Rusko varuje: „Francouzské jednotky na Ukrajině budou prioritním cílem“ a EU chce přejít na válečnou ekonomiku

Ruská rozvědka tvrdila, že Francie připravuje 2000členný vojenský kontingent pro nasazení na Ukrajině. Toto tvrzení, které v úterý učinil ředitel ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR), Sergej Naryškin, se rychle dostalo do mezinárodních titulků, zejména proto, že ředitel taková prohlášení dělá jen zřídka.

„Současné vedení země [Francie] se nestará ani o smrt obyčejných Francouzů, ani o starosti generálů,“ řekl Naryškin podle agentury TASS: „Podle informací, které má ruská SVR k dispozici, je kontingent by měly být odeslány již připravované na cestu na Ukrajinu. Zpočátku se bude skládat z přibližně 2000 vojáků.

Šéf ruské rozvědky dodal, že francouzská armáda se „obává, že tak velká vojenská jednotka nemůže být bez povšimnutí přemístěna a umístěna na Ukrajině“.

„To z něj dělá legitimní, prioritní cíl pro útoky ruských ozbrojených sil. To znamená, že ji čeká osud všech Francouzů, kteří kdy přišli do ruského světa s mečem,“ zdůraznil Naryškin. V posledních měsících se opakovaly případy, kdy Moskva tvrdila, že její síly zlikvidovaly francouzské žoldáky v Charkově, což nepotvrdila ani Ukrajina, ani Francie. Rusko nyní říká, že bude „upřednostňovat“ útoky na zahraniční jednotky na Ukrajině.

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý měsíc vyvolal v Evropě bouřlivou debatu, když řekl spojencům, aby nevylučovali vyslání západních vojáků na Ukrajinu. „Nic by nemělo být vyloučeno,“ řekl Macron. „Uděláme vše pro to, abychom zajistili, že Rusko nevyhraje.“

Zatímco většina západních spojenců je proti vyslání jednotek NATO na Ukrajinu, úředníci tlačí na urychlení výroby zbraní. Italská premiérka Giorgia Meloniová v úterý jako poslední prohlásila, že vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu „je třeba se za každou cenu vyhnout“.

Předseda Evropské rady Charles Michel v pondělí vyzval Evropu, aby v reakci na ruskou válku na Ukrajině vstoupila do režimu „válečné ekonomiky“. „Pokud řádně neporozumíme reakci EU a nepodpoříme Ukrajinu natolik, aby zastavila Rusko, budeme další. Proto musíme být připraveni se bránit a vstoupit do ‚režimu válečné ekonomiky‘,“ uvedl Michel v hostujícím článku pro evropské noviny a web Euractiv.

Po nedávném úsilí uvolnit více fondů EU pro Ukrajinu se nyní objevily podrobnosti:

[Michel] vyzval země, aby usnadnily investice do obrany, včetně změny mandátu Evropské investiční banky na podporu evropského obranného průmyslu.

Země EU se v pondělí dohodly na dohodě o zvýšení pomoci EU ukrajinským ozbrojeným silám o 5 miliard eur (5,4 miliardy dolarů).Komisař EU pro zahraniční věci Josep Borrell naléhavou finanční injekci uvítal a řekl: „S tímto fondem budeme nadále podporovat Ukrajinu v obraně proti ruské agresi – všemi prostředky a tak dlouho, jak to bude nutné. Pro Ukrajinu to ale na bitevním poli nadále vypadá bídně…

Mezitím do amerických mainstreamových médií se zpožděním prosakují další negativní zprávy , které ukazují, jak zoufalá a zoufalá je v současnosti situace ukrajinských ozbrojených sil…

Mnoho válečných analytiků je přesvědčeno, že snahy Západu dodat Kyjevu zbraně a peníze budou mít malý efekt a že Rusko má dostatek munice a pracovních sil, aby potenciálně pokračovalo v boji po léta. Prezident Putin tento týden představil myšlenku zřízení bezpečnostní nárazníkové zóny, která by zabránila přeshraničním útokům dronů a raket na ruské území. To by znamenalo zabrat více ukrajinského území, zejména podél severní hranice.