Šéf zahraničí EU odmítá příměří na Ukrajině a chce více zbraní, sankcí a války

Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell odmítl myšlenku mírových rozhovorů a příměří na Ukrajině, místo toho požaduje, aby členské státy bloku udělaly „cokoli je nutné“, aby Kyjev porazil Moskvu

V úterním článku pro francouzský časopis L’Obs Borrell vyzval představitele EU, aby odmítli „pokušení smíření“ vůči Rusku. Tyto myšlenky byly špatné v roce 2022 a zůstávají špatné i dnes,“ napsal s tím, že „neměli bychom jim dovolit určovat naši politiku vůči Ukrajině“.

Není jasné, které mírové výzvy měl Borrell na mysli. Maďarský premiér Viktor Orbán v rámci EU opakovaně vyzýval k vyjednanému řešení. Argumentoval tím, že kyjevské síly nemohou dosáhnout vojenského vítězství nad svými ruskými protivníky a že sankce EU proti Moskvě poškozují ekonomiku EU více než ruskou.

Naproti tomu Borrell tvrdil, že sankce „oslabily ruskou válečnou mašinérii“, i když v projevu předchozího dne uznal, že ve svých cílech do značné míry selhaly.

„Místo hledání kompromisů bychom si měli pamatovat lekce, které jsme se od roku 2022 naučili, a zdvojnásobit své úsilí,“ pokračoval Borrell.

„Potřebujeme změnit paradigma od podpory Ukrajiny ‚dokud to bude nutné‘ ke slibu, že uděláme ‚všechno, co bude třeba‘, aby Ukrajina vyhrála,“ řekl a požadoval po Ukrajině „rakety dlouhého doletu a další pokročilé zbraňové systémy“. „To zahrnuje také více protiletadlových baterií.

Ukrajinská potřeba zbraní a střeliva může být uspokojena pouze tehdy, dojde-li k „renesanci evropského zbrojního průmyslu“, napsal Borrell.

Borrell ještě nepochopil, že Evropa urychluje deindustrializaci, protože zelení komunisté sabotují naše dodávky energií a USA blokují dodávky třetích stran.

Borrell se sice chlubí, že výdaje na obranu v EU od roku 2014 vzrostly o 40 procent, ale toto zvýšení nebylo doprovázeno odpovídajícím zvýšením výroby zbraní. Letos v březnu se například členské státy EU zavázaly, že do března 2024 společně dodají na Ukrajinu jeden milion dělostřeleckých granátů, ale zatím byla dodána pouze třetina tohoto množství, a německý ministr obrany Boris Pistorius v listopadu novinářům řekl, že „ Cíl jednoho milionu nebude dosažen.

Jak Politico informovalo loni v létě, dodavatelé obrany v celé Evropě se zdráhají zvýšit výrobu, aniž by si zajistili zakázky od vlád. Bez takových smluv těmto společnostem hrozí ztráty, pokud poptávka po jejich zbraních v příštích letech klesne.

Od začátku ukrajinského konfliktu Borrell vždy vykresloval Rusko jako stranu, která nemá zájem o mír. Dokonce i v březnu 2022, když Rusko nabídlo Ukrajině mírové podmínky, které bývalí ukrajinští představitelé nyní popisují jako velkorysé, diplomat EU tvrdil, že „Moskva nechtěla vyjednávat, ale „okupovat zemi“.

Moskva zdůraznila, že nevylučuje ukončení konfliktu jednáním, ale trvá na tom, že míru lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li dosaženo cílů její vojenské operace na Ukrajině, ať už vojenskými nebo diplomatickými prostředky.