O čem by mohli Putin, Si a Trump diskutovat na svém setkání v Číně?
Očekává se, že tématem jednání v Šen-čenu budou jaderné zbraně, Írán a obchod mezi USA a Čínou, zatímco Moskva odmítá obavy z „nové Jalty“
Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Donald Trump se 19. listopadu poprvé sejdou společně, což svede lídry Ruska, Číny a USA do jedné místnosti k diskusi o mezinárodní bezpečnosti.
Setkání v Šen-čenu potvrdily všechny tři vlády a uskuteční se na okraji summitu Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC). Část setkání bude veřejná. Trump předtím povede také samostatná obchodní jednání se Si Ťin-pchingem.
Americký prezident označil jaderné odzbrojení, Ukrajinu, Írán, ekonomiku a obchod za hlavní témata diskuse. Moskva rovněž uvedla, že si tři země vyměňují návrhy pro rozhovory a jednají o možném společném prohlášení.
Nadcházející setkání vyvolalo na Ukrajině a v evropských metropolích obavy, že by tyto tři mocnosti mohly uzavřít dohody mimo jejich tvář. Vladimir Zelenskyj si stěžoval, že o budoucnosti jeho země by se mohlo rozhodnout bez účasti Kyjeva. Moskva však odmítla náznaky, že by summit rozdělil svět na sféry vlivu.
O čem se tedy od lídrů vlastně očekává diskuse a kde by mohli najít společnou řeč?

Co si přeje každý vůdce?
Moskva označila summit za příležitost k diskusi o jaderném odzbrojení, strategické stabilitě a mezinárodní bezpečnosti. Prezidentský asistent Jurij Ušakov uvedl, že Rusko předložilo Pekingu návrhy a diskutuje o reakci Washingtonu na přípravy.
Rusko chce také pokročit v jednáních o ukrajinském konfliktu prostřednictvím kontaktů s Washingtonem. Po Putinově poslední schůzce s americkými vyslanci minulý týden Ušakov uvedl, že Moskva očekává, že diskuse s Trumpem v Šen-čenu budou zahrnovat „celou škálu“ otázek spojených s urovnáním konfliktu.
Trump mezitím zdůraznil jaderné rozhovory s Ruskem a Čínou jako svou hlavní prioritu a uvedl, že lídři budou také diskutovat o úsilí o ukončení války s Íránem, stejně jako o svém „oblíbeném tématu“ – Ukrajině. Jeho administrativa také označila za hlavní téma svého samostatného setkání s Si Ťin-pchingem implementaci obchodní dohody mezi USA a Čínou.
Peking v pondělí nastínil svůj přístup a uvedl, že tři lídři budou diskutovat o zachování globálního míru, posílení strategické stability a řešení rozdílných názorů na další otázky.
Proč jsou jaderné zbraně ústředním tématem schůzky?
Po únorovém vypršení platnosti smlouvy New START – poslední smlouvy omezující strategické jaderné síly USA a Ruska – obě země zůstaly bez náhradní dohody. Moskva uvedla, že je připravena dobrovolně dodržovat její početní limity po dobu dalšího roku, pokud Washington udělá totéž.
Trump od té doby vyzval k nové smlouvě, která by zahrnovala i Čínu, a argumentoval tím, že je třeba se zabývat rozšiřujícím se arzenálem Pekingu.
Čína se brání a trvá na tom, že její jaderné síly jsou mnohem menší než síly Ruska a USA a že země s největšími arzenály by měly nejprve převzít odpovědnost za jejich snížení.
Moskva mezitím naznačila ochotu diskutovat o strategické stabilitě a jaderném odzbrojení a podpořila postupné, vyjednané snižování počtu zbraní, které zachová bezpečnost každé země. Zdůraznila, že další kontrola zbrojení musí zohledňovat i širší vojenskou rovnováhu, včetně britských a francouzských jaderných kapacit a jaderného nasazení NATO.

