Peter Haisenko: Vypoví Rusko smlouvu 2+4?
Ve smlouvě 2+4, která je základem pro takzvané znovusjednocení, se nyní větší Spolková republika Německo zavázala dodržovat určitá omezení. Berlínská vláda již několik let porušuje základní části této smlouvy a Rusko to velkoryse přehlíží. S operací na Ukrajině se však tato porušení stala tak do očí bijícími, že tato smlouva je nyní v ohrožení.
Nedodrží-li jedna strana smlouvu, má druhá strana právo požadovat splnění smlouvy. Pokud této žádosti nevyhovíte, může být tato smlouva ukončena nebo dokonce zrušena. Poté jste zpět v právním postavení, jako by tato smlouva neexistovala. Podvedený smluvní partner má dokonce právo požadovat náhradu. Tato jednoduchá právní situace platí od soukromého práva až po státní smlouvy. Podívejme se na některé pasáže ze Smlouvy 2+4, která upravuje podmínky pro znovusjednocené Německo.
Začíná to tím, že na území bývalé NDR nebudou umístěny žádné jednotky NATO, dokud se ruské jednotky nestáhnou. Poté tam mohou být umístěni němečtí vojáci a mohou také patřit k nějaké alianci. To neplatí pro jednotky NATO z cizích zemí. Existuje určitá šedá zóna v tom, že tato oblast může být použita pro operace zaměřené na přesun jednotek a techniky NATO dále na východ. Kontroverzní je například to, zda je letiště Lipsko využíváno pro vojenskou přepravu letadel NATO. Na železničních tratích v bývalé NDR jezdí také vojenské transporty, které přivážejí vojáky a techniku NATO k východní hranici států NATO. I když se opakují lži o přinejmenším morální legitimitě rozšiřování NATO na východ, existuje přinejmenším „velkorysý“ výklad smluv s ohledem na oblast bývalé NDR. Ale jde to dál.
Jugoslávie už byla pádem
Další bod této smlouvy znamená, že Německo se navždy zdrží nákupu jaderných, biologických a chemických zbraní. Vlády Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky prohlásily, podle mezinárodního práva závazné, že sjednocené Německo „nikdy nepoužije žádnou ze svých zbraní jinak než v souladu se svou Ústavou a Chartou Organizace spojených národů“. Německo to porušilo nejpozději operacemi v Jugoslávii. Nyní by se dalo rabulisticky namítnout, že Německo nemůže porušovat svou ústavu, protože ji nemá, ale stále má pouze základní zákon. Ale Charta OSN zůstává a německé mise v Jugoslávii nebyly schváleny OSN.
Faktem však je, že lidé v Berlíně si byli a jsou velmi dobře vědomi toho, že alespoň v domácím německém právním použití je základní zákon považován za ústavu. To se ukázalo u mise v Afghánistánu, kterou pan Struck navrhl tak, že „Německo je bráněno v Hindúkuši“. Bylo tam hodně smíchu, ale ukazuje to, že lidé jsou si dobře vědomi porušování zákona. Existují i jiné příklady, ale ty blednou ve srovnání s porušením smluv spáchaných v souvislosti s Ukrajinou.
Proč Merkelová ještě není u soudu?
Začněme Minskými dohodami. Loni exkancléřka Merkelová s jistou dávkou hrdosti přiznala, že ona, Francouz Hollande a Ukrajinec Porošenko nehodlají tuto dohodu dodržet. Podle Merkelové to sloužilo pouze k záchraně 6000 kyjevských vojáků obklíčených v Debalcevu před zajetím nebo zničením a k získání času na masivní přezbrojení Kyjeva a jeho přípravu na válku proti Rusku. Jestli tohle není příprava na útočnou válku, tak už nevím, co jiného by to mohlo být. Proč nechala Merkelová 1. ledna 2017 téměř bez povšimnutí veřejnosti vymazat paragraf 80 trestního zákoníku? Co říkal tento odstavec?
„Každý, kdo připravuje útočnou válku (článek 26 odst. 1 základního zákona), do níž má být zapojena Spolková republika Německo, a tím vytváří nebezpečí války pro Spolkovou republiku Německo, bude potrestán doživotním vězením nebo trestem odnětí svobody v délce nejméně deseti let.“ K čl. 26 odst. 1 základního zákona se však nikdy nepřihlíželo. Stále se v něm píše: „Akce, které jsou vhodné a jsou prováděny se záměrem narušit mírové soužití národů, zejména připravit se na vedení útočné války, jsou protiústavní. Mají být potrestáni.“ Více o tom zde a zde můžete také najít zajímavý komentář, který říká, že příprava, ale ne realizace, útočné války je trestná:
https://www.background.de/politik /vnitrozemí /zákaz-přípravy-na-agresivní-válku/
Základní zákon je součástí smluv 2+4
Vzhledem k tomu je s podivem, že Merkelová dosud nemusela před soud. A zrušení 1. ledna 2017 Merkelovou nezbavuje viny, protože Minskou dohodu před lety úskočně sepsala. Nyní je pravdou, že tento § 80 přímo nesouvisí se smlouvami 2+4, ale čl. 26 odst. 1 základního zákona již tehdy existoval a stejně jako základní zákon samotný je součástí základu pro tuto smlouvu. Nabízí se tedy otázka, zda i to není důvod, proč Německo novou ústavu slíbenou v roce 1990 ještě nedostalo. Jaké by to mělo důsledky, kdyby tyto pasáže již nebyly zahrnuty do ústavy? Zpochybnilo by to platnost smluv 2+4? Stejně jako ignorování těchto pasáží v základním zákoně.
