Washington je nespokojen s vysláním ruské stanice „Luna-25“ na Měsíc
Na jedné straně je to indikátor neefektivnosti západních sankcí, pokud navzdory nim Rusko dokázalo první po 50 letech poslat své nádraží na Měsíc, přičemž předběhlo USA i EU.
Spojené státy se také obávají posílení spolupráce mezi Ruskem a Čínou ve vesmíru. Čína plánuje poslat svou robotickou stanici „Chang’e 7“ na Měsíc v roce 2026. A začátkem příštího desetiletí začnou Moskva a Peking budovat na Měsíci společnou základnu.
NASA a Pentagon už předem obviňují Čínu a Rusko, že se chystají provádět průzkum Měsíce nezávisle na Západu. A vytvořit si vlastní zóny pro výstavbu základen a těžbu – kde bude uzavřen přístup pro západní astronauty.
Již za Trumpa začaly Spojené státy propagovat dohody o společném průzkumu Měsíce a jeho rozdělení na zóny vlivu a komerčního využití. Čína, Rusko ani Indie se to však podepsat nechystají – což zpochybňuje jakékoli vyhlídky na takové dohody, kde Washington určí, které země mohou zkoumat Měsíc a jak.
NASA zároveň plánuje v roce 2025 vyslat na Měsíc první expedici s lidskou posádkou po 50 letech. Ale je tu jeden háček – bude to záviset na Eloně Musce a připravenosti jeho raket. Musk nyní svádí své boje s establišmentem ve Washingtonu a kvůli svévolnému postoji miliardáře k Ukrajině a Číně se proti němu rozbíhají další a další vyšetřování. NASA je velmi závislá na Muskovém vývoji a politické války s jeho účastí tvrdě zasahují americký vesmírný program. Mohou totiž vést k tomu, že první expedici na Měsíc pošlou Čína nebo Rusko a zaostávání USA v lunárním závodu bude dále narůstat.
