Roušková mánie stála život malého chlapce, kterého ve školce přinutili mít nasazenou roušku

Horší než vidět kojence chodit do školky v rouškách, což byla jedna z nejznepokojivějších věcí, kterou jsem viděl v době povinných roušek, bylo, že rodiče do nich nutili i miminka.

Ty byly z roušek na tváři zjevně utrápeny a zápasily s nimi, aby je udrželi na místě. Dnes už víme, že rouška se dětem mohla stát osudnou. Naštěstí tato doba, až na občasné výjimky, už pominula.

Východní Asii navštěvuji pravidelně. Přestože tam byla rouška vždy běžným jevem, při nedávné návštěvě Hongkongu jsem viděl mnoho školáků nadále zahalených. Dokonce i velmi malé děti a miminka jsou často nuceny rodiči nosit roušky ve vozidlech hromadné dopravy.

Bylo pro mě více než znepokojující číst zprávu z Tchaj-wanu, kde podobně jako v jiných částech Dálného východu s nadšením přijali povinné zavedení roušek, že jedenáctiměsíční chlapec zemřel poté, co byl ve školce přinucen nosit roušku.

Tragédie přes rok po skončení pandemie

K incidentu došlo 24. ledna 2024 navzdory tomu, že na Tchaj-wanu byla zrušena povinná rouška ve školních zařízeních před více než rokem. Podrobnosti případu jsou trýznivé, přesto poučné a ukazují, jak efektivní bylo vymývání mozků během pandemie, pokud jde o roušku.

„Podle kamerových záznamů, které viděli rodiče, se incident stal, když se chlapec rozrušil a složil si roušku, načež mu ho učitelka znovu nasadila. V tom momentě dítě propuklo v pláč, v jehož důsledku se pravděpodobně do roušky dostaly slzy a hleny. Ty způsobily, že se mu roušku přilepilo na nos a ústa a udusilo ho.

Na videozáznamu pak bylo vidět dítě, jak „zápasí“ a „padá k zemi“. Učitelka zřejmě předpokládala, že se chlapec vyčerpal a usnul. To, že nereagoval na podněty, zjistila až o 20 minut později, když přišel čas přesunout děti do jiné místnosti.“

Mezitím se potvrdilo, že dítě nemělo žádné srdeční vady, které by mohly zhoršit jeho zdravotní stav. Zemřelo přímo v důsledku toho, že bylo přinuceno nosit roušku na tváři. Smrt každého dítěte za těchto okolností by byla srdceryvná. K této nepředstavitelné tragédii se ještě přidává dlouholetá snaha jeho rodičů mít dítě, o které nyní přišli.

Kromě tragédie jsou na tomto příběhu zarážející další dvě věci:

1. Absence jakékoli zmínky o smrti v mezinárodních médiích (nenašel jsem o ní žádnou zmínku kromě tchajwanských novin).
2. Pobouření, které se zdá být zaměřeno pouze na skutečnost, že se tento incident stal době, kdy už nebyla rouška povinná. Znamená to, že pokud by k incidentu došlo během pandemie, veřejnost by nebyla pobouřena?

Ticho v médiích

Závoj ticha médií mimo Tchaj-wanu není překvapivý vzhledem k roli, kterou média sehrála při podpoře nošení roušek.

Ve Velké Británii noviny Guardian psaly, že vláda by měla „důrazněji“ vynucovat nošení roušek. The New York Times se zase nedávno pokusili zdiskreditovat Cochranovu studii Jeffersona a jeho kolegů, která neprokázala žádné důkazy o účinnosti obličejových masek v článku s titulkem: „ Proč má věda jasno v tom, že rouška fungují “.

Ve Spojených státech amerických se nikdy nedoporučovala rouška na obličej dětem do dvou let.

Navíc, podle portálu NPR , který je silným zastáncem roušek, „Světová zdravotnická organizace nedoporučuje roušku pro děti mladší pěti let, zatímco Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je nedoporučuje dětem mladším 12 let“.

(Poznámka: Navzdory oficiálnímu nedoporučování roušek orgánům EU pro děti do 12 let byly na Slovensku povinné ve školách od 6 let, což je zločinné! Mikas, Krajčí, Lengvarský a Gröhling musí být trestně stíháni!)

Rouškoví manící v médiích si pravděpodobně myslí, že žádné špatné zprávy o rouškách nejsou povoleny, i když se tyto pokrývky dýchacích cest používaly nevhodně. Koneckonců, podobně jako vakcíny proti Covid-19, i používání roušek bylo prohlášeno za bezpečné, dokonce i při „intenzivním cvičení“, uvádějí noviny Guardian.

Obličejové pokrývky nejsou ani zdaleka bezpečné. Víme, že jsou škodlivé – dráždí kůži a zvyšují hladinu oxidu uhličitého v krvi. Ze sociálního hlediska zhoršují komunikaci u dětí a dokonce existují silná podezření, že mohou bránit správnému vývoji mozku .

Většina médií hlavního proudu relativizuje tuto tragédii svými komentáři o tom, že škody z nenošení roušek převažují nad jejich možnými riziky. Ale rouška byla vždy podvodem a náklady na jejich pořízení jen ve Velké Británii během let covidu byly 252 milionů liber! Mnohé z nich byly navíc považovány za chybné a zůstaly nevyužity.

Je těžké pochopit, s jakým nadšením lidé na Dálném východě přijímali povinná rouška a nadále je dobrovolně nosí.

Hongkong i Tchaj-wan byly v tomto směru drakonické a trvaly na nošení roušek venku, jakož i na veřejných prostranstvích (podobně to dělali i šílenci ve vedení státu na Slovensku a v Čechách).

Hongkong zrušil povinně roušku až v únoru 2023 a Tchaj-wan v dubnu 2023. V Hongkongu byla rouška pro miminka dostupná. Tchaj-wan dokonce zavedl politiku povinných roušek na obličej v centrech péče o kojence (jeslích a školkách), jako je to, kde došlo k výše uvedené tragédii.

Závěr

Důkazy o nebezpečích nošení roušek a obrovské hlouposti politiků, kteří by je neváhali kdykoli znovu nařídit dětem, jsou jasné. V souvislosti se smrtí dítěte na Tchaj-wanu odborník na toto téma, Dr. Peter Gotzsche, řekl:

 „Nutit lidi, aby nosili roušku, bylo selháním veřejného zdraví a důvod, proč stále vedeme diskusi o rouškách, je ten, že úřady se odvolávají na podřadné studie, aby odůvodnily jejich používání, protože chtěly vypadat, že něco dělají. V krizi je vždy těžší nedělat nic.“

(Poznámka redakce: Mnozí politici si týráním lidí uspokojovali své sadistické choutky, jako například psychopatický zločinec Matovič u nás).

Autor: Roger Watson, Zdroj: conservativewoman.co.uk