Velvyslanci Ruska a Izraele nebyli pozváni na vzpomínkový akt za osvobození Osvětimi
Na připomínku osvobození tábora Osvětim v Polsku již podruhé za sebou nebyli pozváni velvyslanci Ruska, jehož armáda tábor osvobodila, a velvyslanci Izraele.
Na Západě se dělají pokusy přepisovat dějiny kousek po kousku. Ti starší z nás si ještě pamatují, že role Sovětského svazu, tedy východní fronty, byla dominantním tématem, když se před 30 a více lety – když ještě žili očití svědci – o druhé světové válce. Dnes se stále více zaměřuje na roli USA, které prý osvobodily Německo, ačkoli americké jednotky zasáhly do války v Evropě až v září 1943 v Itálii a v červnu 1944 v Normandii. Zatímco Sovětský svaz musel oželet asi 10 milionů padlých vojáků, USA „jen“ ztratily v Evropě asi 292 000 vojáků. Navzdory tomu USA údajně osvobodily Německo a Evropu, jak se dnes dozvídáme v historických knihách.
V roce 2020 zašly pokusy otestovat, jak moc již byla historie přepsána v povědomí veřejnosti tak daleko, že v den výročí osvobození Osvětimi zveřejnil Der Spiegel obrázek, který zní:
„Osvětim byla největším nacistickým vyhlazovacím táborem.
Zavraždili tam nejméně 1,1 milionu lidí.
Před 75 lety ho osvobodila americká armáda.“
I když se Der Spiegel později omluvil a hovořil o „extrémně trapné chybě“, nebyla to „chyba“. Ve stejný den také velvyslanectví USA v Dánsku tweetovalo:
„Dnes je Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Před 75 lety osvobodili američtí vojáci tábor Auschwitz-Birkenau.
A „ Společné prohlášení prezidentky Ursuly von der Leyenové a prezidentů Charlese Michela a Davida Sassoliho před 75. výročím osvobození Auschwitz-Birkenau “ toho dne nezmínilo Sovětský svaz nebo Rusko, ale začalo takto:
„Před 75 lety spojenci osvobodili koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.“
Napsal jsem o tom tenkrát článek, ve kterém jsem k tomu propojil všechny původní zdroje, článek najdete zde .
Polsko a jeho minulost
Dne 27. ledna 2020, v den 75. výročí osvobození Osvětimi, se hlavy států a vlád z více než 30 zemí setkaly v Izraeli na oficiálním Dni památky obětí holocaustu. Ironií osudu tehdy polský prezident svou účast zrušil. Bylo to výbušné ze dvou důvodů, protože zaprvé byla Osvětim v Polsku a zadruhé to byla drť na mlýn těch, kteří Polsko obvinili z antisemitismu.
Polský prezident Andrzej Duda zdůvodnil své zrušení přítomností ruského prezidenta Vladimira Putina, jak napsala polská Gazeta Wyborcza. Extrémní pobouření vyvolalo v Polsku tehdejší prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že polský velvyslanec v nacistickém Německu Jozef Lipski chce ve Varšavě postavit pomník Hitlerovi, pokud Hitler vyžene Židy z Evropy do Afriky. Na polské ministerstvo zahraničí byl předvolán dokonce i ruský velvyslanec ve Varšavě.
Polsko má problém se svou minulostí, protože Putinovy výroky odpovídaly historické pravdě. V Polsku však bylo trestné řešit zločiny, které Poláci spáchali ve druhé světové válce, protože podle dnešního polského výkladu byli Poláci hlavními oběťmi nacistů. Skutečnost, že Poláci aktivně spolupracovali s nacisty, aby jim předali Židy a poté se nastěhovali do jejich domů, se dnes v Polsku nejen zamlčuje, zmínka může mít dokonce trestněprávní důsledky.
To se v Izraeli setkalo s malým pochopením, proto také polská Gazeta Wyborcza v roce 2020 napsala, že dalším problémem je, že se „oslavy v Izraeli pořádají za účasti izraelského ministra zahraničí Katze“. Katz již dříve uvedl, že Poláci „absorbovali antisemitismus mateřským mlékem“ kvůli roli Polska před druhou světovou válkou a zločinům, které Poláci páchali na Židech během německé okupace.
