WEF Klause Schwaba plánuje zavést uhlíkové limity, které omezí co děláte, kupujete a jíte

Novinář Ross Clark ve své knize „The Denial“ z roku 2020 popisuje dystopickou budoucnost, ve které všechno, co kupujeme nebo děláme, má uhlíkovou hodnotu (CO2) a každá domácnost nebo jednotlivec má přidělen uhlíkový kredit, což je maximální množství CO2, které mohou e každý měsíc vyprodukovat.

Žádná domácnost ani jednotlivec nesmí překročit svůj limit, pokud není součástí elity, která samozřejmě nemá žádná omezení na produkci svého CO2.

Kniha „The Denial“ byla do 14. září 2022 fikcí – to znamená jen pár týdnů dozadu.

Dne 14. září 2022 zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF) Klause Schwaba článek s názvem „ Můj uhlík: Přístup k inkluzivním a udržitelným městům “.

Článek Světového ekonomického fóra lze rozdělit do tří hlavních částí.

1. část – Elity jsou překvapeny, jak snadno jsme se podřídili

V první části autoři vyjadřují to, co by se dalo popsat téměř jako úžas nad tím, jak ochotně jsme se podřídili jejich projektu „Covidový strach“ a omezením naší svobody.

Zde je klíčový odstavec:

„Miliardy občanů na celém světě přijaly obrovské množství nepředstavitelných omezení pro veřejné zdraví. Celosvětově existuje řada příkladů udržování sociálního odstupu, nošení roušek, hromadného očkování a akceptování smartphonových aplikací pro sledování kontaktů pro veřejné zdraví.“

Článek tvrdí, že naše akceptování covidových omezení demonstrovalo „prokázání individuální sociální odpovědnosti“.

Ve skutečnosti však demonstrovalo jedině to, jak jsme se násilně podřídili šikanování úřadů, které využívaly strachu podpořeného tvrdými zásahy policie a zaprodanými mainstreamovými médii.

2. část – Čtvrtá průmyslová revoluce

V této části autoři diskutují o tom, jak pokroky v technologiích umožňují kvantifikovat a sledovat naše individuální uhlíkové emise.

Tady je citát:

„Přelomové technologie čtvrté průmyslové revoluce a pokroky v rozvíjejících se technologiích jako jsou umělá inteligence, blockchain a digitalizace, umožňují sledování osobních emisí uhlíku.“

Článek uvádí příklad aplikace pro chytré telefony, kterou lze použít k měření emisí uhlíku jednotlivce:

Článek WEF dále vysvětluje:

„Existuje značný počet programů a aplikací, které umožňují občanům kontrolovat své emise uhlíku tím, že jim poskytují hloubkovou informovanost o osobních uhlíkových rozhodnutích pro potraviny, dopravu, domácnosti a životní styl.“

3. část – Jak budou kontrolovány naše uhlíkové kvóty

V této části článku Světového ekonomického fóra Klause Schwaba se navrhuje model, který ukazuje, jak vládnoucí elita plánuje kontrolovat naši individuální spotřebu uhlíkových kvót.

Jedná se o 3 hlavní přístupy:

1. Ekonomické chování – naši vládci budou neustále zvyšovat cenu uhlíku, aby běžní lidé méně jedli, méně vytápěli své domovy, kupovali méně zboží a omezovali své cestování.

2. Kognitivní uvědomění – budeme monitorovat své osobní „uhlíkové stopy“, abychom mohli snížit uhlík v rámci přechodu na společnost s nulovými emisemi uhlíku. Jak vysvětluje článek, snižování naší individuální uhlíkové stopy se bude týkat všech oblastí našeho života: „rozhodnutí ohledně osobního uhlíku pro potraviny, dopravu, energie v domácnostech a životní styl“.

3. Sociální normy – všichni obdržíme pevné kvóty, které se nazývají „spravedlivý podíl“ a „přijatelná úroveň“ osobních uhlíkových emisí. Tyto „spravedlivé podíly“ a „přijatelná úroveň“ budou určovat vládnoucí elity.

V případě, že nevěříte, že se to blíží, zde je odkaz na článek Světového ekonomického fóra Klause Schwaba.

Miliardáři obchodující s uhlíkem?

Jednu část naší „nádherné, uhlíkem kontrolované budoucnosti“ však článek Světového ekonomického fóra nezmiňuje.

Mám podezření, že tento systém uhlíkových kvót bude zahrnovat i nástroj pro „obchodování s uhlíkem“. To umožní obyčejným lidem prodávat části svých uhlíkových kvót společnostem obchodujícím s uhlíkem, které je pak budou prodávají privilegovaným politickým, obchodním a mediálním elitám.

Takové obchodování s kvótami zajistí, že elity budou moci i nadále žít život neomezeného luxusu s neomezeným cestováním, nejdražšími jídly a jinými životními požitky, zatímco my ostatní se budeme tlačit ve svých maličkých, sotva vytopených domech a konzumovat místní vypěstované brambory, zelí, hmyz nebo falešné maso vyrobené v laboratoři.

Cynik by mohl tvrdit, že toto celé je inspirováno filmem  Soylent Green (známý dystopický film z roku 1973).

A ti, kdo budou řídit firmy obchodující s uhlíkem, se pravděpodobně všichni stanou miliardáři na naše náklady. Nebo bychom měli být vděční Klausovi Schwabovi a jeho Světovému ekonomickému fóru za to, jak jasně popsali budoucnost, kterou pro nás připravují?

Autor: David Craig, Zdroj: expose-news.com