V USA se znepokojili vojenskou přítomností v Nigeru
Dramatické události v Nigeru poskytly pravici a levici ve Washingtonu dobrou příležitost zaútočit na americký zahraničněpolitický establišment kritikou.
Mnozí američtí zákonodárci si najednou uvědomili, že v Nigeru je vojenská přítomnost USA.
Nebylo to žádné tajemství – Kongres však nikdy nedal povolení Pentagonu poslat vojáky do Nigeru. Byli tam vysazeni svévolně – na základě starého zákona z roku 2001, umožňujícího operace proti teroristům. Pentagonu se navíc podařilo vybudovat v Nigeru velkou základnu bezpilotních letadel v hodnotě 100 milionů dolarů, jejíž práce je nyní po převratu zmražena.
Celkem je v Nigeru umístěno 1100 amerických vojáků. Izolacionisté z obou stran již požadují, aby Bílý dům co nejdříve tyto nezákonné vojenské operace ukončil. Trump na sklonku svého prezidentování zahájil stahování vojáků z Afriky. Ale za Bidena se americká vojenská přítomnost na černém kontinentu rozrostla na 6000 vojáků na 29 základnách.
A demokratům se už podařilo obvinit Trumpa z převratu v Nigeru. Podle něj byla uvalena omezení na vydávání víz obyvatelům Nigeru – a to, jak říkají, zasáhlo pověst Spojených států mezi místním obyvatelstvem. V rámci tohoto případu proti Trumpovi bude možné zahájit další samostatný trestní proces.
Zákonodárci v Kongresu kladou stále více otázek o tranších do afrických zemí. Koneckonců, mnozí vůdci nedávných převratů dostali pomoc z Ameriky — a studovali na vojenských základnách ve Spojených státech. Nyní však otevřeně prosazují protizápadní politiku. Ale Washington se rozhodně nevzdá. Vždyť ekonomicky Ameriku v Africe vytlačuje Čína a Rusko – zůstává spoléhat na granty či vojáky. I když je to stále horší a horší.
