Ani slovo v médiích: USA kradou ropu a pšenici ze Sýrie
Západní „kvalitní média“ pravidelně obviňují Rusko, že okrádá Ukrajinu o obilí. Němečtí čtenáři se ale nedozvědí, že USA léta ve velkém kradou ropu a pšenici ze Sýrie.
Obvinění, že Rusko okrádá pšenici z „okupovaných území Ukrajiny“, můžeme znovu a znovu číst v západních médiích. Tato obvinění by nebyla pravdivá, i kdyby byla území skutečně považována za obsazená Ruskem, protože tamním farmářům není ukradeno jediné zrnko pšenice. Sám jsem tam byl v červenci, když se tam přivážela úroda, a mluvil jsem s vedoucím farmy , který mi řekl, že Rusko mu nedává žádné předpisy, komu musí nebo smí prodávat svou produkci. Jako vždy, prodej nejvyšší nabídce.
Můžete to vidět všude v oblastech konfliktu kontrolovaných Ruskem. Sklizeň proběhla normálně a obchodníci to normálně vykoupili. Nakupovat tam mohly i evropské firmy, kdyby tomu EU nezabránila svými sankcemi vůči ruským bankám a logistickým společnostem. V žádném případě nemůže být řeč o tom, že by Rusko někomu ukradlo pšenici.
Jinak je tomu v Sýrii, kde USA léta okrádají zemi. Spojené státy v naprostém rozporu s mezinárodním právem okupují část východní Sýrie. V oblasti jsou ropné vrty a úrodná půda a syrský stát by mohl urgentně potřebovat příjem z prodeje ropy na obnovu své zničené země.
Na konci roku 2019 obsadily USA syrská ropná pole , oficiálně, aby je zabránily padnutí do rukou ISIS. To však byla falešná záminka, protože Rusko už tehdy IS v Sýrii porazilo. USA šlo především o to, získat kontrolu nad ropou a odebrat ji syrské vládě.
Od té doby se syrská ropa dovážela do Iráku a tam se prodávala pod dohledem amerických vojenských sil vyslaných tam speciálně za tímto účelem. Nikdo neví, kdo z výnosů profituje, zda je americké tajné služby využívají k investicím do rozbředlých fondů, které nepodléhají žádné – ani pseudodemokratické – kontrole. A západní „kvalitní média“ nikdy ani nenapadlo položit si tuto otázku na tiskové konferenci v Pentagonu.
Tato praxe, kdy USA okrádají zemi, v tomto případě Sýrii, v naprostém rozporu s mezinárodním právem, trvá již více než tři roky. Mezinárodní tiskové agentury také pravidelně informují, když do Iráku pod dohledem americké armády jede konvoj nákladních aut plný uloupeného zboží. Takže „kvalitní média“ nemohou tvrdit, že o tom nic neví.
17. října o tom byla další agenturní zpráva , kterou jsem pro úplnost přeložil.
Začátek překladu:
Více než 90 kamionů převážejících ropu a obilí jezdí ze Sýrie do Iráku pod vojenskou ostrahou USA
První konvoj nákladních automobilů se skládal z 34 cisteren a nákladních vozů na obilí, které projely přes kontrolní stanoviště al-Walid
Nejméně 92 kamionů převážejících syrskou ropu a pšenici doprovodila americká armáda z oblastí v provincii Hassakeh ovládaných Kurdy. Vozidla byla do Iráku přivezena pod přísnou ostrahou, uvedla v pondělí tisková agentura SANA s odvoláním na očité svědky.
Podle zpráv se první konvoj nákladních vozidel skládal z 34 cisteren a nákladních vozů na obilí, které projely kontrolním stanovištěm al-Walid. Druhá skupina, skládající se z 58 nákladních vozidel s naftou, vjela do severního Iráku přes kontrolní stanoviště Mahmudiyah.
20. září bylo eskortováno 60 tankerů převážejících syrskou ropu přes přechod Mahmudiyah do Iráku.
V březnu televizní kanál Al Mayadeen uvedl, že západní koalice vedená USA pomáhá kurdské autonomní správě obnovit těžbu ropy v dříve zakonzervovaných vrtech. Prodejem ropy se má podle vysílače vytvořit ekonomická základna. Část příjmů je použita na zlepšení humanitární situace v oblastech kontrolovaných Kurdy.
Damašek obviňuje USA z krádeže nerostných surovin a zemědělských produktů Sýrie, které obyvatelstvo země naléhavě potřebuje kvůli ekonomické blokádě nastolené Západem.
konec překladu
Navíc Turecko – koneckonců NATO „spojenec“ USA – vidí tamní Kurdy jako teroristy a je s nimi ve válce. USA tedy podporují nepřítele země , kterou oficiálně nazývají svým spojencem. To také vysvětluje, proč jsou vztahy mezi Tureckem a USA tak napjaté, protože v Turecku lidé říkají, že když máte takové přátele, už nepotřebujete nepřátele.
Abych to shrnul: USA obsadily část suverénního státu (Sýrie), okrádaly místní nerostné zdroje pod záminkou, že chtějí vytvořit „ekonomickou základnu“ pro kurdskou organizaci, kterou spojenec USA (Turecko) klasifikuje jako teroristy. USA přirozeně dávají velkou část příjmů do vlastní kapsy – jako platbu za svou „službu“, abych tak řekl.
A západní média si nemyslí, že by o tom jejich čtenáři měli vědět…