Ivan Štubňa: Bude izraelský národ navěky zatracen?

Hora Sinaj se dnes ztotožňuje s horou Jabal Músá, která se nachází na území Egypta. (Sinajský poloostrov). V arabském jazyce znamená „Hora Mojžíšova“. Za Semity se pokládají příslušníci semitských národů, kteří vzešli z Noemova syna Sema. Později se rozdělili na východní a západní větev. K západní větvi patřili kromě Izraelitů, Hebrejci, Féničané, Aksumové, Arabové, Aramejci a pod. Dalším faktem je, že historickí Palestinci nebyli Semiti, ale bibličtí Filištíni. Boje mezi Izraelity a Filištíny popisuje již Starý zákon, čili vzájemná historicky zděděná nenávist mezi nimi zde panuje již více než 3000 let.

Obyvatelé vyvoleného národa ztratili boží mandát, protože porušili smlouvu, která byla s Bohem uzavřena prostřednictvím proroka Mojžíše na hoře Sinaj.

Historicky se izraelský národ považuje za biblický národ, který byl vyvolen Bohem. Nelze však ztotožňovat Izraelity s Izraelci. Izraelci jen pocházejí ze širokého kmene Izraelitů. Potomci původních Izraelitů jsou však i obyvateli okolních národů.

Potomci Semitů kromě dnešního Izraele žijí v Libanonu, Sýrii, Iráku, Jemenu, Jordánsku, Egyptě a pod. A samozřejmě i na území Palestiny. Míchání původních semitských národů za několik tisíciletí je nesporné. Míchaly se národy, ale i královské rody. Moc se přeskupovala podle výsledků krvavých válek. Můžeme polemizovat o tom, do jaké míry zde došlo ke vzájemnému míchání obyvatelstva, ale to už dnes není důležité. Důležité je, že v podstatě dnes na těchto územích dochází k bratrovražednému boji potomků kdysi blízkých národů. Základní chyba se stala když byl vytvořen stát Izrael na základě rozhodnutí OSN v roce 1947, která schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. (Mandát vykonávala na území Velká Británie). Následně došlo kv roce 1948 k vytvoření státu Izrael.

Chyba byla ta, že vytvořením státu Izrael byla potlačena práva Palestinců na vytvoření jejich státu, ale i jiných arabských národů na stanovení spravedlivých hranic států, ve kterých žili. Rozhodnutí OSN bylo byrokratické, jednosměrné a neodkomunikované s představiteli obyvatel daného území. Téměř okamžitě začaly násilné nepokoje v problematickém území i okupace cizích území Izraelem, která trvá dodnes.

Z pohledu mírového urovnání vztahů byly významné aktivity bývalého premiéra Izraele Jicchaka Rabina. Kontroverzní politik, generál, diplomat a premiér si na stará kolena uvědomil, že pokrok Izraele nebude možný bez urovnání vztahů s představiteli Palestiny. V roce 1993 vedl mírová jednání s OOP (Organizace pro osvobození Palestiny vedená Jásirem Arafatem). Cílem bylo vytvoření státu Palestina. Rabin i Arafat za mírové úsilí získaly Nobelovu cenu míru v roce 1994. Konec nadějím na mírové uspořádání vztahů mezi Izraelem a Palestinou udělal militantní židovský extremista, který v roce 1995 zavraždil Jicchaka Rabina. V roce 2004 umřel na údajnou mrtvici a selhání krevního oběhu i Arafat. V roce 2012 podala žádost o jeho exhumaci vdova po Arafatovi z důvodu podezření, že šlo o vraždu. Vyšetřování prokázalo, že v jeho těle se našlo zvýšené množství polonie Po-210, vzácné a mimořádně smrtící látky. Dodnes se vedou spory, zda byl Arafat zavražděn nebo ne. Přikláním se k názoru, že ano, protože PO-210 se běžně vyskytuje v půdě ve velmi nízkých hladinách a není možné, aby se v těle člověka koncentroval v takovém množství, které by zapříčinilo smrt člověka. Muselo být tělu dodáváno postupně zvenčí. Poločas rozpadu PO-210 je 138 dní, což je relativně krátká doba. Ke koncentraci proto mohlo dojít tak, že Arafatovi byla v malých dávkách tato látka v něčem podávána, (například v tabáku) koncentrovala se v jeho těle až nakonec zapříčinila smrt. Ten, co má na svědomí jeho smrt, počítal s tím, že pomalým způsobem otravy Arafatova těla se pravá příčina jeho smrti utají a nedokáže. S oběma politiky tak zahynulo i mírové řešení vzájemného uspořádání vztahů mezi Izraelem a Palestinou.

