ISIS se hlásí k odpovědnosti za smrtící bombové útoky v Íránu

ISIS se přihlásil k odpovědnosti za smrtelné bombové útoky z 3. ledna, které se zaměřovaly na truchlící poblíž hrobu zesnulého velitele sil Quds, generálmajora Kásima Soleimaniho ve středoíránském městě Kermán.

Teroristický útok byl v Íránu nejsmrtelnějším od jeho revoluce v roce 1979. Podle oficiální tiskové agentury Islámské republiky (IRNA) nejméně 84 přišlo o život a více než 284 dalších bylo zraněno při bombových útocích.

V prohlášení zveřejněném 4. ledna hlavní tisková agentura ISIS, Amaq, tvrdila, že dva sebevražední atentátníci, kteří jsou bratři, odpálili své výbušné vesty, když se íránští truchlící shromáždili u čtvrtého výročí atentátu na Solejmáního poblíž jeho hrobu na hřbitově v Kerman, jeho rodném městě.

Prohlášení s názvem „A zabíjejte je, ať je najdete kdekoli“ pojmenovalo dva atentátníky jako „Omar al-Muwahid“ a „Saif Allah al-Mujahid“. Uvedlo, že tito dva se zaměřili na shromáždění „polyteistů“ poblíž hrobu jejich „mrtvého vůdce“.

Teroristická skupina nepředložila žádné další důkazy a jejich popis bombových útoků se liší od toho, který uvádí íránská média. Amaq tvrdil, že při útoku bylo zabito více než 100 lidí.

Íránská média informovala o tom, že se k odpovědnosti přihlásil ISIS. Íránští představitelé nicméně žádné připomínky nezaznamenali. Teherán je zjevně skeptický.

Íránský prezident Ebhrahim Raisi zpočátku obvinil Izrael z bombových útoků a varoval, že to zaplatí „vysokou cenu“. Izrael obvinění nekomentoval.

Soleimani byl architektem íránských vojenských aktivit na Blízkém východě a je oslavován jako hrdina a mučedník mezi příznivci osy odporu vedené Teheránem. Byl zabit při náletu amerického dronu nařízeného bývalým prezidentem Donaldem Trumpem na mezinárodním letišti v Bagdádu v Iráku dne 3.

Smrtící bombové útoky u hrobu Solejmáního přišly v době zvýšeného napětí mezi Íránem a Izraelem v souvislosti s válkou Izraele v palestinském pásmu Gazy a nedávným zavražděním vysokého velitele islámských revolučních gard, brigádního generála Raziho Músávího v Sýrii.