Bašta: Obnovení Hedvábné stezky mezi Čínou a Tálibánem nám definitivně zlomí vaz
Mluvčí tálibů Zabíhulláh Mudžáhid tento týden oznámil, že Čína je jediným státem, který chce investovat do Afghánistánu, a proto hnutí Tálibán* začíná s ním spolupracovat na poválečné obnově země. Bývalý velvyslanec Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz analyzuje, co pro budoucnost Západu představuje obnovení historické Hedvábné stezky.
Bašta podotýká, že konkrétnímcílem masivních čínských investic bude otevření Kábulu cesty na trhy celého světa. ČLR tak bude usilovat o budoucí stabilitu země a podíletse na obnově afghánského průmyslu i těžby mědi a také na vybudování nezbytné dopravní infrastruktury. To všechno by však nebylo podle Bašty možné bez promyšlených diplomatických kroků Tálibánu.
„Sleduji-li dosavadní proklamace a kroky tálibů, připadá mi, že toto konzervativní islámské hnutí za 25 let partyzánské války, a zejména během pětileté úzké spolupráce se zpravodajskými službami a armádou Čínské lidové republiky, politicky velmi vyspělo. Důkazem toho je například existence politického ústředí v katarském Dauhá,“ poznamenává Bašta s tím, že právě diplomacie se stala jeho velmi silnou zbraní.
Program tálibů tak kromě jiného zahrnuje dva klíčové body, které v plně míře odpovídají čínským bezpečnostním zájmům.
„První se týká činnosti radikálních islamistických organizací al-Kajdy a Islámského státu. Nadále mají být zakázané, stejně jako činnost uskupení Ujgurů z čínského Sin-ťiangu. Druhá se týká produkce narkotik, zejména heroinu. Tálibán ústy svého tiskového mluvčího slíbil, že proti drogám bude tvrdě bojovat a jeho cílem je nový Afghánistán jako země bez narkotik. Tato otázka je pro Čínu kvůli opiovým válkám v 19. století mimořádně citlivá,“ konstatoval Bašta.
Dnes se mu zdá jasné, že „ostudná vojenská porážka“ Spojených států a jejich spojenců z NATO nebude mít tak velký dopad na budoucnost Západu jako to, co Bašta nazývá Sametovou revolucí Tálibánu v čínské režii.
„Ten větší problém nastane, až se Číně podaří její záměr učinit z Afghánistánu výkladní skříň svých dobrých úmyslů a rychle exportované prosperity. Kontrast mezi dvaceti lety válčení a pěti lety budování čínského hospodářského zázraku v jedné z nejzaostalejších zemí světa by nám mohl definitivně zlomit vaz,“ uzavřel celou věc Jaroslav Bašta.
