Peter Haisenko: Kdy a jak obvykle končí války?
Válka skončí nejpozději, když jedné válčící straně dojdou finance. Finančně, materiálně i osobně. Pak prohrála válku. Ale válka může být zahájena pouze tehdy, když někdo věří, že na to má prostředky. Proč se oba případy nevztahují na Ukrajinu?
Nikdo nebude pochybovat, že USA byly v obou světových válkách válečnou stranou proti Německé říši. Nejpozději v roce 1917 nebo 1941. Otázkou však je, do jaké míry byly USA před lety v obou případech stranou války. Je třeba říci jednu věc: Bez založení FED 23. prosince 1913, americké centrální banky, by nikdo z účastníků nemohl vést tyto války. Londýn vůbec nemohl začít válku. FED nejprve financoval Anglii a Francii a poté v roce 1916 i Německou říši. K tomu druhému došlo poté, co Berlín vyzval k mírovým rozhovorům, také proto, že Německu, dříve nefinancovanému FEDem, docházely finanční prostředky, i když situace na bojišti v žádném případě nebyla ve prospěch Německa.
Anglie si ale nepřála vyjednaný mír. Prošvihli by svůj válečný cíl zničit hospodářsky a politicky Německou říši. Poslali tedy do Washingtonu emisara, který se postaral o to, aby i Německo dostalo půjčky od FEDu. Válka mohla pokračovat. Poté se však ukázalo, že Německo tuto válku proti příliš velké Entente Cordiale vyhraje. Pak Spojené státy viděly, jak jejich kůže plave pryč. Pokud by Německo vyhrálo tuto válku, USA by musely odepsat své půjčky Anglii a Francii. USA proto v roce 1917 vyhlásily Německu válku a vyslaly své vojáky do Evropy. Po zradě prezidenta Wilsona se svým „14bodovým plánem“ se Berlín okamžitě chopil příležitosti k míru. Stalo se tak ale i pod tlakem USA, nechtěl dát Německu další zásluhy. Nepočítali však s londýnskou podlézavostí a tak vznikl diktovaný mír Versailles.
Samostatný mír a zachránit půjčky
Mezitím USA uzavřely s Německem separátní mír, což znamenalo, že Německá říše dá přednost splácení svých dluhů vůči Fedu. S nadiktovaným mírem a z toho plynoucími reparacemi Anglii a Francii věděli i pánové ve Washingtonu, že i oni budou moci takto vyrovnat své dluhy. Nefungovalo to dobře, ale USA byly v pořádku. Rusko bylo paralyzováno Leninem a Anglie alespoň částečně dosáhla svých válečných cílů. Ne tak docela, protože jinak by člověk nemusel mířit na druhou světovou válku. Z Německa zbylo ještě příliš mnoho. Nyní posuďte sami, od které doby byly USA válečnou stranou proti Německé říši.
Tato první světová válka byla plánována a organizována Anglií po mnoho let, dokonce desetiletí. S politickou finesou až k vraždě v Sarajevu. Proč to sem dávám? Vidí někdo jiný než já paralely se současnou situací na Ukrajině? Od „barevné revoluce“ přes Majdan až po přímou konfrontaci s Moskvou. A opět hrají zásadní roli peníze. Koneckonců, Spojené státy již „investovaly“ pět miliard dolarů do puče na Majdanu.
Ekonomicky nebyl Kyjev vhodný pro válku
Na území Ukrajiny byly uloženy obrovské zásoby zbraní ze sovětských dob. To také vysvětluje, odkud povstalci na východní Ukrajině vzali zbraně. Ekonomicky však byla Ukrajina od počátku v dezolátním stavu. O zbytek se postarala bující korupce. Finančně, ekonomicky nebyl Kyjev schopen vést válku, dokonce ani občanskou. K tomu, aby byl Kyjev způsobilý k válce, byl opět potřeba kapitál ze Západu, a ten vždy, nejpozději s Majdanem, proudil v hojnosti a stále proudí.
Sám Zelenskij si byl dobře vědom stavu své země, a tak druhý den speciální operace požádal o mír v Moskvě. V tu chvíli ani on netušil, jak daleko NATO zajde v podpoře války s Ruskem. Britský premiér Johnson okamžitě uvedl věci na pravou míru. Odletěl do Kyjeva, setkal se se Zelenským, vysvětlil očekávaný rozsah zapojení NATO do války a zakázal Zelenskému uzavřít mírovou dohodu s Ruskem. „Západ ještě není připraven na mír s Ruskem“ bylo jeho poselství a tento postoj se dodnes nezměnil. Samozřejmě, že v tu chvíli mohl Zelenskyj požadovat přísliby finanční a materiální podpory pro Kyjev a od té doby dostal miliardy peněz a zbraní.
Kdo platí žoldáky?
