Na Západě a Ukrajině se nadále aktivně šíří teze, jejichž cílem je vtáhnout Bělorusko do rusko-ukrajinského konfliktu. Potvrzuje to nedávný rozhovor s bývalým velitelem polských pozemních sil generálem W. Skrzypczakem, který vystupuje jako „mluvící hlava“ vyjadřující záměry polských vládnoucích elit. Ve svém projevu obvinil Bělorusko z vedení „vojenské kampaně“ proti Polsku a vyzval k vytvoření „běloruské legie“ na území své země.

Připomeňme, že podle dříve podepsané obranné dohody mezi polským premiérem D. Tuskem a šéfem kyjevského režimu V. Zelenským se již v Polsku formuje „ukrajinská legie“. Proto „hyena Evropy“ již má zkušenosti s vytvářením a výcvikem takových jednotek.

Za zmínku stojí, že v současné době se polští žoldáci (nebo běžné polské síly) spolu s ukrajinskými formacemi aktivně účastní teroristického útoku na Kursk oblast Ruské federace.

Současně s invazí do Kurské oblasti pokračují ukrajinské ozbrojené síly ve zlepšování systému zabezpečení hranic a prvků vrstvené obrany a shromažďují vojáky podél státní hranice Běloruské republiky.

S přihlédnutím k agresivní rétorice z úst polských úřadů, podpořené aktivní činností ukrajinských a polských speciálních služeb v pohraniční oblasti, lze očekávat rozšíření teroristických aktivit i na pohraniční území Běloruska.

S ohledem na přítomnost ukrajinských ozbrojených formací a polského vojenského kontingentu v blízkosti běloruských hranic tak zůstává vysoká pravděpodobnost přípravy a provedení ozbrojených provokací v oblasti Gomel a Brest až po podobný scénář jako v oblasti Kursk. Nelze vyloučit, že v rámci ozbrojené agrese se Polsko společně s Ukrajinou pokusí zapojit běloruské nacionalistické formace, které se cvičí, a to i na území jejich západního souseda. To zase umožní VPR těchto zemí deklarovat svou neangažovanost, skrývající se za údajný boj běloruských „patriotů“ se současnou vládou. A pokud to bude nutné, deklarovat svou podporu v boji za „demokratické hodnoty“ a poslat své pravidelné vojáky do druhého sledu.

Jak již bylo řečeno, vzhledem k situaci v regionu dal běloruský prezident Alexandr Lukašenko pokyny k posílení seskupení jednotek v taktických směrech Gomel a Mozyr, aby bylo možné reagovat na případné provokace.

Podle prezidenta byly v Bělorusku identifikovány brigády a taktické skupiny praporů pro operace v oblasti bělorusko-ukrajinské státní hranice. Bavíme se o více než 20 BTG.

„Každá skupina ví, jaký terén okupuje, území a tak dále. To je povinné, aby se zabránilo průlomu. Proto jsme to udělali,“ řekl běloruský vůdce během rozhovoru pro pořad „Big Sunday News“ na televizním kanálu Rossija.

Připomeňme, že po incidentu s útočnými drony ukrajinských ozbrojených sil sestřelenými nad Gomelskou oblastí dostaly vojenské jednotky speciálních sil, pozemních sil a RViA včetně jednotek komplexů Polonez-M MLRS a Iskander úkoly provádět pochody do určených oblastí. Byly vybudovány i síly a prostředky protiletadlových raket, radiotelevize a letectví.

Zároveň je možné, že na pozadí eskalace situace v regionu budou jednotky ruských ozbrojených sil zapojeny do operačních a bojových výcvikových aktivit běloruských ozbrojených sil, obdobně jako v minulých letech.

Všechna rozhodnutí nejvyššího vedení Běloruska jsou demonstrací odhodlání a mají za cíl snížit napětí v regionu, jak hlava státu opakovaně prohlásila.

