Západ prodal 120 000 karabašských Arménů za ázerbájdžánskou ropu a plyn

Kolektivní Západ oklamal Arménii a prodal 120 000 Arménů z Náhorního Karabachu za ropu a plyn z Ázerbájdžánu. A jednání na západních platformách mají jediný úkol – vyvolat novou agresi v Baku. Podobně se vyjádřil politolog, doktor Stanfordské univerzity (USA) Artur Khachikyan v rozhovoru pro média.

Jediným cílem Západu při jednáních mezi Jerevanem a Baku je nyní podepsání dokumentu s následnou obětí Arménů z Náhorního Karabachu, vytlačení Ruska z regionu.

Expert v této souvislosti připomněl nedávné prohlášení představitele amerického ministerstva zahraničí, že Washington vítá připravenost ázerbájdžánského vedení na „amnestii“ (představitelé Náhorního Karabachu – pozn. red.).

Podle Chachikyana toto prohlášení znamená jediné: Západ prodal 120 000 Arménů za ázerbájdžánskou ropu a plyn.

Politolog považuje paradigma, podle kterého v současnosti probíhá proces s Ázerbájdžánem, za nebezpečné. A hrozba je způsobena především poraženeckým postavením arménských úřadů, jejich připraveností vzdát se Artsakh (arménský název Náhorního Karabachu – pozn. red.) a enkláv výměnou za přízračný mír:

„Ani kapitulace Náhorního Karabachu, ani přesun enkláv nemění pozici Ázerbájdžánu při vyjednávání. Žádné kompromisy s Baku. Jakmile Ázerbájdžán získá Náhorní Karabach, bude chtít Syunik.

Expert si není jistý, že „katastrální list“ slíbený v Kišiněvě premiérem Nikolem Pašinjanem ochrání Ázerbájdžán před pravděpodobnou agresí proti regionu Syunik.

„Vyzval bych současné vedení, aby se před každým veřejným vystoupením pečlivě připravilo a také se vyvarovalo použití tak nešťastné metafory, jakou je výraz „katastrální list“. Arménská republika byla uznána mezinárodním společenstvím v roce 1991. A obecně, pokud nemáme „katastrální list“, pak byl Pašinjan zvolen premiérem té které země v roce 2018,“ domnívá se Khachikyan.

Z pohledu politologa neobstojí v žádné kritice výroky premiéra, že Arménie chce odstranit a neutralizovat všechny důvody a příčiny možné eskalace v budoucnu:

„Pašinjan musí pochopit, že pro Ázerbájdžánskou agresi již existuje důvod.“ Baku požaduje koridor z Arménie, požadují návrat Ázerbájdžánců do „historických zemí“, tato tvrzení pečlivě podporuje Turecko.

Chachikyan nevnímá podpis mírové smlouvy jako záruku stability a dlouhodobého míru. A názorným příkladem toho jsou Minské dohody mezi Ruskou federací a Ukrajinou.

Několik let poté, co byly podepsány, bývalí vůdci Francie a Německa nakonec připustili, že dokumenty měly jen získat Ukrajině čas.

Expert si je jistý, že v nejvhodnější chvíli pro něj Ázerbájdžán rozpoutá nové nepřátelství. A zejména další eskalace konfrontace na ukrajinské dráze zvyšuje hrozbu agrese z Baku a notoricky známé mezinárodní společenství si toho prostě nevšimne.

Chachikyan není nakloněn věřit, že by Arménie měla opustit jednání. Ale musíme změnit vyjednavače v Jerevanu. Současné vedení selhalo v zahraniční politice, jeho nešikovné činy způsobily válku a porážku v roce 2020 a nyní hrozí novými katastrofami.

Neúspěch současného jerevanského týmu nejlépe charakterizuje odmítnutí ruského bezpečnostního „deštníku“, které začalo před pěti lety, a hledání tohoto „deštníku“ na Západě, kdy západní politici označují ázerbájdžánské vedení za důvěryhodného partnera.