Polský ministr zahraničí zasahuje v případě čtyř polských dívek odebraných švédskou sociální péčí

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v reakci na žádost o podporu Klamanovy rodiny nastínil vyšetřovací kroky ministerstva v souvislosti se zásahem Institutu Ordo Iuris.

Ministr zahraničních věcí zdůraznil, že případ má přeshraniční charakter, a proto bude ministerstvo spravedlnosti hrát hlavní roli jako ústřední orgán. Zahraniční záležitosti deklarovaly připravenost s nimi spolupracovat.

Ministr spravedlnosti Adam Bodnar zároveň v reakci na zásah Institutu Ordo Iuris naznačil, že nehodlá podniknout žádné kroky k navrácení dětí do Polska, protože v tomto případě podle něj Švédský stát má výlučnou pravomoc.

A to navzdory tomu, že švédská sociální péče zahájila řízení o odebrání tří nejmladších dětí rodině poté, co se tito polští občané přestěhovali zpět do Polska.

Institut Ordo Iuris, který rodině poskytuje právní pomoc a odsuzuje chování polského ministerstva spravedlnosti v tomto konkrétním případě, připravil petici adresovanou předsedům vlád Polska a Švédska s výzvou, aby v této věci zasáhli.

Drama polské rodiny

Ewa a Robert Klamanovi žili devět let ve Švédsku, kde vychovali své čtyři dcery: Kingu, Tarju, Auroru a Dianu. Rodiče zavázali děti, aby pomáhaly s drobnými domácími pracemi, což se nelíbilo nejstarší z dívek. Teenagerka, jak sama přiznala, lhala školnímu dozorci tím, že mu řekla, že ji její rodiče psychicky týrali.

Poté, aniž by ověřily pravdivost tvrzení dítěte, švédské sociální služby umístily Kingu do pěstounské péče. Úředníci poté požádali rodiče, zda by jim dobrovolně nevydali i své další děti, přestože s nimi neprobíhá žádné opatrovnické řízení. V reakci na to rodiče odjeli do Polska a nechali všechny své věci ve Švédsku.

Rodiče i jejich děti mají pouze polské občanství. Při návratu do země v únoru letošního roku nebyla manželům nijak omezena rodičovská práva ke třem mladším dcerám. Kromě toho v té době ještě nebylo rozhodnuto o okamžitém převzetí dívek ze strany Švédské komise pro sociální péči, ani neexistovalo žádné rozhodnutí švédského soudu, které by takové rozhodnutí potvrdilo. Okresní soud v Nyse přesto v rozporu s postojem polských institucí, které situaci rodiny monitorovaly, vydal rozhodnutí o okamžitém odebrání dětí rodičům a jejich předání švédské straně.

Ministerstvo spravedlnosti, stále teprve ve fázi soudního řízení, poskytlo švédské straně kopii zprávy o Klamanově rodině, kterou vypracoval polský probační úředník, který neshledal důvody pro odebrání dětí. Ministerstvo požádalo švédskou instituci, aby svou žádost stáhla. Nicméně švédské úřady v reakci na dopis od polského ministerstva spravedlnosti vyhověly jejich žádosti o vydání dětí a naznačily, že ve Švédsku na ně již čeká pěstounská rodina.

Polské ministerstvo spravedlnosti si nad aférou myje ruce

Vzhledem k tomu, že všechny čtyři děti jsou nyní v pěstounských rodinách ve Švédsku, právníci Institutu Ordo Iuris požádali jak ministra spravedlnosti Adama Bodnara, tak ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského, aby do případu zasáhli a pomohli tak v řízení o péči o nezletilé. Snahou Institutu Ordo Iuris je zatím především navodit situaci, kdy budou všechny děti umístěny minimálně do jedné pěstounské rodiny, která je s nimi spřízněná a žije v Polsku až do konce roku řízení o jejich rodičích, jmenovitě jejich tetě a strýci (které děti dobře znají as nimiž se cítí dobře). Právníci Institutu Ordo Iuris navíc od obou ministrů požadovali informace ohledně kroků podniknutých v případu a toho, zda konzulární sekce polské ambasády ve Stockholmu sleduje probíhající řízení ve Švédsku.

