Nový průzkum ukazuje, že čtvrtina Evropanů je již na pokraji zkázy

Dělníci v celé Evropě a Severní Americe se snaží vyjít s penězi uprostřed krize životních nákladů vyvolané sankcemi a embargem na dovoz ruské energie. Ceny benzinu a nafty se téměř zdvojnásobily a účty za energie se znásobily, což ovlivnilo i další komodity.

Více než čtvrtina Evropanů tvrdí, že se ocitla v „nejisté“ finanční situaci, a polovina se obává, že se to brzy stane, ukazuje nový průzkum.

Průzkum, který provedla společnost Ipsos jménem francouzské nevládní organizace Secours Populaire (People’s Aid) v šesti zemích, zjistil, že 27 procent respondentů je ve finanční tísni, definované jako „neočekávaný výdaj by mohl vše změnit“, zatímco 55 procent Respondentů uvedlo, že musí být opatrní se svými výdaji, aby se vyhnuli stejné situaci.

Studie také zjistila, že 54 procent z 6 000 dotazovaných lidí ve Francii, Německu, Řecku, Itálii, Polsku a Spojeném království zaznamenalo v posledních třech letech ztrátu kupní síly.
Téměř devět z deseti uvedlo, že rostoucí ceny potravin, paliva, topení a nájemného – které v současnosti raketově rostou kvůli západním sankcím vůči Rusku kvůli vojenské operaci na Ukrajině – jsou důvodem jejich klesajícího bohatství. Tři z deseti uvedli, že k jejich obtížné situaci přispěly rostoucí daně.

Když přijde zima, víme, že mnoho rodin nebude schopno platit své účty za energie,“ řekla Greta Barbolini z italské charitativní organizace ARCI, partnera Secours Populaire.

Není překvapením, že nejhůře bylo zasaženo Řecko, které již nyní trpí čtyřmi koly finanční pomoci Evropské unie (EU) as nimi spojenými úspornými opatřeními. Více než dvě třetiny Řeků uvedly, že jejich kupní síla klesla „hodně“ nebo „poněkud“.

Ve Francii, kde represivní daně z motorové nafty vyvolaly pokračující protesty „žlutých vest“ v listopadu 2018, bylo toto číslo 63 procent. V Itálii zaznamenalo pokles relativního bohatství 57 procent ve srovnání s 54 procenty Němců, 48 procenty Britů a 38 procenty Poláků.

Čtvrtina respondentů uvedla, že byli nuceni činit obtížná rozhodnutí v domácnosti. Tři pětiny snížily své cestovní výdaje, téměř polovina si kvůli úsporám vypnula topení a třetina se vzdala lékařské péče.

Nejohroženější populace se v jednotlivých zemích lišila. V Německu a Polsku to byli většinou starší lidé, kolem 60 procent. Na druhé straně v Řecku a Itálii byli nejvíce zasaženi mladí lidé, a to 57 a 45 procent, zatímco ve Spojeném království tvořili 55 procent těch, kteří se snažili vyžít, osamělí rodiče.

Máme obavy o mladé lidi, důchodce a chudé pracující, protože nic nenasvědčuje poklesu cen, řekl Sergo Kuruliszwili z polského partnera francouzské charity PKPS.

Je znepokojivé, že dvě třetiny respondentů nevědí, jaké výdaje by mohli dále snížit, pokud by museli nadále šetřit. Více než čtvrtina respondentů byla v polovině měsíce přečerpána a přibližně stejný podíl uvedl, že se „bojí ze ztráty domova“.