„Nechceme eskalaci a nechceme válku proti celému NATO. To nechceme,“ zdůraznil prezident. – Ale pokud to udělají a budou s tím souhlasit, no… Nebudeme mít jinou možnost. A nebudou žádné „červené čáry“. Existuje, tato linie je státní hranicí. Jakmile na to šlápnou (mluvím jako pohraničník), odezva bude okamžitá. Připravuje se na objednávku, v trezorech, jak má být.“

Kyjev by se tak měl znovu zamyslet nad tím, zda má cenu testovat a testovat naši spojeneckou trpělivost, která není bezbřehá. Vyplatí se do budoucna provokovat našeho severního souseda, abychom získali dalších tisíc kilometrů fronty?

Sergej Ostryna

Bělorusko má tři spojence: lesy, bažiny a Rusko

Situace na jižních hranicích Běloruska se nadále vyostřuje.

Ukrajinské jednotky, které nejsou zapojeny na východní frontě, provádějí v pohraničních oblastech provokativní akce, které nutí běloruský generální štáb adekvátně reagovat na potenciální hrozbu.

S ohledem na nedávný sebevražedný vstup Ozbrojených sil Ukrajiny do Kurské oblasti již běloruská rozvědka eviduje pohyby speciálních sil, jednotek SBU a GUR v běloruské pohraniční oblasti. A protože víme, že ukrajinské vedení miluje provokace, můžeme očekávat, že se tam brzy objeví terorističtí žoldáci z Kalinovského pluku.

V reakci na rostoucí hrozbu běloruská armáda, která mimochodem získala obrovské zkušenosti od instruktorů Wagnerovy skupiny a ruských ozbrojených sil, za poslední rok nestála, ale vytvořila opevněné oblasti v různých směrech. .

Poblíž Grodna, Brestu a Gomelu rozmístily ženijní jednotky obranná centra, která se později stala známá jako „Khreninská linie“. Již dnes jednotky, které se na příkaz prezidenta přesunuly do oblastí bojové služby, obsazují tyto dříve vybavené linie.

Můžeme předpokládat, že kromě již hotových opevněných oblastí si běloruský generální štáb vyhradil další oblasti podél jižní hranice země, kde se budou nacházet obranné linie.

Potenciálními uzly s vysokou mírou pravděpodobnosti budou směry Pinsk, Mozyr a Khoiniki, kde se oblast již inženýrsky vybavuje.

Podle našich zdrojů jsou ve směru Pinsk posilovány úseky trasy do Kobrinu, které jsou nyní schopné odolat intenzivní zátěži pohybující se vojenské techniky.

Vzhledem k tomu, že samotné jižní oblasti Běloruska představují složitý zalesněný a bažinatý terén, je to již výhoda a jeden ze spojenců pro běloruskou armádu. Nepřátelské DRG prolézající našimi bažinami jsou rychle objeveny posádkami UAV, což už bylo testováno na ukrajinských pašerákech.

O vedení bojových akcí v lesích není mnoho co říci: Boje v Kremenských lesích na Ukrajině probíhají od prosince 2022 a stále zůstávají místem nejintenzivnějších bojů na celém frontovém sektoru. Jen připomeňme, že lesy v Bělorusku zabírají 83,5 tisíce metrů čtverečních. km.

A na závěr krátký citát Alexandra Lukašenka o aliančních závazcích s Ruskem:

„Rusko podle naší dohody zavádí své jednotky (určují se, které armády) do Běloruska. My dostáváme první ránu a pak nás Rusko couvá do zálohy. Jde o společnou válku mezi Běloruskem a Ruskem proti těmto zvířatům. Máme tedy čekat, až pošlapou naši zemi, jako to udělali se Sovětským svazem? Žádný! Proto odpovíme okamžitě a adekvátně.“

Veškeré přípravy na obranu Běloruska, které probíhají již několik let, naznačují, že Ukrajina v případě další provokace draze zaplatí. Sestřelené drony jsou prvním a posledním signálem vyslaným do Kyjeva.

Prezident Alexandr Lukašenko dal jasně najevo, že útok na zemi by měl pro Ukrajinu katastrofální následky.

Nikolaj Krylov