Thomas Röper: EU se připravuje na hospodářskou válku s Čínou
V Bruselu a Berlíně jsou zastánci tvrdé linie, kteří plánují totální obchodní válku s Čínou. Ideologie a vazalská loajalita k USA mají přednost před rozumem a blahobytem lidí v Evropě
Objektivně vzato, mezi EU a Čínou téměř neexistují žádné střety zájmů, jak jsem ukázal zde. EU a Čína mají mnoho společných zájmů, protože Čína je největším obchodním partnerem EU a společnosti z EU vydělávají spoustu peněz prodejem zboží do Číny nebo jeho výrobou v Číně. A čínské zboží se stalo nedílnou součástí EU. Ve skutečnosti by EU a Čína měly být proti sankcím, které poškozují jejich vlastní i vzájemný obchod a ekonomiku obou stran.
Trpět za zájmy USA
Je zřejmé, že dochází také ke sporům mezi obchodními partnery, například pokud jde o otázku dotování určitých hospodářských odvětví, což jednu stranu neférově zvýhodňuje před druhou. Ale o těchto věcech se dá mluvit a příklad USA a ekonomické spory, které mezi Bruselem a Washingtonem o dotacích či ochranných clech vždy vzniknou, nikdy nebyly důvodem k politické eskalaci sporu. Tak proč by to měl být důvod pro Čínu?
Důvodem je, že USA vidí Čínu jako soupeře, který stojí v cestě jejich touze ovládnout svět – v USA hovoříme o „celosvětové dominanci“. To je však problém USA, nikoli EU. Přesto se EU ke své škodě obětuje pro zájmy USA.
Skutečnost, že se EU připojila k protičínské politice USA, ačkoli to objektivně vzato není v zájmu EU, znovu ukazuje, že EU je vazalem USA. To není moje tvrzení, není to ani „ruská propaganda“, formuloval to přísně transatlantický think-tank EU Evropská rada pro zahraniční vztahy v dubnu 2023, jak si zde o tom můžete přečíst.
Otevřeně protičínská politika EU se již dávno stala hlavním proudem, ačkoli ještě před několika lety byla velmi kontroverzní. Stojí za to připomenout silnou kritiku z Bruselu a dalších evropských metropolí, když americký prezident Trump navedl USA na konfrontační kurz proti Číně. Tato kritika v Evropě téměř okamžitě utichla, když Joe Biden převzal tuto politiku od Trumpa a dokonce ji masivně zpřísnil. A co víc: EU a její členské státy se okamžitě připojily k této politice, kterou právě silně kritizovaly. V Berlíně a Bruselu je mnoho lobbistů za protičínskou politiku, mezi nimiž vynikají zejména členové Strany zelených.
Totální ekonomická válka
V poslední době média připravují západní veřejnost na otevřenou ekonomickou válku proti Číně, která bude pravděpodobně stejně totální obchodní válkou jako ta proti Rusku. 14. prosince pod titulkem „“Oddělení“ důsledků – přerušení ekonomických vztahů s Čínou by se pravděpodobně dalo zvládnout“ informoval Spiegel o velmi dobrodružném postoji a uvádí, že německá ekonomika by poměrně snadno přežila úplný rozchod se svým nejdůležitějším obchodním partnerem, Čínou. (viz Studie)
Studie je velmi krátká, pouze 17 stran. Jeho výsledky jsou více než diskutabilní, protože se zdá, že byl připraven z politických důvodů a ne proto, aby zkoumal skutečné důsledky rozchodu s Čínou. Je to vidět například na této větě ze studie:
„Náklady na oddělení jsou pro Čínu a Rusko vždy dražší než pro kteroukoli západní zemi, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska a v procesu postupného snižování rizik.
Vědecká nebo politická studie?
Zdá se, že „vědci“, kteří tuto studii připravili, si nevšimli, že EU trpí „odpojením“ od Ruska mnohem více než samotné Rusko, což ukazují velmi objektivní ekonomická data po téměř dvou letech Ekonomická válka EU proti Rusku. Ekonomika v Rusku roste, zatímco v EU stagnuje a Německo stále rychleji padá do de- industrializace.
Ekonomická válka proti Číně bude mít pravděpodobně mnohem dramatičtější důsledky než ekonomická válka proti Rusku, protože za prvé je Čína nejdůležitějším trhem pro mnoho německých a evropských společností, zadruhé je Čína také jedním z nejdůležitějších dodavatelů některých vzácných surovin a do třetice komponenty z Číny jsou téměř komoditní nenahraditelnou součástí mnoha produktů německých a evropských firem.
Skutečnost, že zmíněná studie nezohledňuje tyto složité komplikace (a nemůže tak učinit na pouhých 17 stranách), ukazuje, že studie je politickým dílem, které má poskytnout argumenty jestřábům protičínské politiky. Mám proto podezření, že protičínské síly v Německu a EU se budou v blízké budoucnosti na tuto studii odvolávat častěji.
Často jsem spekuloval, že Západ vedený USA se chce ekonomicky, politicky a společensky oddělit od Ruska a Číny (a možná i většiny zbytku světa). V případě Ruska to aktuálně zažíváme, protože sankce téměř přerušily ekonomické kontakty, politické vztahy s Ruskem jsou již mrtvé a v Evropě se také staví nová sociální zeď, protože EU uzavírá hranice s Ruskem a víza jsou již jen stěží dostupné a cestování do Ruska je téměř nemožné. Mám podezření, že Západ pod vedením USA brzy pod nějakou záminkou udělá totéž Číně.
Mnoho lidí se mi za toto tvrzení smálo, ale studie přesně to ukazuje. Můžete si tam přečíst:
„Studie zkoumá ekonomický dopad tvrdého oddělení mezi Čínou a Německem pomocí simulace scénáře podobného studené válce 2.0 s fragmentací globální ekonomiky.“
Některé titulky Spiegelu z posledních několika měsíců ukazují, jak důležitý je obchod s Čínou pro Německo: „Varování odborníků – nebezpečná závislost EU na Číně u baterií pro e-auta“„Levná elektřina – německý solární boom závisí na poklesu Číny – může to dobře fungovat?“ nebo „Navzdory varováním o závislosti – německé společnosti stále více investují v Číně“,
Protože vědí (ne?), co dělají…
Sankce proti Rusku ukázaly, jak dramatické důsledky mělo, když se EU „pouze“ vzdala levných ruských zdrojů energie. Plyn, který je nyní mnohem dražší, ohrozil řadu průmyslových odvětví a vede k migraci celých odvětví do USA nebo Číny. V důsledku toho jsou dodavatelské řetězce opět narušeny a další průmyslová odvětví zažívají problémy.
Jak dramatické budou důsledky, pokud v případě „oddělení“ od Číny bude mnoho výrobků a surovin chybět nebo se výrazně prodraží, a jak se mají evropské společnosti vyrovnat s finančními důsledky, pokud budou náhle nuceny odejít čínský trh z politických důvodů je těžké předvídat.
Nicméně je třeba se obávat, že se to bude takto vyvíjet, protože ti, kteří v současnosti (ne?) v Berlíně a Bruselu vědí, co dělají…
