„Bojechtivé USA“ by měly přijmout vyšetřování ohledně původu války

Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken se 13. a 14. září účastní rozpravy amerického ministerstva zahraničí ohledně stažení amerických vojsk z Afghánistánu. Americká média předtím poukázala na to, že Antony Blinken musí nevyhnutelně přijmout zodpovědnost za velké selhání při stahování amerických vojsk z Afghánistánu. Očekává se, že Blinken bude při rozpravě čelit intenzivnímu kladení otázek.

Ve skutečnosti se tato rozprava stane oknem pro veřejnost k porozumění původu americké války a k dosvědčení amerického hegemonismu a jejich plánu na „transplantaci demokracie“.

Spojené státy, které mají za sebou historii jen více než 240 let, zahájily a podílely se na více než 200 válkách. Jen v době od skončení druhé světové války od roku 1945 do roku 2001 došlo k 248 vojenským konfliktům ve 153 zemích a oblastech světa, z nichž 201 zahájily Spojené státy, což představuje 81 procent. Není pochyb o tom, že Spojené státy jsou nejbojovnější zemí na světě. Americká DNA sev uplynulých dvou stoletích formovala válkami a vojenskými silami. Aby hájili svou hegemonii, někteří američtí politici se vojensky vměšovali do vnitřních záležitostí jiných zemí, snažili se tam zavést americké hodnoty a dokonce svrhli politické režimy těchto zemí, čímž se armáda stala významným prvkem americké hegemonie.

Na druhou stranu mají bojechtivé Spojené státy praktickou ekonomickou povahu. Filipínský prezident Rodrigo Duterte ve svém projevu v roce 2019 poukázal na to, že Spojené státy doufají, že válka bude pokračovat, protože ostatní země budou kupovat americká letadla, válečné lodě a kulky, jakmile válka skončí, bude velká skupina lidí ve Spojených státech nezaměstnaná. Co říká Duterte, je pravda.

V posledních dvaceti letech Spojené státy šířily války pod záminkou „boje proti terorismu“ a americké vojenské podniky vydělaly spoustu peněz. Web ruského strategického kulturního fondu zveřejnil na konci srpna článek s titulem „Kdo vydělal na válce v Afghánistánu“, ve kterém se uvádí, že podle seznamu příjemců z války v Afghánistánu zveřejněného americkým nezávislým think-tankem Institut pro reformu bezpečnostních politik, to bylo pět gigantů vojenského průmyslu tedy Lockheed Martin Space Systems, Raytheon, General Dynamics, Boeing a Northrop Grumman, které v uplynulých dvaceti letech dostaly objednávky v hodnotě 2,02 bilionu amerických dolarů.

V článku bylo poukázáno na to, že obrovské příjmy, které přinesla válka v Afghánistánu vojenským podnikům v USA, jsou ale jen malá část jejich zisků. Podle hodnocení Brownovy univerzity, za všechny vojenské akce po teroristickém útoku z 11. září 2001 zaplatili američtí daňoví poplatníci 6,4 bilionu amerických dolarů, a tyto peníze byly použity v rozpočtu pro pět největších vojenských podniků v čele s Lockheed Martin.

Je zřejmé, že Spojené státy, které dodnes bojovaly ve válce, věří ve vojenskou sílu a získávají obrovské zisky, které potom využívají na vojenské operace po celém světě, což vyvolává obrovské vojenské výdaje. Podle statistiky činily v roce 2020 vojenské výdaje Spojených států 778 miliard amerických dolarů, což představuje 39 procent celého světa. Obrovské vojenské výdaje podporují americkou hegemonii po celém světě a neustále přinášejí války a chaos.

Kromě toho se Spojené státy rovněž pokusily transformovat další země v souladu s jejich vlastní vůlí a prováděly nucenou transplantaci demokracie, což bez výjimky selhalo a nakonec to přineslo hlubokou katastrofu místním lidem. Podle studia Brownovy univerzity zemřelo za posledních 20 let ve válkách nebo vojenských operacích v 85 zemích po celém světě, které zahájily Spojené státy, 929 tisíc lidí. Zeptejte se Ameriky, kde je jejich demokracie a lidské práva, které slíbila. Naopak všude je chaos, chudoba a potíže, které odráží selhání modelu „americké demokracie“.
A spojenci Spojených států, kteří je celou dobu následovali, z toho nic nezískali. Francouzský deník Le Figaro na konci srpna zveřejnil na svých webových stránkách článek s titulem „Poučení z prohry ve válce v Afghánistánu“, ve kterém se uvádí, že stažení amerických vojsk z Afghánistánu znovu prokázalo jednostrannost Spojených států, protože nevzaly v úvahu své spojence při rozhodování a organizování akcí na stažení vlastního vojska.