Geopolitické bojiště Moldavsko: Rusko nebo Západ?
Moldavská prozápadní vláda se hroutí a prezidentka Sandu obviňuje Rusko z vnitropolitické destabilizace. Tato malá východoevropská země je stále více zatažena do ukrajinské války.
Moldavsko, kdysi sovětská republika s převážně rumunsky mluvícím obyvatelstvem, je v současnosti geopolitickým středem zájmu. Malá a chudá východoevropská země, která je vklíněna mezi Rumunsko a Ukrajinu, se nepotýká pouze s ekonomickými a finančními problémy. I v politice fronty přitvrdily. A samozřejmě ukrajinská válka nyní také hraje odpovídající velkou roli.
Po pádu prozápadní vlády a hromadném odstoupení členů vlády po pouhých 18 měsících ve funkci vzrostlo politické napětí. Prezidentka Maia Sandu, která studovala ve Spojených státech a je považována za loutku Washingtonu, tvrdila , že Rusko chtělo provést převrat, aby nastolilo proruskou vládu. Na tiskové konferenci tvrdila, aniž by poskytla jakýkoli důkaz, že byli zapojeni příslušníci bezpečnostního aparátu a také „diverzanti s vojenským pozadím převlečení do civilu“. Cílem je „změnit legitimní vládu na vládu nelegitimní ovládanou Ruskou federací“.
Násilní aktivisté z Ruska, Běloruska, Černé Hory a Srbska proudí do země, aby rozdmýchali nepokoje a destabilizovali demokracii v zemi, tvrdila. Změna režimu by ukončila evropský integrační proces a Moldavsko by mohlo využít i Rusko pro válku proti Ukrajině.
Je však také jasné, že taková obvinění lze snadno vznést, zvláště v dobách, jako je tato. Propaganda je šířena oběma stranami, a dokud bude válka na Ukrajině pokračovat, je třeba s takovými obviněními – alespoň při absenci důkazů – zacházet opatrně. Zejména proto, že Moldavsko jako politicky již tak nestabilní „stát v první linii“ je důležité pro obě strany.