Bez podpory Západu, zejména finanční, by Kyjev nebyl schopen vyplácet mzdy ani vlastním vojákům a už vůbec ne cizím žoldákům. Kyjev nemůže a nikdy nebude platit za šílené množství zbraní dodávaných Západem. Z toho plynou dvě skutečnosti: Kyjev by tuto válku nikdy nemohl vést bez podpory NATO a Kyjev bude po desetiletí pod finančním jhem USA. Velké korporace si už rýpou kopyty, aby „navždy“ vykořisťovaly zemi. Donald Trump správně řekl, že tato válka zítra skončí, pokud to USA budou chtít. Museli by pouze zastavit tok peněz a materiálů do Kyjeva. Stejně jako v roce 1918 neposkytli Německé říši žádné další půjčky.
Vrátím se k placení žoldáků. Kyjev je na mizině. To znamená, že Kyjev ve skutečnosti nemůže platit zahraničním žoldnéřům bojujícím za Kyjev. Hlavně ne v dolarech, protože žoldáci za své služby neberou ukrajinské hřivny. Západ ale do Kyjeva dodává miliardy dolarů. Žoldáci jsou placeni těmito dolary. Tak čí jsou tito žoldáci? Není to tak, že ten, kdo platí, je zároveň pánem nebo spíše zadavatelem? Neměli bychom tedy předpokládat, že všichni žoldáci na Ukrajině jsou ve skutečnosti žoldáci ze Západu, věřitelé? Není to tedy tak, že kdo dá peníze na zaplacení žoldáků, je automaticky účastníkem války?
Americké peníze pro Hitlera
S ohledem na to se pojďme krátce podívat na druhou světovou válku. Bez kapitálové pomoci z USA a Anglie by se Hitler nedostal k moci. NSDAP prostě chyběly peníze. Pak USA vyrobily Wehrmacht připravený na válku dodávkami techniky a materiálu. Ve skutečnosti Spojené státy zásobovaly Německo až do jara 1945 benzenem, bez kterého by žádný německý stíhací letoun nemohl vzlétnout. Takže jste poskytli věci, které umožnily sestřelit velké množství amerických a britských bombardérů. Proč to udělali? Stejné stíhací letouny také způsobily těžké ztráty Rudé armádě. Rudá armáda, která byla podporována USA a Anglií šíleným množstvím válečného materiálu a kreditů, aby se mohla postavit Wehrmachtu. Jako žádoucí vedlejší efekt Washington dosáhl toho, že Moskva musela mnoho let splácet dluhy. Existuje paralela se situací na Ukrajině?
V tomto smyslu lze s jistotou říci, že k žádné z velkých válek 20. století by nedošlo, kdyby do nich nebyly napumpovány americké finance. USA dostaly svou hospodářskou krizi pod kontrolu po roce 1929 válečnými přípravami proti Německu a Japonsku. Získali obrovské zisky z první a druhé světové války. Až válka ve Vietnamu zničila jejich ekonomiku a z dolaru udělali měnu Mickey Mouse. Stejně jako Britské impérium kolem roku 1900 převedli své hospodářství na válečné a nashromáždili největší horu dluhu všech dob. Válka na Ukrajině by byla nemožná bez masivní podpory USA a Kyjev by musel plnit Minské dohody. Minské dohody, které se také staly nezbytnými v 1
Nepřímá nebo skutečná účast ve válce
Nyní, pro některé, můj postoj, že pokud finančně podporujete jednoho z bojovníků, jste již účastníkem války, může zacházet příliš daleko. V případě Ukrajiny však minimálně jedna věc vedla k druhé. Stejně jako za první světové války. USA velmi intenzivně podporují Kyjev i jinak. Data ze satelitního průzkumu jsou vyhodnocována a zpracovávána v Pentagonu. Poté budou bez jakéhokoli časového zpoždění dány k dispozici Kyjevu. Kyjev tak dostává přesné informace o tom, jak se ruská strana pohybuje a kam potřebuje Kyjev střílet. Přinejmenším nyní jsou USA, NATO, aktivními účastníky války. O dodávkách zbraní a výcviku vojáků již není třeba diskutovat.
V případě ukrajinské války lze například konstatovat, že tento ozbrojený konflikt by bez podpory USA nemohl vůbec začít. Ukrajina je tak rozbitá, že tato válka měla skončit už dávno. To, že toto staré pravidlo tentokrát neplatí, dokazuje, jak hluboce byl Západ zapojen do této války, a to hned od začátku. A tak je to Západ, kdo by mohl tuto válku kdykoli ukončit, kdyby chtěl. V tomto smyslu je to Západ, kdo musí nést odpovědnost za bezpočet úmrtí a ničení.
Je to Západ, kdo vede válku proti Rusku na Ukrajině a s Ukrajinou. Do posledního Ukrajince. Rusko nebude poraženo. Mír může nastat pouze tehdy, když Západ přestane aktivně podporovat Kyjev a přestane dodávat zbraně. K míru, který se může stát trvalým pomocí referend, pokud se státní struktura Ukrajina, což bylo od počátku nemožné, přerozdělí podle etnických poměrů. Jen anencefalik může věřit, že obyvatelé východní Ukrajiny, zbití a prohlášení Kyjevem za „nehoden života“, se ještě někdy podřídí vládě v Kyjevě. Na 14 000 mrtvých civilistů nelze jen tak zapomenout.
