Izrael vyhrožuje Íránu „tvrdým úderem“

Jednání o očekávaném obnovení jaderné dohody s Íránem z roku 2015 jsou od března pozastavena. Rétorika kolem teheránského jaderného programu se mezitím na Západě přiostřuje. Izrael nadále považuje svého blízkovýchodního souseda za hrozbu pro sebe i pro celý svět.

Izraelský ministr obrany Benny Gantz v úterý pohrozil Íránu „tvrdým úderem“, aby zastavil svůj jaderný program. V rozhovoru pro TV kanál 13 vyjádřil izraelský politik skepsi ohledně jaderné dohody s vládou blízkovýchodní země. Ministr mimo jiné  řekl :

„Írán není soukromý problém Izraele, ale problém celého světa. Nakonec můžeme zasadit tvrdou ránu, abychom zadrželi jeho jaderný program.“

Pokud jde o jednání o očekávaném oživení Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) jinde, Gantz uvedl, že Izrael je již s jadernou dohodou extrémně nespokojen. Vyloučil dohodu v této věci:

„Bude to špatný obchod, protože dojde ke zpoždění: Íránci otevřou ekonomiku, což jim vrátí legitimitu.“

V polovině července americký prezident Joe Biden během své návštěvy Jeruzaléma v rámci své cesty na Blízký východ prohlásil, že Washington DC nepovolí jaderné zbraně vlastněné Teheránem. Je „životně důležitým bezpečnostním zájmem“ celého světa, aby se Írán nevyzbrojil jadernými zbraněmi. Izraelský premiér Jair Lapid na tiskové konferenci s Bidenem otevřeně pohrozil Teheránu násilím, pokud Írán rozšíří svůj jaderný program. Vláda v Teheránu reagovala na prohlášení amerického prezidenta, že íránský jaderný program má mírový charakter. Cílem tohoto Bidenova prohlášení bylo rozdmýchat napětí v regionu.

Jednání o oživení dohody uzavřené v roce 2015 mezi Íránem a tzv. skupinou 5+1 (Čína, Německo, Francie, Velká Británie, Rusko a USA) jsou od března 2022 na mrtvém bodě. Důvodem jsou především rozdíly mezi vedením v Teheránu a vládou USA o statutu íránských revolučních gard. Spojené státy je dosud klasifikovaly jako teroristickou organizaci.

Tehdejší jadernou dohodou se Írán zavázal výrazně omezit svůj jaderný program. Na oplátku mu bylo slíbeno zrušení sankcí, i když to nebylo plně zaručeno. V roce 2018 však za tehdejšího prezidenta USA Donalda Trumpa USA jednostranně odstoupily od současné dohody a místo toho uvalily na Írán nové sankce. Blízkovýchodní země později postupně pozastavila své vlastní smluvní závazky vyplývající z dohody.