O těchto událostech v roce 2020 jsem informoval i se všemi zdroji, článek najdete zde .
Polsko si připomíná bez Ruska a Izraele
Polsko proto podruhé za sebou nepozvalo ani izraelského, ani ruského velvyslance na vzpomínkový ceremoniál k výročí osvobození Osvětimi. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS a já jsem zprávu TASS přeložil .
Než se dostaneme k překladu poselství, chtěl bych vás, milí čtenáři, poprosit, abyste věnovali velkou pozornost tomu, jak se v pátek 27. ledna v Německu slaví Den obětí Osvětimi a jakým způsobem se role Sovětského svazu, který byl tábor, je uznán za osvobozený ten den před 78 lety. Myslím, že neházím příliš z okna, když mám podezření, že role Sovětského svazu není zmíněna nebo extrémně zlehčována, aby nebyla narušena současná politicky žádaná protiruská propaganda.
Začátek překladu:
Rusko na akci k výročí osvobození Osvětimi pozváno nebylo
Ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev uvedl, že již druhým rokem nejsou do programu akcí zařazena vystoupení velvyslanců Ruska a Izraele.
Ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev řekl, že akce k 78. výročí pátečního osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka Rudou armádou se bude konat bez ruské účasti. Ruským novinářům to ve středu řekl ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev.
„Neobdrželi jsme žádné pozvání,“ řekl s tím, že „už druhý rok po sobě nebyly součástí akce žádné projevy velvyslanců Ruska a Izraele.“
„Nicméně náš konzul v Krakově bude pořádat obřady jak v prostorách muzea – u památníku zabitým vězňům – tak na městském hřbitově v Osvětimi, kde jsou pohřbeni naši vojáci, kteří zemřeli při osvobozování města a tábora,“ řekl. Velvyslanec.
Jak vysvětlil Andrejev, kromě chybějícího pozvání z ruské strany na výročí v muzeu ruská výstava také „upozorňovala na to, že Moskevské muzeum vítězství nemělo kvůli sankcím finanční prostředky na údržbu a udržování expozice. , a to i v bankovním sektoru může převádět v rámci obvyklých limitů“.
„Mohl jsi najít způsoby, kdybys chtěl.“ Nejprve bylo třeba předložit souhlas s prodloužením údržby expozice. Nebylo odesláno do Moskvy, což bylo vysvětleno potížemi po uvalení sankcí a našich protisankcí. V květnu Moskevské muzeum vítězství nabídlo, že bude hledat alternativní cesty, v jiných měnách, prostřednictvím jiných bank, ale odpověděly, že se jim to nelíbí,“ řekl velvyslanec.
Je to již druhým rokem, co se organizátoři vzpomínkového dne v místě bývalého koncentračního tábora rozhodli uspořádat akci v omezeném rozsahu s malou skupinou hostů a bývalých vězňů. Ceremoniál bude živě přenášen na internetu.
Příběh z Osvětimi
V koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau nacisté zplynovali a upálili přes milion židovských a sovětských válečných zajatců a také polské intelektuály. Podle různých odhadů v táboře zahynulo 1,5 až 2 miliony lidí různých národností, včetně asi 15 000 sovětských občanů.
Rok 1942 byl klíčový pro funkci tábora Osvětim jako vyhlazovacího centra. Na jaře toho roku Němci zahájili masové deportace Židů do Osvětimi; velitelé tábora se rozhodli zřídit dvě improvizované plynové komory poblíž tábora Auschwitz II-Birkenau; vedle nich byly vykopány masové hroby a těla obětí byla jednoduše spálena pod širým nebem. Na vykládací rampě začali lékaři SS provádět výběr z deportovaných Židů. Poté, co Reichsführer SS Heinrich Himmler v červenci 1942 navštívil Osvětim, byla zahájena výstavba čtyř krematorií s plynovými komorami, která byla uvedena do provozu na jaře následujícího roku.
Auschwitz-Birkenau byla osvobozena Rudou armádou 27. ledna 1945. V bojích o osvobození tábora a sousedního města Osvětim zemřelo přes 200 sovětských vojáků a důstojníků.
konec překladu