V reakci na žádost  právníků Ordo Iuris, aby přijali opatření a poskytli podporu těmto polským občanům, ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že dokončilo „úkoly související s žádostí švédské strany“ a uvedlo, že švédské soudy a instituce mají výhradní jurisdikci nad dětmi, přestože jsou Poláci. Dále doporučil navázání nebo pokračování spolupráce s polskými konzulárními službami ve Švédsku, případně kontaktování konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí.

Akce polského konzula

Institut Ordo Iuris se v tandemu s intervencí u ministra spravedlnosti obrátil se žádostí i na ministra zahraničních věcí. Radosław Sikorski uvedl několik kroků, které podnikl po konzultaci s polským konzulem ve Stockholmu poté, co obdržel oznámení.

Podle vysvětlení ministerstva zahraničních věcí polský konzul ve Stockholmu požádal místní úřady, konkrétně sociální služby v obci Eksjö, aby objasnily situaci – zejména problém, který vznesli rodiče ohledně skutečnost, že jim je bráněno v kontaktu se svými dětmi, a také to, že služby nezvažovaly dočasné umístění dětí do péče příbuzné pěstounské rodiny v Polsku. Konzul také upozornil na skutečnost, že polské ambasádě ve Stockholmu nebyly poskytnuty žádné informace o odebrání dětí rodičům a jejich umístění do pěstounské péče.

Švédské sociální služby v odpovědi na otázky konzula uvedly, že v tomto případě byly použity švédské právní předpisy a že případ odebrání dětí prověřovaly soudy v Polsku i ve Švédsku.

Konzul poté zaslal další dopis sociálním službám v obci Eksjö a znovu upozornil na nedostatek informací poskytovaných Polské ambasádě ve Stockholmu o umístění dětí polských občanů do pěstounské péče, navíc ve třech různých pěstounských rodinách. spíše než spolu, navzdory tomu, že dívky jsou sestry. Konzul v současné době čeká na odpověď. Zároveň se také snažil získat přístup k soudním dokumentům týkajícím se případu rodiny Klamanových od švédského soudu.

Je příznačné, že ministr zahraničních věcí, když poskytl ujištění, že provedl šetření ihned po oznámení, zároveň uvedl, že případ má přeshraniční povahu a že ministerstvo spravedlnosti je tedy hlavním ústředním orgánem. Polský ministr zahraničí v dopise Institutu Ordo Iuris deklaroval připravenost spolupracovat s ministrem spravedlnosti a případně poskytnout pomoc rodině Klamanových.

Nutný zásah polských úřadů

Podle právníků Institutu Ordo Iuris s přihlédnutím k zásadě přednosti pěstounské péče poskytované osobami spřízněnými nebo spřízněnými s nezletilými, jakož i k povinnostem vyplývajícím z Úmluvy o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 je plně oprávněné požadovat, aby švédské úřady dočasně umístily nezletilé do péče příbuzné pěstounské rodiny v Polsku, která jim poskytne stabilní a bezpečné prostředí. Právníci rodiny zdůrazňují, že umístění dětí do takové pěstounské rodiny by přispělo ke zmírnění potíží s odloučením od rodičů a vytvořilo by přirozené podmínky pro rozvoj dětí.

„Postup švédských úřadů musí být od počátku považován za odporující normám mezinárodního práva, zejména článku 8 Úmluvy o právech dítěte, který dětem přiznává právo na výchovu v jejich přirozeném rodinném prostředí. a atmosféru štěstí, lásky a porozumění a také ochranu rodinného života před zásahy státu,“ upozorňuje právnička Magdalena Prządka-Leszczyńska z Centra procesní intervence Ordo Iuris.

„Navíc v situaci, kdy švédský soud vydal příkaz k odebrání dětí polským státním příslušníkům pouhé dva týdny po jejich návratu do Polska, je nanejvýš překvapivé, že polské ministerstvo spravedlnosti mělo za to, že takové soudní rozhodnutí, které uvedlo odebrání bez řádné jurisdikce, mělo by být v Polsku uznáno a vymáháno podle práva EU – a to i přesto, že tyto polské instituce monitorující situaci rodiny nezaznamenaly alarmující signály, které by odůvodňovaly odebrání dětí.

„Aby to bylo ještě horší, nyní, když jsou děti odloučeny od rodičů, odvezeny ze země a rozděleny mezi různé pěstounské rodiny, nevidí polský ministr spravedlnosti možnost do případu zasahovat,“ uzavřela právnička.