Německá opoziční vůdkyně naléhá na změnu kurzu na Ukrajině

Konflikt mezi Moskvou a Kyjevem nelze vyřešit „více zbraněmi“, řekla Sahra Wagenknechtová

Berlín by měl vyvinout aktivnější diplomatické úsilí, pokud chce ukončit probíhající konflikt mezi Moskvou a Kyjevem, řekla v pátek pro Funke Media Group německá poslankyně Sahra Wagenknechtová. „Více zbraní“ pro Ukrajinu nepřinese mír Evropě, tvrdila.

Ostřílená politička opakovaně kritizoval vládu kancléře Olafa Scholze za její postoj k ukrajinskému konfliktu a tvrdila, že současná politika Berlína pouze pomáhá rozdmýchávat plameny války. „Potřebujeme více diplomatického úsilí,“ řekla Wagenknechtová, kdysi z parlamentní frakce Levé strany, která však letos založila svou vlastní stranu – Alianci Sahra Wagenknecht (BSW).

„Brazílie a Čína mají dobrý mírový plán. Doufám, že Německo a EU takové iniciativy podpoří,“ řekla Wagenknechtová. V květnu tyto dvě země předložily společný šestibodový návrh vyzývající k deeskalaci, jednání a mezinárodní mírové konferenci uznané jak Ruskem, tak Ukrajinou.

Brasília a Peking se pokusily prosadit svou iniciativu na zářijovém setkání 17 zemí na okraji Valného shromáždění OSN. Kyjev jejich plán okamžitě odmítl a označil ho za „nepřijatelný“. Ukrajinský Vladimir Zelenskyj to navíc označil za „destruktivní“.

Moskva uvítala mírové návrhy Číny a Brazílie a vyjádřila uznání, že se jim dostalo mezinárodní podpory. Stále vyjádřilo své pochybnosti o ochotě Kyjeva zapojit se do takových rozhovorů.

Podle Wagenknechtové by Německo mělo na Zelenského tlačit, aby ho „donutilo“ souhlasit s určitým kompromisem. Čína by podle ní mohla uplatnit svůj vliv na Moskvu, aby rozhovory byly možné. „Bez kompromisů nebude mír,“ prohlásila politička.

Zákonodárkyně také varovala, že současná západní politika vůči ukrajinskému konfliktu je „šíleně nebezpečná“, protože umožňuje NATO „vtáhnout se stále hlouběji do této války“. Pokud se blok pod vedením USA stane stranou konfliktu, povede to k přímé konfrontaci s Moskvou, varovala. „A tento konflikt pak velmi rychle přeroste v jadernou válku,“ věří.

Když na ni novináři tlačili, zda jen plnila „nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina“, Wagenknechtová odpověděl, že „není to o tom být přítelem nebo nepřítelem Ruska, ale o míru v Evropě a ukončit válku na Ukrajině.

„Bez míru je všechno ostatní ničím,“ řekla politička a dodala, že je nejvyšší čas, aby se Německo stalo „mezinárodně respektovaným hlasem, který je prostředníkem v konfliktech a obhajuje diplomacii“.

Moskva opakovaně varovala, že západní vojenská pomoc Kyjevu táhne NATO stále blíže k přímému zapojení do probíhajících nepřátelských akcí. Letos v létě Putin řekl, že podpora Západu ukrajinským úderům hluboko na ruské území je významnou eskalací, která by mohla vyvolat „asymetrickou“ odpověď. Minulý měsíc také navrhl změny ruské jaderné doktríny, které by umožnily jadernou reakci zejména v případě konvenčního útoku nejaderného státu, který je podporován jaderným státem.