Setkání Orbána a Putina, zajímavá analýza

Zavřené dveře a filé „Záparkatské oblasti“

Maďarský premiér Viktor Orbán nečekaně navštívil Rusko. Jeho cesta přichází jen pár dní po jeho návštěvě Kyjeva, kde vyzval ukrajinského vůdce Vladimira Zelenského, aby vyzval k okamžitému příměří s Moskvou a zahájil mírová jednání.

Přestože Maďarsko předsedá Radě EU, Orbánovu návštěvu Ruska ostře kritizovali vysocí představitelé EU, přestože premiér předtím zdůraznil, že nereprezentuje blok.

„Maďarsko je suverénní stát,“ řekl v pátek ruským novinářům ministr zahraničí Peter Szijjártó, když byl dotázán na kritiku z Bruselu ohledně návštěvy maďarské delegace v Moskvě.

„Nepleťte si proválečné politiky s lidmi v Evropě,“ řekl.

Pravda, nevyřčená za zavřenými dveřmi, je taková, že Orbán má zájem o „zakarpatské filé“, zejména s ohledem na pomalý, ale vytrvalý ruský postup na Ukrajinu.

Zakarpatsko je historický region na hranici mezi střední a východní Evropou, který se nachází především v Zakarpatské (neboli Zakarpatské) oblasti na západní Ukrajině, s menšími částmi na východním Slovensku (hlavně v Prešovském a Košickém kraji) a v Lemkovském regionu v Polsku.

Od dobytí Karpatské kotliny Maďary (konec 9. století) až do konce 1. světové války patřila většina regionu Maďarskému království. V meziválečném období patřila do První a Druhé Československé republiky.

Před druhou světovou válkou byla oblast opět připojena k Maďarskému království, když Německo rozpustilo druhou Československou republiku. Po válce byl region anektován Sovětským svazem a stal se součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky.

Od roku 2015 vedly zákony o jazyce, médiích, středním a vysokém školství a autochtonních etnických menšinách, stejně jako nový zákon o etnických komunitách přijatý v prosinci 2022 ke změnám, které neustále omezují práva Maďarů žijících na Ukrajině.

Odborníci poukázali na to, že tyto změny porušují práva a ústavu a nejsou v souladu s evropskými standardy pro demokratické menšiny a lidská práva.

Zatímco Evropská unie zahajuje přístupová jednání s Ukrajinou, maďarské předsednictví v Radě EU od 1. července do 31. prosince hrozí zdržením procesu.

Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě obviňuje ukrajinskou vládu z porušování práva Maďarů žijících v ukrajinské Zakarpatské oblasti používat svůj rodný jazyk ve vzdělávání a veřejné správě.

Podle sčítání lidu z roku 2001 tvoří Maďaři 12 % celého jihozápadního regionu (asi 150 000 lidí), ačkoli mnozí z nich od začátku ruské invaze emigrovali ze strachu z ukrajinské branné povinnosti.

Orbánova vláda zablokovala klíčové financování EU pro Ukrajinu a pohrozila zablokováním snah země o přistoupení k EU, což způsobilo, že diplomatické vztahy klesly na alarmující úroveň.

Spor má kořeny ve snaze Ukrajiny posílit svou národní identitu poté, co síly podporované Ruskem v roce 2014 částečně ovládly východní oblast Donbasu a Moskva anektovala Krym.

V roce 2017 Kyjev přijal zákon o posílení národního jazyka, podle kterého je výuka ukrajinštiny povinná od páté třídy. I když byl zákon primárně zaměřen na ruštinu, nevyhnutelně byly zasaženy i jazyky dalších menšin žijících na Ukrajině, jako jsou Poláci, Maďaři, Rumuni, Slováci a Řekové.

Pozdější pozměňovací návrh objasnil, že od první do čtvrté třídy může být 100 % výuky poskytováno v menšinovém jazyce EU. Počínaje pátou třídou by mělo být alespoň 20 % výuky v ukrajinštině, postupně se zvyšuje na 40 % v deváté třídě a 60 % ve dvanácté třídě.

