Pokračující, bezprecedentní trend k nadměrné úmrtnosti ve Švýcarsku

Ani vlny veder, ani koronavirová úmrtnost nestačí k vysvětlení nadúmrtnosti, která se koncentruje ve věkové skupině 65+.

Tages -Anzeiger má kuriózní článek o pokračujícím trendu nadměrné úmrtnosti, který zachvátil Švýcarsko od začátku roku. Trvalý, bezprecedentní mírný nárůst měl za následek 3 000 nadměrných úmrtí do konce srpna.

Ve stejných měsících roku 2020 a 2021 došlo také k nadměrné úmrtnosti související s pandemií, ale v mnohem menší míře:

Obzvláště neobvyklé je trvání trendu. Ve více než polovině všech týdnů od začátku roku došlo k nadprůměrnému počtu úmrtí, což byl dříve nepozorovaný jev. Oficiálních úmrtí způsobených koronou je pouze 1 100 a víme, že v éře Omikronů je nejméně polovina z nich pravděpodobně náhodná. Očividně to není virus, který tyto lidi zabíjí. Věda preferuje vysvětlení, že značná část těchto úmrtí je „související s teplem“ a že jde o neblahé důsledky změny klimatu. Pravdou je, že letní vedra jsou zcela přeceňována tiskem, který se chce vrátit ke klimatickým změnám, a počet úmrtí z horka ve Švýcarsku ani v rekordních letech, jako je rok 2003, nepřesahuje hranici 1000.

Pod značným tlakem je i švýcarské zdravotnictví a ani zde nikdo nezná důvod. Lékaři poprvé zaznamenali trend v březnu:

Takové scény se zatím děly jen v jiných zemích: lidé, kteří navštíví ordinaci, jsou z kapacitních důvodů posláni domů nebo musí hodiny čekat. Tento týden stáli nemocní lidé před zavřenými dveřmi v ordinaci Permanence na náměstí v Oerlikonu. V oznámení stálo: „Vzhledem k velké pracovní vytíženosti dnes bohužel nemůžeme přijímat další pacienty.“

Ve Švýcarsku to není ojedinělý případ. Axel Rowedder, specialista na vnitřní lékařství a přednosta klinik Medix v Basileji a Prattelnu, musel letos v létě párkrát nakrátko zavřít své ambulantní ordinace. „Přetížení v ambulantní oblasti je masivní. V Prattelnu nebo na basilejském nádraží máme čekací doby až čtyři hodiny, někdy i déle“…Proč je najednou tolik lidí nemocných? Odkud všichni tito pacienti pocházejí? „Kdybychom to věděli,“ říká [Esther] Wiesendanger [další správce kliniky]. „Mám pocit, že víc lidí je nemocných a také častěji.“ O důvodech ale nechce spekulovat. Od března se tlak znatelně zvýšil. Přibližně třetina pacientů v současnosti přichází do ordinace kvůli Covidu a dalším respiračním problémům, stejně jako výronům, řezným ránům, vosímu bodnutí, bolestem zad, infekcím močového měchýře, gastrointestinálním onemocněním a mnoha dalším.

Pohotovostní stanice v nemocničním centru v Bielu také již týdny naráží na své limity. „Nevíme, kde se najednou všichni tito pacienti berou,“ říká ředitel nemocnice Kristian Schneider. „Je možné, že stále existují následky pandemie,“ říká Schneider.Existuje mnoho studií, které ukazují, že po nákaze Covidem se zvyšuje riziko různých sekundárních onemocnění a komplikací – a to na měsíce. Existují také jednotlivé studie, které ukazují, že korona infekce může trvale oslabit imunitní systém. Zůstává nejasné, do jaké míry tato dlouhodobější zátěž onemocněním SARS-CoV-2 přispívá k současnému přetížení v praktikách po dvou prudkých omikronových vlnách v zimě a na jaře. V každém případě Covid nedělá populaci zdravější. Není také jasné, jakou roli hrají infekce, kterým bylo předcházeno a které jsou nyní dohnány opatřeními na ochranu před koronavirem. Další vysvětlení, které předkládají někteří lékaři, je, že populace se v důsledku pandemie stala úzkostnější nebo uvědomělejší a pravděpodobněji navštíví lékaře, pokud má příznaky.

Důvodem musí být něco jiného, ​​než narychlo vyvinuté farmaceutické odpadní produkty se špatným profilem vedlejších účinků, které jsou masově a ve více dávkách podávány milionům lidí bezdůvodně. Exotické teorie o vlnách veder, které jsou zvláště zničující pro oběti Long Covid, záměrné zveličování úmrtnosti související s omikrony, vosí bodnutí – všechno kromě vakcín.