Věrnost Evropské unii až za hrob je fetišizmus
Současná bruselská skvadra se postarala o demontáž EU více, než se o to snaží některé protiunijní strany v členských zemích. Zejména vnucovanou centralizací i v bagatelních věcech, poručníkováním východním zemím, a nyní svou nejapností narazila na Polsko.
Jenže „věrnost Evropské unii až za hrob je svého druhu fetišizmus“ a „účast Polska v EU je potřebná tak dlouho, jak se to vyplatí polským národním zájmům“, konstatuje polský historik prof. Stanislav Źerko. „Není na tom nic špatného, když Polsko opustí jakousi mezinárodní organizaci, kdy by další členství výrazně poškozovalo životní úroveň Poláků“. („Nie widzę niczego złego w opuszczeniu przez Polskę jakiejś organizacji międzynarodowej, gdy np. dalsze członkowsko uderzałoby dotkliwie w poziom życia Polaków. Wierność przy UE po grób to jakiś fetyszyzm“)
EU v očích Poláků upadá, a nejsou to jenom oni, kdo ztrácí pro EU nejen entuziasmus, ale i trpělivost. Invektivy, odsudky, peskování, a nakonec sankce a pokuty, není něco, co by Poláci je tak (jako Češi skousli) a zapomněli. Brusel vědomě či nevědomě přispívá k rozdmýchávání protizápadních nálad, a to v době, kdy upadá mezinárodní prestiž EU a potřebovala (Francie proti USA) by souhru a společný zájem i východoevropských zemí. V Polsku doutná Polexit a Brusel jen přilévá olej do ohně. To vnější prestiži EU nepřidá, a je za to někdo zodpovědný.
V zájmu Česka a jeho pozici by odpovídalo konflikt moderovat a deeskalovat, ale na to nemáme státníky ani politiky, a úředníci sedí jen za bukem a nebudou si pálit prsty.
