimskou menšinou jsou problémy totožné.
Kam se poděla německá důslednost, když se kabinet kancléře Olafa Scholze už dříve dohodl na tom, že stát už nebude financovat soukromé operace ve Středozemním moři a přes všechny výhrady, hlásající „migranty už DOST!, německá ministryně zahraničí (za Zelené) Annalena Baerbocková dál posílá (za použití triku) státní peníze neziskovkám na moři.
Vzrůstající počet muslimských migrantů a jejich lepší organizovanost vyústil v nedávné době v drzý požadavek k instalaci práva šária a ustanovení chalífátu na území Německa a případně i Francie. Zvýšená četnost kriminálních činů, ať už fyzickým ublížením, v některých případech i smrtných a nebo se sexuálním podtextem nejvíce upozornila demokratické síly, že je potřeba činnost islámských uskupení výrazně omezit a obnovit úsilí k ustanovení cesty vedoucí k vyhoštění. To by ale nemělo být dotováno tisíci eur! Potravinový balík do příštích dnů a malé kapesné – to je až moc, zvláště pro kriminální provinilce.
V současné době je téměř nemožná asimilace islámských migrantů zastíněna válkou na Ukrajině, kde je největší překážkou k ukončení bojů naprosto nedostatečně zpracované téma vnitřních poměrů včetně těch nacionálně- fašistických, jejich působení po dobu osmi let na Donbase a Luhansku a v neposlední řadě rovněž vliv amerických poradců včetně prezidentského převratu r.2014.
Vzpomenutá OSN je silně ovlivněná četností islámských států a pasivitou demokratických sil. Nicméně každé oddalování zásadního řešení, každé uhýbání před tvrdou realitou – přibližuje generální střed, tedy občanskou válku; tj. totální rozvrat států a bída, kam se podíváš.
