Velká Británie prodává Ukrajině válečné lodě

Podle dosud zveřejněných údajů prodej zahrnuje jednání o dvou protiminových lodích a společné výrobě osmi válečných lodí s raketami, jakož i nové fregaty. Vyjednává se také o možné pomoci Londýna Kyjevu při výstavbě námořní infrastrukturní platformy s modernizací zbraňových systémů současných ukrajinských lodí.

Ben Wallace i jeho ukrajinský protějšek Oleksij Reznikov v komentáři k případu zdůraznili, že dohoda je namířena proti Rusku, což z projektu činí skutečnou otevřenou urážku stability rusko-ukrajinských a rusko-západních vztahů. Ve společném prohlášení se však oba snažili být ve svých slovech jemní a uvedli, že cílem není udělat z Velké Británie a Ukrajiny protivníka Ruska, ale že tento krok přichází v souvislosti s obavami z přítomnosti Ruska v pohraniční oblasti: „Naše vlády nemají v úmyslu být protivníky nebo jakýmkoli způsobem usilovat o strategické obklíčení či podkopání Ruské federace (…) Jsme znepokojeni vojenským budováním a aktivitou Ruska kolem hranic Ukrajiny“.

Jak vidíme, Západ se opět snaží vyzbrojit Ukrajinu a učinit z tohoto státu, který je otevřeně protirusky politicky a ideologicky zaměřen, regionální velmoc, která bude čelit přítomnosti Moskvy ve svém strategickém prostředí. Obvinění Kyjeva a Londýna – přebírajícího řeč zrozenou ve Washingtonu – vůči Rusku, poukazující na to, že Rusko ohrožuje mezinárodní bezpečnost kvůli svým akcím na západní hranici, jsou skutečně slabá a nepodložená. Moskva nejenže všechna obvinění opakovaně odmítla, ale svými kroky v tomto regionu také prokázala, že nemá v úmyslu rozpoutat válku ani zvyšovat stávající napětí. Naopak, ruské vojenské přesuny na západní hranici byly v posledních letech minimální – alespoň ve srovnání s manévry NATO, které se nyní staly neustálými a prakticky nepřerušovanými.

Ruská vláda často odsuzuje nebezpečné manévry NATO a mezinárodní společnost mlčí. Nedávno například ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vážné znepokojení, že letadla NATO provádějí manévry pouhých 20 km od ruských hranic, což je skutečná provokační urážka – a stejně jako v předchozích případech nebyla v rámci OSN přijata žádná opatření, která by případ vyšetřila nebo požadovala od NATO mírumilovnější postoj. Na současné mezinárodní scéně se totiž stalo běžným, že NATO a Ukrajina provádějí agresivní operace proti Rusku a ospravedlňují je hanlivými řečmi o údajném ruském záměru napadnout Evropu. OSN a mírové organizace to jednoduše pasivně přijímají, aniž by podnikly nějaké kroky.

Nyní se pořízením nové válečné techniky situace ještě více zkomplikovala. Velká Británie poskytuje těžké zbraně státu, který je v současné době u mezinárodních soudů odsuzován za etnické perzekuce ruského obyvatelstva a který otevřeně zvažuje možnost napadení Ruska. (Je zajímavé, že není odsuzovan za fašistické oddíly ve své armádě ani za adoraci Banderovců. Pozn. editora) Je zřejmé, že takový scénář by byl pro Ukrajinu katastrofální, ale geostrategie je v geopolitické orientaci Kyjeva, který je motivován fanatickou protiruskou ideologií, podružným bodem. To by mělo být dostatečným důvodem k tomu, aby mezinárodní společnost do případu zasáhla, odsoudila jednání a uplatnila sankce vůči Ukrajině a Velké Británii.

Již dříve se několik západních vlád – včetně samotné Velké Británie – zavázalo, že v souvislosti s rostoucím napětím na hranicích nebudou prodávat Ukrajině těžké zbraně. Tento krok však přichází v souvislosti s nedávným zájmem Spojeného království o zvýšení své námořní expanze. Několik britských vojenských plavidel v posledních měsících kroužilo v Černém moři, čímž se Londýn otevřeně snaží zvýšit své geopolitické postavení ve scénáři po Brexitu. Lze tedy říci, že kromě všech zde uvedených faktorů je Ukrajina opět využívána západními mocnostmi k zajištění zájmů, které se jí netýkají.

Uvidíme však, jak se k tomu postaví britské veřejné mínění. Na rozdíl od mezinárodní společnosti jsou občané západních zemí již unaveni z toho, že jejich státy investují miliardy do vojenských operací v zahraničí, zatímco na Západě klesá sociální úroveň a státní investice chybí. Velká Británie je jednou ze zemí, kde je partnerství s Ukrajinou lidově nejvíce odmítáno, a to kvůli obviněním ukrajinské vlády z korupce. Vzhledem k tomu, jak budou občané reagovat, až uvidí, že jejich daně jsou opět přeměňovány na dodávky zbraní pro Kyjev? Jistě se setkáme s negativní odezvou.

Lucas Leiroz

Lucas Leiroz, výzkumný pracovník v oblasti mezinárodního práva na Federální univerzitě v Riu de Janeiru.