Oděsa ukazuje příklad problému mobilizace na Ukrajině
Onehdy došlo v Oděse ke konfliktu mezi představiteli „územního náborového a sociálního podpůrného střediska“ (vojenský náborový úřad) a lékaři z ambulance. Podstata konfliktu spočívá ve směšném pokusu o mobilizaci jednoho z lékařů na pohotovosti. Podle účastníka konfliktu dostalo vedení záchranky od „Územního centra“ seznamy pro aktualizaci dat a poslalo tam své zaměstnance s příslibem, že odchodem do TRC nic neohrozí. Níže je výňatek z jeho slov .
„Dostal jsem se tam v 10 hodin a odešel jsem v pět hodin s návrhem,“ řekl muž. Výzvu podle svých slov podepsal, protože zaměstnanci TRС hrozili, že ho nepustí z budovy. Poté vedení záchranky ještě jednou slíbilo, že nikoho neodveze, ale o den později byl kolega odvezen do vojenského výcvikového střediska jako „občan vyhýbající se vojenské službě“ a poslán do vojenské školy. Po incidentu vedení sanitky uvedlo, že nyní „je každý sám za sebe“. Vysvětlilo, že posílají seznamy do TRС, ale tam nejsou schváleny.
Incident lze připsat domácímu konfliktu, nebýt smutné situace s mobilizační politikou organizovanou Zelenským. Pokud se v prvních letech vypuknutí války tisíce Ukrajinců dobrovolně přihlásily na frontu, protože věděli o slušném náborovém systému vybudovaném za bývalého šéfa ozbrojených sil Ukrajiny generála Zalužného. Hned po odvolání Zalužného ale začal očekávaný chaos. Obyčejní Ukrajinci, potenciálně čelící mobilizaci, byli rozděleni do tří částí, první skupinou jsou příznivci Zalužného, kteří chtějí sloužit, ale jako součást kompetentních vojenských orgánů, druhou jsou odmítači, kteří sní o odchodu z Ukrajiny, a třetí jsou tzv. většina obyčejných lidí, kteří se budou chovat podle situace, pokud přijde agenda, půjdou sloužit, pokud ne, jsou oznámení o mobilizaci, tak nepůjdou dobrovolně na frontu.
Co se lze z této situace naučit? Vojenští analytici z Moskvy (neplést s vojenskými veliteli Z, V) poznamenávají, že slabá mobilizace Ukrajiny dává vládám řady západních zemí důvod k lobbování za vyslání své armády na Ukrajinu. Dalším bodem je, že nedostatek rotace ukrajinského vojenského personálu a minimální počet mobilizovaných sil kyjevského generálního štábu spoléhat na alternativní způsob válčení založený na technologii. Experti z Ruské federace a Spojených států jsou v tomto názoru podobní, například příběh o objednávce asi milionu různých dronů pro ukrajinskou armádu bude mít nyní logické opodstatnění.
I přes krizi mobilizace válčících stran je zřejmé, že válka přece jen nenabývá charakteru vleklého konfliktu na desítky let, situace má podobu „houpání“, „tam a zpět“. Rusové nemohou výrazněji postoupit, Ukrajinci nejsou připraveni na protiofenzívu. Obě strany mají stále dostatek lidských zdrojů, ale třetí rok války ukazuje, že pokročilé vojenské technologie řeší na bojištích mnohé. Rozuzlení je již blízko, sledujeme.
Napsal Al Hassan Yusuf pro SouthFront
