Světové ekonomické fórum a OSN spojují síly, aby iniciovaly další globální krizi – vodu

Světové ekonomické fórum na své webové stránce Global Water Initiative (Globální iniciativa pro vodu) s odvoláním na nadcházející Vodní konferenci Organizace spojených národů radostně prohlašuje, že nastala globální chvíle pro vodu. Webová stránka musí být neaktuální, protože konference OSN o vodě byla už dávno.

V březnu 2023 se v New Yorku konala Konference OSN o vodě , kterou spoluorganizovaly vlády Nizozemska a Tádžikistánu. Je to poprvé, co se tato konference konala po 46 letech. První byla v Argentině v roce 1977.

„Doufáme, že by to mohlo vyústit v „pařížský moment“ pro vodu (odvolávka na Pařížskou dohodu o klimatu) – protože voda je stejně kritická jako klima,“ uvedli Henk Ovink a Sulton Rahimzoda.

Ovink je zvláštním vyslancem Nizozemského království pro mezinárodní vodní záležitosti. Rahimzoda je zvláštním vyslancem prezidenta Tádžické republiky pro lídry v oblasti vodní a klimatické koalice.

Na webové stránce konference OSN poznamenává:

„Voda je téma, na které se vztahují cíle trvale udržitelného rozvoje… Ale náš pokrok v plnění cílů a cílů souvisejících s vodou zůstává alarmujícím způsobem vykolejen, což ohrožuje celou agendu trvale udržitelného rozvoje.“

Svůj projekt nazývá „Spojujeme svět pro vodu“. Na téže webové stránce se nachází vhodně dramatický citát generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese:

„Konference OSN o vodě v březnu 2023 musí vyústit ve smělou akční agendu pro vodu, která dá naší životodárné tekutině závazek, který si zaslouží.“

Konference OSN o vodě s oficiálním názvem Konference Organizace spojených národů o střednědobém komplexním přezkumu provádění cílů Mezinárodní dekády opatření „Voda pro udržitelný rozvoj (2018–2028)“ měla za cíl zvýšit povědomí o celosvětové vodní krizi a rozhodnout o opatřeních k dosažení mezinárodně dohodnutých cílů souvisejících s vodou.

Světové ekonomické fórum a OSN lžou

No, to byl cíl, jak se uvádí v článku Ovinka a Rahimzodu publikovaném Světovým ekonomickým fórem (WEF) v březnu 2023, týden před začátkem konference. Ale podle tiskové konference WEF, která se konala před šesti měsíci, neříkají pravdu.

WEF uspořádal tiskovou konferenci na spuštění své Globální komise pro ekonomiku vody během výročního zasedání v roce 2022. Na této tiskové konferenci jeden z předsedů komise vypustil kočku z pytle a odhalil skutečné důvody, proč se zaměřili na světové zásoby vody.

Prvním vodítkem je něco, co WEF napsalo ve shrnutí článku Ovinka a Rahimzodu:

„Globální komise pro ekonomiku vody, která byla spuštěna na výročním setkání Světového ekonomického fóra v roce 2022, bude informovat o způsobech, které změní hru a přinutí lidi vážit si vody a hospodařit s ní jako se společným dobrem.“

Klíčovou frází zde je „obecné dobro“.

Společné dobro je kolektivistický výraz používaný pro sociální kontrolu. Kolektivismus má mnoho podob: socialismus, fašismus, nacismus nebo národní socialismus, sociální statismus a komunismus.

Jak řekl německý nacistický politik Hermann Göring, nejvyšší zásadou nacismu je „společné dobro, které má přednost před soukromým dobrem“.

V socialismu zase vládnoucí třída intelektuálů, byrokratů a sociálních plánovačů rozhoduje o tom, co lidé chtějí nebo co je dobré pro společnost, a pak využívá donucovací moci státu k regulaci, zdanění a přerozdělení bohatství těch, kteří pracují.

Jinými slovy, socialismus je podle Ashbrookova centra při Ashlandské univerzitě formou legalizované krádeže.

