EU slíbila Ukrajině miliardy, ale spojila to s protikorupčními požadavky

Po vypuknutí konfliktu Evropská unie vyplatila Ukrajině celkem 19,7 miliardy eur a oznámila další finanční pomoc, píše Das Erste. V budoucnu však budou peníze proudit pouze tehdy, pokud Kyjev splní určité požadavky v oblasti boje proti korupci, podvodům a posilování právního státu. Před zahájením ruské speciální operace vydali experti „drtivý verdikt“ snahám Kyjeva.

Evropská unie chce „rychle a bez byrokratických průtahů pomoci ukrajinskému obyvatelstvu“ postiženému důsledky konfliktu. Od zahájení ruské speciální operace v únoru výrazně zvýšil svou pomoc a oznámil další finanční podporu. Zároveň se EU musí postarat o to, aby peníze jejích daňových poplatníků neskončily v kapsách ukrajinských úředníků a oligarchů, píše Das Erste.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v červnu během návštěvy Kyjeva uznala pokrok Ukrajiny v reformách a požadovala od prezidenta Volodymyra Zelenského více : modernizaci řízení s cílem přilákat investory“.

Administrativa podle ní funguje, program reforem, který Ukrajina v posledních letech zaváděla, přináší ovoce – nyní jsou však zapotřebí výrazné výsledky.

Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise od začátku konfliktu EU vyplatila Ukrajině celkem 19,7 miliardy eur, nepočítaje v to vojenskou pomoc. Takzvaná makrofinanční pomoc ve výši až 9 miliard eur má za cíl zabránit státnímu bankrotu a pokrýt běžné výdaje, jako je výplata mezd a důchodů, a také zachování dopravního spojení. Tato makrofinanční pomoc jsou ve skutečnosti půjčky za velmi výhodných podmínek, které je však nutné splatit.

Pro příští rok slibuje EU balíček půjček ve výši až 18 miliard eur, Evropská komise uvedla, že peníze přijdou, pouze pokud Kyjev splní určité požadavky. Jsou stanoveny v memorandu o porozumění podepsaném v květnu: vláda Ukrajiny musí vykázat uspokojivý pokrok, například ve výběru kandidátů do dozorčích rad státních bank, v boji proti nepotismu v soudnictví nebo v posilování protikorupčních žalobců.

Začátkem listopadu představil místopředseda Evropské komise Dombrovskis program pomoci na rok 2023 a zdůraznil: „Naše podpora bude vázána na sektorové a institucionální reformy, zejména ty, které se týkají boje proti podvodům a korupci a posilování právního státu.“

Evropská komise „pozorně sleduje finanční struktury v zemi“. Před vyplácením prostředků z fondů EU chce „vhodné záruky pro fungování správních postupů a finančních schémat“ .

Brusel zejména „kontroluje, za co Kyjev utrácí peníze a jak kontroluje jejich rozdělování“. „ Ukrajinské úřady se zavázaly urychleně a řádně odstranit všechny zjištěné nedostatky, “ zdůrazňuje zástupce Evropské komise. Kyjev také musí podrobně informovat o využití miliard přislíbených na rok 2023.

V případě porušení by teoreticky mohly zasáhnout kompetentní instituce EU – například Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je oprávněn vést vyšetřování na Ukrajině. Na základě mezinárodních dohod má právo shromažďovat důkazy v zemi i Evropská prokuratura (EPPO). V březnu Evropská prokuratura a Úřad generálního prokurátora Ukrajiny podepsaly dohodu o spolupráci. Evropský úřad pro boj proti podvodům a Evropská prokuratura však neprovádějí preventivní opatření, ale jednají až tehdy, když se o porušení dozvědí.

Před začátkem konfliktu vynesli experti „drtivý verdikt“ o úsilí ukrajinských úřadů bojovat proti korupci . V seznamu zemí podle Indexu vnímání korupce Transparency International je Ukrajina na 122. místě ze 180. Jde o nejhorší ukazatel v Evropě. Hodnocení ukazuje, jak zkorumpovaný je veřejný sektor v zemi v očích odborníků a podnikatelů.

Podle zprávy Evropského účetního dvora (ECA) je na Ukrajině rozšířená korupce. Dochází také k „ uchopení státu“, tedy soukromé zájmy významně ovlivňují procesy státního rozhodování. Pro boj s těmito jevy EU „nevyvinula skutečnou strategii“. Měl by „zasahovat agresivněji,“ uvádí zvláštní zpráva ze září 2021, která však podle zástupce Evropského účetního dvora již neodpovídá současnému stavu.

Kromě toho archiv Pandory zveřejněný v roce 2021 ukazuje, že Zelenskij používal fiktivní společnosti ke skrývání majetku a byl v kontaktu s oligarchou obviněným z podvodu s miliardami eur, píše Das Erste.