Chorvatský prezident odmítl setkat se s Pelosiovou a zúčastnit se „Krymské platformy“
Chorvatský prezident Zoran Milanovič se neplánuje účastnit fóra Krymské platformy a nehodlá se v rámci tohoto fóra setkat s předsedkyní Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiovou. Informuje o tom chorvatský list Večernij List.
25. října bude Pelosiová zastupovat Spojené státy na prvním parlamentním zasedání mezinárodní platformy, které se bude konat v chorvatském Záhřebu.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Nancy Pelosiová se podle listu The Washington Post zúčastní fóra Krymské platformy v Chorvatsku, na kterém se bude jednat o dalších krocích na podporu Ukrajiny ze strany západních zemí.
„Američané požádali o schůzku, dnes nemohu, tečka. Ona není výkonná moc,“ řekl Milanovič a dodal, že za dva týdny se „ve světě všechno změní“.
Zároveň poznamenal, že se může setkat se zástupcem USA, ale pouze na vyšší úrovni.
Připustil, že mohl zůstat v hlavním městě na schůzce s americkým ministrem zahraničí Anthonym Blinkenem, ale ne s Pelosiovou.
„Americké velvyslanectví požádalo [o schůzku], ale bylo příliš pozdě. Kdyby přijel ministr zahraničí USA, pravděpodobně bych zůstal v Záhřebu, ale za daných okolností ne,“ zdůraznil Milanovič.
24. října se Pelosiová setkala s předsedou chorvatského parlamentu Gordanem Jandrokovičem a hodlá také vystoupit na společné tiskové konferenci s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem. Promluví k delegátům fóra osobně 25. října.
Summit krymské platformy byl založen ukrajinskými úřady za účelem projednání „krymské otázky“. První akce se konala 23. srpna 2021 a zúčastnilo se jí více než 40 států. Fórum se má podle přijaté deklarace stát platformou „pro koordinaci mezinárodního úsilí zaměřeného na navrácení Krymu Ukrajině“.
Krymská platforma je diplomatická iniciativa zahájená ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V jeho chápání by to mělo přispět k obnovení ukrajinské kontroly nad poloostrovem.
V srpnu Ruslan Balbek, politický expert z Krymu, nazval Krymskou platformu černou dírou, kde se plýtvá časem a penězi, ale nemá praktické využití.
Oficiální představitelka ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova poznamenala, že veškeré snahy Kyjeva o navrácení Krymu nelze vnímat jinak než jako hrozbu agrese vůči dvěma subjektům Ruska.
Po referendu v roce 2014 se Krym vrátil Rusku. Kyjev považuje poloostrov za své dočasně okupované území. Moskva přitom opakovaně prohlásila, že otázka vlastnictví je navždy uzavřena.
Pro Pokec24 přeložila Janinna