Na tiskové konferenci WEF byl Alem Tedeneke a tři ze čtyř spolupředsedů komise WEF: Profesorka Mariana Mazzucatová, zakládající ředitelka Institutu UCL pro inovace a veřejné účely, profesor Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů a Tharman Shanmu.

V březnu 2023, týden před Konferencí OSN o vodě, komise zveřejnila zprávu s názvem „Otáčení proudu: Výzva ke kolektivní akci“. V době tiskové konference, před jejím zveřejněním, WEF odvážně tvrdilo, že „správa a akční plán změní způsob, jakým mluvíme o vodě, jak ji hodnotíme a jak s ní budeme hospodařit během zbytku 21. století.“

Na této tiskové konferenci je zajímavé to, co řekla Mazzucatová o tom, jak vznikla „globální vodní krize“.

Shanmugaratnam říkal, že „vodní krize a klimatická krize“ jdou ruku v ruce a že je zapotřebí posun v myšlení. „Spravedlnost je zájmem každého, vlastním zájmem každého všude na světě.“ Mazzucatová dále prozradila své totalitářské smýšlení, když řekla:

„To samozřejmě platí i pro covid, že? Všichni jsme jen tak zdraví, jako je zdravý náš soused na naší ulici, v našem městě, v našem regionu a v našem národě a na celém světě.

A vyřešili jsme to? Podařilo se nám očkovat každého na světě? Ne!

Takže musíme zdůraznit vodu jako globální společný majetek a to, co znamená spolupracovat a vidět to z tohoto druhu globální společné perspektivy, ale také z perspektivy vlastního zájmu, protože je zde tato paralela.

Je to důležité i proto, že se nám nepodařilo vyřešit tyto problémy, které měly podobné atributy a voda je něco, čemu lidé rozumějí. Víte, změna klimatu je poněkud abstraktní. Někteří tomu rozumějí opravdu dobře, někteří tomu rozumějí trochu, někteří tomu prostě nerozumí.

U vody každé dítě ví, jak důležité je mít vodu – když hrajete fotbal a jste žízniví, potřebujete vodu. Takže je zde i něco o tom, že se kolem toho skutečně zapojují občané a že se v některých ohledech skutečně experimentuje s tímto pojetím společného dobra.

Dokážeme vyřešit tento problém způsoby, se kterými jsme jindy žalostně selhaly? Doufejme, že nebudeme nadále selhávat ani v ostatních věcech.“

(Poznámka od Rhody Wilsonové: Musím se přiznat, že jsem neposlouchala celou tiskovou konferenci. Poslech nebo čtení příliš mnoho psycho-bludů od WEF není dobré pro psychickou pohodu nikoho. Pokud se však rozhodnete, můžete si prohlédnout celou tiskovou konferenci níže, která začíná s poznámkami uvedenými výše.)

Přestože covid selhal, o zavedení tyranie se pokoušejí znovu

Takže tady to máte. Protože „krize covidu“ a „klimatická krize“ nedokázaly dosáhnout toho, co plánovali, globalisté hledají další globální hrozbu, která by přivedla světovou populaci na kolena „pro společné dobro“ – globální vodní krizi.

Připomeňme si citát prezidenta Římského klubu (1984–1990) z knihy Alexandra Kinga z roku 1991 „První globální revoluce“:

„Při hledání nového nepřítele, který by nás sjednotil, jsme přišli s myšlenkami znečištění, hrozby globálního oteplování, nedostatku vody, hladomoru a pod.

Ve své úplnosti a ve svých interakcích tyto jevy představují společnou hrozbu, která vyžaduje solidaritu všech národů. Když je však označíme za nepřátele, spadneme do pasti, před kterou jsme už varovali, a to zaměňováním symptomů za příčiny.

Všechna tato nebezpečí jsou způsobena lidskou činností a jen změněnými postoji a chováním lze překonat. Skutečným nepřítelem je tedy lidstvo samo.“

Autor: Rhoda Wilsonová, Zdroj: expose-news.com