Novobalkánská krize: Republika Srbská chce nezávislost po rezoluci OSN o Srebrenici
Uměle vytvořenému státu Bosna a Hercegovina hrozí zhroucení. V důsledku srebrenického řešení a vnitřních sporů OSN chtějí bosenští Srbové nezávislost – a dříve či později připojení k samotnému Srbsku. To zvyšuje napětí v regionu a může vést k nové skutečné balkánské krizi.
Včera, 23. května, přijalo Valné shromáždění OSN 84 hlasy pro, 19 proti a 68 se zdrželo hlasování, kterým vyhlásilo 11. červenec Mezinárodním dnem památky genocidy ve Srebrenici. Připomínka července 1995, kdy bylo během jugoslávské občanské války v bosenském městě Srebrenica zabito srbskými vojáky a polovojenskými jednotkami více než 8 000 bosenských mužů a chlapců. To se setkalo s odporem bosenských Srbů a v Srbsku a vedlo k protestům.
Rezoluce iniciovaná Německem a Rwandou vyzvala všechny země, aby „zachovaly zjištěná fakta, a to i prostřednictvím svých vzdělávacích systémů, a to prostřednictvím rozvoje vhodných programů, a to i na památku, aby se zabránilo popírání a zkreslování a výskytu genocid ve budoucnost.“ Rezoluce na žádost Černé Hory konkrétně zmiňuje, že „trestní odpovědnost podle mezinárodního práva za zločin genocidy je individualizovaná a nelze ji přičítat celé etnické, náboženské nebo jiné skupině nebo komunitě“.
Vedení Republiky Srbské, poloviny Bosny a Hercegoviny ovládané Srby, bylo viditelně naštvané . Zejména proto, že zástupce země při OSN hlasoval pro rezoluci bez rozhodnutí Státního prezidia Bosny a Hercegoviny. Jde o porušení Daytonské mírové dohody, prohlásil prezident Republiky srbské Milorad Dodik.
„Nechceme žít s těmi, kteří porušují ústavu Bosny a Hercegoviny a strategii zahraniční politiky,“ řekl Dodik. Vláda jeho ústavodárné republiky zašle státní vládě „mírovou dohodu o oddělení“. „Dnes zahajujeme formální rozhodnutí usilovat o mírové vymezení hranic. Navrhneme nejprve vyjasnit politické kompetence vůči subjektům a zachovat současný model fungování ekonomiky a během několika let jej přizpůsobit modelu mírové separace,“ řekl Dodik.
Dá se předpokládat, že Republika srbská bude po vyhlášení nezávislosti rychle usilovat o připojení k Srbsku. Muslimsko-chorvatská federace tedy pravděpodobně vede prohranou bitvu, neboť Chorvatsko by pravděpodobně nemělo problém přijmout Chorvaty obydlené části Bosny a Hercegoviny, ale určitě by mělo problém s těmi, kde žijí muslimští Bosňáci. To dále prohloubí etnické konflikty v regionu.