Spravedlivé řešení je v nedohlednu právě pro neochotu hledat východisko ze strany Izraele, ignoraci OSN a světového společenství. To, co se dnes v daném území děje, je násilí, jehož základy byly položeny přijetím nespravedlivého řešení po druhé světové válce. Řešení je možné pouze vytvořením státu Palestina na základě širokého konsensu států a obyvatel žijících na Blízkém východě za podpory OSN a světového společenství. Samozřejmostí je odchod Izraele z okupovaných území.

Co se týče Jeruzaléma, spory a nároky na toto město nepřestanou. Historické události, které zde probíhaly, se týkají židů, křesťanů, Arabů, ale i muslimů. Dělení na západní židovskou část a východní palestinskou část by také nebylo vhodné vzhledem k jejich nevraživosti. Nejvhodnější by bylo, kdyby z Jeruzaléma odešli všechny politické instituce a město by se prohlásilo za národní kulturní památku všech národů. Vznikl by městský stát Jeruzalém, na jehož životě by se podíleli všichni jeho občané bez rozdílu víry. Vlastnili by pas města Jeruzalém. Pořádek by tam byl zajišťován gardami OSN na způsob vatikánské gardy. Jeruzalém by neměl ani vládu, ani parlament ani jiné vysoké státní instituce. V případě Jeruzaléma by byly kontraproduktivní. Nejvyšším představitelem by byl primátor a rada. Funkce primátora by byla volitelná a zároveň by byla založena na principu rotace. V daném období by byl volen žid, pak Arab, muslim atp. Takto by byla zaručena nábožensko-politická rovnováha.

Na závěr jedna poznámka: Sinajská hora, kterou z biblického hlediska považuji za důležitější než Jeruzalém, neboť jak říká kniha Exodus zde vznikla Dohoda mezi Bohem a Izraelity vedenými Mojžíšem včetně Deseti božích přikázání. Dnes se na jejím vrchu nachází klášter Sv. Kateřiny, mešita a pravoslavný chrám. Zajímavostí je, že tato biblická hora byla ve zprávě Izraele od roku 1967 (šestidenní válka) do roku 1979, kdy byla vrácena do správy Egypta. Faktem je, že badatelé dodnes tápou, kde se nacházela biblická hora Sinaj. Jabal Músá je vážným kandidátem, ale ne jediným. Poloha biblické hory Sinaj je tedy ještě zahalena rouškou tajemství. Pro mě je však překvapením, že z pohledu zájmu všech náboženství v regionu Blízkého východu zůstala hora Sinaj zapomenutou.

Z biblického pohledu Izrael porušil smlouvu s Bohem už dávno. Dnes jsme svědky eskalace porušování této smlouvy, která by měla být pro Izrael posvátná. Nechá to Bůh bez trestu?

Více na:

https://svetkrestanstva.postoj.sk/88756/abraham-a-izraeliti

https://dkc.kbs.sk/dkc.php?hl=&in=ex19,1#ex_19_1

https://christianitas.sk/dekalog-desat-bozich-prikazani/

https://www.palestine.sk/sk/content/o-palestine

https://www.moderni-dejiny.cz/…

https://mfa.gov.il/Jubilee-years/…

Z města SNP Ivan Štubňa