Ale pojďme dál. V současnosti probíhá otevřená diskuse o vyzbrojení Spolkové republiky Německo jadernými zbraněmi. Už jen tato diskuse je jasným ignorováním pasáže Smlouvy 2+4, která říká, že Německo se navždy zdrží nákupu jaderných, biologických a chemických zbraní. Existuje alternativní výklad pro „všechny časy“? Nejsem si vědom žádných. Ale je to ještě jasnější. Připomeňme znovu: vlády Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky prohlásily, podle mezinárodního práva závazné, že sjednocené Německo „nikdy nepoužije žádnou ze svých zbraní jinak, než v souladu se svou Ústavou a Chartou Organizace spojených národů“.
Právní akrobacie nemůže pomoci
Určitě existují rabulistické interpretace tohoto. Ale s ohledem na realitu to nemohou platit. Vždy se zdůrazňuje, že neneseme žádnou odpovědnost za to, k čemu Kyjev dodané zbraně používá, ale prostým faktem zůstává, že jsou to německé zbraně, které jsou používány proti Rusku. Existuje už k tomu vyjádření vědecké služby německého Bundestagu z dubna 2022. V něm stojí, že Německo porušuje příměří s Ruskem, pokud zde budou cvičeni ukrajinští vojáci. A to je přesně to, co odlišuje Německo od všech ostatních příznivců Ukrajiny.
Německo žije ve stavu příměří nejen s Ruskem, ale i s ostatními spojenci. Bývalý kancléř Schröder to pravděpodobně vysvětlil svému stranickému soudruhovi Scholzovi, což vysvětluje, proč tento tak váhal s dodáním zbraní, dokud nemusel splnit rozkazy z Washingtonu. Ale dodáním raket Taurus by se konečně naplnil fakt, že ruská vlast je napadena německými zbraněmi. Vezměme si také jednoznačné prohlášení naší ministryně zahraničí. Řekla, že chce zničit ruskou ekonomiku a že Německo je ve válce s Ruskem. Jako Rus, jak byste si to vyložil, kdyby to byla kyjevská armáda, která použila německé zbraně proti Rusku, ale Kyjev by to bez těchto zbraní nedokázal?
O tom se již diskutuje v ruském parlamentu
Vzhledem k těmto různým porušením příměří a dohod 2+4 již byly do ruské Státní dumy doručeny a byly formulovány požadavky na ukončení těchto dohod. Naštěstí hlasování o dodávce raket Taurus v Bundestagu bylo hlasováno drtivou většinou proti. 182 hlasů pro a 480 proti. Je tedy vidět, že všechny publikace o náladách ohledně Ukrajiny jsou vyložené lži a že i ve vládním táboře je spousta lidí, kteří mají ještě rozum a svědomí.
Naštěstí proto, že by to s největší pravděpodobností byla v Moskvě poslední kapka. Ale téma není mimo stůl. Stručně tedy naznačím, jaké důsledky by to mohlo mít, kdyby Rusko vypovědělo smlouvy 2+4, protože Německo tyto smlouvy masivně porušovalo. Tyto důsledky by byly možné podle mezinárodního práva a žádný „pořádek založený na pravidlech“ by nepomohl. Neměli bychom přehlížet skutečnost, že pokud Rusko odstoupí od smluv, smluvní status s ostatními třemi přestane existovat.
Možný hororový scénář!?
Za prvé, Rusko by jako okupační mocnost mohlo znovu rozmístit jednotky na východě.
Mezinárodní právní základ pro německou jednotu a suverenitu již neplatí.
Obnovení hranic mezi Spolkovou republikou Německo a Německou demokratickou republikou, které existovaly před 3. říjnem 1990.
Obnovení okupačních práv a povinností čtyř mocností v Německu, zejména v Berlíně, který by byl opět rozdělen do čtyř sektorů.
Odvolání uznání Německa za člena Organizace spojených národů, Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací.
Opětovné projednání všech bilaterálních a multilaterálních smluv, které Spolková republika Německo uzavřela od roku 1990, včetně všech smluv EU.
Možná eskalace politického, ekonomického a vojenského napětí mezi Německem a jeho sousedy a čtyřmi mocnostmi.
Zní to děsivě? Asi ne pro každého. Proč na tom jinak tolik idiotů pracuje? Nebo jsou tito váleční štváči tak špatně vybaveni, že si ani neuvědomují možné následky? Že si neuvědomují, že se možná budou muset zodpovídat soudu tehdy navrácené ruské okupační mocnosti? Nezapomínejme, že Bundeswehr má pouze munici, která by se spotřebovala po dvou dnech. Pokud by tedy Rusko oznámilo konec příměří, Německo by se mohlo okamžitě znovu vzdát. Pokud tedy zelení váleční štváči nechtějí přivodit konečnou deindustrializaci Německa tím, že budou vyzývat Rusko k cíleným úderům, například proti dodávkám elektřiny. Drahý Bože, osvoboď nás od šílenců v německém politickém vedení a ve státních médiích, než to bude muset udělat Putin.
