Vědci testují nový bezdrátový mozkový implantát, který aktivuje nanočástice k použití tepla k likvidaci nádorů

Nový mozkový implantát vyvinutý výzkumníky ze Stanford Medicine využívá infračervené světlo k aktivaci nanočástic v zařízení, které generuje teplo a zabíjí zhoubné rakovinné nádory.

Mozkový implantát by byl použit ke zmenšení smrtelné hmoty během 15minutového ošetření po dobu 15 dnů.

Zařízení by bylo implantováno mezi kůži a lebku.

Teplota mozkového implantátu stoupne až na 40 stupňů Fahrenheita (4,44 stupně Celsia), což je teplota, která podle vědců zabíjí rakovinné buňky, aniž by poškodila okolní mozkovou tkáň.

Fototermální léčba, technika používaná k léčbě nádorů, se již k léčbě nádorů používá, ale zatím pouze při chirurgických zákrocích.

Vědci ze Stanford Medicine testovali novou technologii mozkových implantátů u myší s mozkovými nádory.

Myši s mozkovými nádory byly rozděleny do dvou kategorií, jedna skupina dostala mozkový implantát a druhá ne. Poté, co byly myši s mozkovými implantáty ošetřovány 15 minut denně po dobu 15 dnů, se jejich stav zlepšil a již nepotřebovaly operaci.

Výzkumný tým tvrdí, že nanočástice zůstaly v místě nádoru a nepoškodily okolní tkáň a že myši, které měly implantovaný mozek, nebyly při aktivaci nanočástic zklamané.

Vědci také tvrdí, že mozkové implantáty prodloužily životnost myší, které podstoupily zákrok, a zdvojnásobily nebo ztrojnásobily míru přežití hlodavců. Tým však musí ještě určit, zda tato technologie dokáže prodloužit životnost jiných živočišných druhů.

Mechanismy vlnového světla a zahřívání lze modifikovat tak, aby se zaměřovaly na nádory různých velikostí a lokalizací v mozku. Výzkumný tým se primárně zaměřuje na léčbu glioblastomu, agresivní rakoviny, která obvykle vyžaduje otevřenou operaci lebky a chemoterapii a je často nevyléčitelná.

Myši, jejichž mozky byly napuštěny touto technologií, „přežily až třikrát déle než zvířata, která implantát nedostala,“ uvádí Daily Mail.

„Tým vybavil mozkový implantát zlatými nanočásticemi ve tvaru hvězdy a malou anténou pro přeměnu elektrických signálů na infračervené světlo, které aktivuje nanočástice k generování tepla – to vše lze provést na dálku,“ píše se v publikaci. „Vědci předpokládají, že když je zařízení přizpůsobeno lidským pacientům, může být kromě chirurgického zákroku, chemoterapie nebo ozařování používáno i pro domácí léčbu, aniž by se zvyšovala zátěž spojená s návštěvami nemocnice nebo přerušování normálního života pacientů.

Spoluautor studie Hamed Arami, PhD, tvrdí, že mozkové implantáty jsou účinnější než chemoterapie a způsobují méně škodlivých vedlejších účinků.

„Nanočástice nám pomáhají zaměřit léčbu pouze na nádor, takže dopad je relativně malý ve srovnání s chemoterapií a ozařováním,“ uvedl Arami v prohlášení. „Struktura a dávkování nanočástic jsou kalibrovány tak, aby vytvářely správné množství tepla.“

Myši, které dostaly mozkové implantáty a podstoupily chemoterapii, žijí nejdéle, tvrdí vědci.

„Pacienti s glioblastomem často nežijí déle než dva až tři roky po diagnóze, protože se nemůžete zbavit každé části nádoru a nádor se může stát odolným vůči lékům nebo záření,“ říká Arami. „Naším cílem je zkombinovat to s dalšími způsoby léčby, abychom prodloužili dobu přežití.

Nový mozkový implantát přichází uprostřed úsilí transhumanistů spojit lidi se stroji, aby se stali kyborgy.

Společnost Neuraliknk miliardáře Elona Muska vyvíjí mozkové implantáty pro komunikaci se stroji prostřednictvím myšlenek.

Neurotechnologická společnost implantovala do mozku opic mikročipy umělé inteligence.

V září Kalifornská univerzita v Davisu údajně obdržela 371 fotografií zvířat zabitých během experimentů s implantací mozkového čipu Neuralink.

Musk, který v roce 2016 spoluzaložil Neuralink, slíbil, že technologie Neuralink „umožní někomu s paralýzou ovládat chytrý telefon svou myslí rychleji než někomu, kdo používá palce.“
Kalifornská univerzita v Davisu obdržela 371 fotografií zobrazujících opice. kteří zemřeli během Neuralinkovy mise implantovat jejich mozky.
Skupina Physicians Committee for Responsible Medicine zažalovala UC, Davis v únoru za to, že odmítla zveřejnit fotografie a videa experimentů Neuralink.

„UC Davis si myslí, že veřejnost je příliš hloupá na to, aby věděla, na co se dívají,“ uvedl v září Ryan Merkley, ředitel financování výzkumu pro Physicians‘ Committee. „Je ale jasné, že se univerzita jednoduše snaží před daňovými poplatníky skrýt skutečnost, že se spojila s Elonem Muskem, aby provedli experimenty, při kterých zvířata trpí a umírají.“

Navzdory zvířatům zabitým během pokusu zahájil Neuralink v lednu klinické zkoušky implantace mozkových čipů u lidí, které komunikují s externími zařízeními.