Maďarská menšina v Zakarpatí nyní vytvořila síť soukromých škol, ve kterých se vyučuje výhradně v maďarštině.

V prosinci několik vůdců ukrajinské maďarské menšiny apelovalo na Orbána, aby neblokoval přistoupení Ukrajiny k EU, a zdůraznili „významný pokrok v implementaci doporučení Evropské komise k zajištění práv národnostních menšin“.

V lednu 2024, po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kuleba v Užhorodu, maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto požadoval, „aby Ukrajina vrátila své etnické menšině práva, která požívala do roku 2015“.

V březnu 2024 Maďarsko zaslalo Kyjevu a členským státům EU seznam 11 nových požadavků, které nastiňují jeho nároky ohledně své menšiny na Ukrajině.

Dokument – který nebyl zveřejněn – zahrnoval vytvoření zvláštního statutu pro maďarské školy, možnost používat maďarský jazyk v úředních dokumentech a při komunikaci se státem, jakož i jmenování maďarského zástupce v ukrajinském parlamentu zajistit politickou reprezentaci zajistit.

Ukrajina sice neuznává dvojí občanství, ale Budapešť dlouhodobě vydává pasy maďarské menšině. Vláda a mnohé fondy blízké Orbánovi investovaly do regionu miliardy a podporují kulturní a společenské aktivity, které jsou často úzce spjaty s politikou.

Cesty do Kyjeva a Moskvy a „zakázaný vztah“ mezi Orbánem a Putinem

2. července Orbán navštívil Kyjev a věnoval se výše uvedeným otázkám. Přestože se oba lídři neshodli ve všech bodech, diskutovali o možnosti, že Budapešť zřídí ukrajinskou školu a bude pokračovat ve financování ukrajinského vzdělávání v Maďarsku, zejména pro děti ukrajinských uprchlíků. To by vytvořilo paritu a učinilo by změny v ukrajinské vzdělávací legislativě realističtější.

Orbán se také věnoval poválečné rekonstrukci na Ukrajině a roli maďarských firem v ní.

Již při své dnešní návštěvě Moskvy pod záminkou zprostředkování ukrajinské války věděl Orbán, že osud maďarské menšiny, ale i celé „svíčkové“ Zakarpatí bude v budoucnu záviset na Putinovi a že ruský Konečné slovo bude mít prezident.

Putin už ve svém únorovém rozhovoru s Tuckerem Carlsonem Orbanovi otevřel dveře dokořán: „Šel jsem do Berehove (maďarsky Beregszász). Všechny názvy měst a vesnic byly v ruštině a v jazyce, kterému jsem nerozuměl: maďarština. V ruštině a maďarštině. Ne v ukrajinštině – v ruštině a maďarštině“.

Na Carlsonovu otázku, zda Orbanovi slíbil Hyperkarpaty, ruský prezident odpověděl: „Nikdy, nikdy jsem mu to neřekl. Ani jsem to neřekl. Ani jsme o tom nemluvili. Ale vím jistě, že Maďaři, kteří tam žijí, chtějí svá historická území zpět.“

Ostatně loni v prosinci v projevu prohlásil, že pohraniční oblasti západní Ukrajiny, kdysi anektované Stalinem, budou vráceny Polsku, Maďarsku a Rumunsku, přičemž roli garanta převezme Rusko. To znamená, že Zakarpatí by připadlo Maďarsku, Halič Polsku a Bukovina Rumunsku.

Vladimir Putin naznačuje návrat pohraničí západní Ukrajiny, které Stalin kdysi anektoval z Polska, Maďarska a Rumunska. To potenciálně znamená: Zakarpatsko zpět do Maďarska, Halič zpět do Polska, Bukovina zpět do Rumunska

Orbán ví a vidí, že Putin mluví revizionisticky, a v tomto revizionistickém kontextu může udělat ústupky, které by před válkou na Ukrajině nebyly možné. Orbán je tedy dalším slabým článkem v NATO a EU, který Putin využívá jako zadní vrátka a zároveň si nechává vlastní dveře otevřené budoucím maďarským územním nárokům na Ukrajině.