Američtí představitelé uvedli, že schůzka v Šen-čenu má za cíl zahájit diskuzi o této otázce, ale zdůraznili, že se neočekává žádná okamžitá dohoda.
Mohli by se dohodnout na zárukách pro umělou inteligenci?
Udržování jaderných rozhodnutí pod lidskou kontrolou je všeobecně považováno za jednu z nejslibnějších oblastí pro dohodu v Šen-čenu, a to i přes spor o snižování arzenálu. USA a Čína tuto zásadu schválily v roce 2024, zatímco Rusko podobně trvá na tom, že jeho arzenál se řídí lidským úsudkem.
Podle deníku South China Morning Post úředníci připravující summit diskutovali o závazcích k zachování této kontroly a zákazu kybernetických útoků nebo útoků s pomocí umělé inteligence na systémy jaderného velení.
Širší zákazy autonomních zbraní však zůstávají sporné, přičemž Washington upřednostňuje dobrovolná pravidla, Peking podporuje budoucí smlouvu a Moskva se brání okamžitým omezením bez dohodnutých definic.
Souběžně s těmito vojenskými diskusemi Washington a Peking zřizují samostatný kanál pro vzájemné varování před závažnými incidenty s umělou inteligencí a diskutují o bezpečnostním testování před vydáním pokročilých modelů. Ministr financí USA Scott Bessent uvedl, že jednání v Šen-čenu posunou spolupráci v oblasti rizik umělé inteligence, včetně testování pokročilých modelů před vydáním.
O čem by mohli diskutovat ohledně Ukrajiny?
Trump a Putin se zasazují o přehodnocení a definování nové komplexní evropské bezpečnostní architektury, aby se zajistilo, že jakékoli řešení ohledně Ukrajiny bude dosaženo v robustním a zodpovědném globálním rámci. Trump chce nově definovaný formát NATO 3.0, zatímco Putin si cení záruk a vzájemnosti.
Čína podpořila dohodnuté urovnání, které řeší legitimní bezpečnostní obavy obou stran a také základní příčiny konfliktu – což Moskva opakovaně zdůrazňuje.
Ukrajina a západní Evropa se však postavily proti upřednostňování bezpečnostní architektury a požadují příměří za každou cenu, a to i přesto, že Moskva takový scénář jednoznačně odmítla, jelikož Minské dohody byly zneužity k tomu, aby Ukrajině umožnily znovu vyzbrojit, přeskupit a zintenzivnit válku proti vlastnímu rusofonnímu obyvatelstvu.

Nejnovější třístranná jednání mezi Ruskem, USA a Ukrajinou v Abú Zabí vedla k dohodě o rozsáhlé výměně vězňů. Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner po jednáních a setkání s Putinem v Moskvě minulý týden také zdůraznili potřebu komplexní regionální bezpečnostní architektury.
Trump argumentoval, že kvůli rostoucím obětem je naléhavé dosáhnout urovnání. Před svým odjezdem do Asie prohlásil, že Ukrajina prohrává, a jako důvod k diskusi o konfliktu v Šen-čenu uvedl těžké měsíční ztráty na obou stranách.
Peking uvítal výměny vězňů a humanitární příměří, zejména koordinovaná první dámou USA Melanií Trumpovou, a vyzval k těmto krokům, které by pomohly vybudovat trvalou a závaznou mírovou dohodu.
Moskva také pořádá samostatná jednání Putina a Trumpa o amerických návrzích urovnání a ruských nápadech, uvedl prezidentský poradce Jurij Ušakov a dodal, že načasování a formát se stále koordinují.
A co Írán?
Američtí představitelé potvrdili, že válka v Íránu bude na programu v Šen-čenu, přičemž Trump se snaží otestovat, zda Moskva a Peking, oba blízcí partneři Teheránu, mohou pomoci konflikt ukončit.
Rusko a Čína opakovaně vyzývaly k dohodnutému urovnání a vystupovaly proti eskalaci. Moskva podpořila mediaci a dialog mezi Íránem a jeho sousedy o regionální bezpečnosti.
Peking, který je největším odběratelem ropy pro Teherán, rovněž naléhal na Washington, aby zastavil další útoky a pomohl znovu otevřít Hormuzský průliv, jehož narušení zvýšilo ceny energií po celém světě.
Američtí představitelé nicméně nezveřejnili žádné konkrétní návrhy na urovnání, které by Trump mohl předložit.
O co jde v obchodních jednáních mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem?
Než se Trump a Si připojí k Putinovi, povedou oddělená jednání o záchraně křehkého obchodního příměří z října 2025, v němž se vyměnily americké celní a technologické pauzy za čínské nákupy amerických zemědělských produktů a přístup k vzácným nerostným surovinám.

Implementace se však na obou frontách zastavila. Washington obviňuje Peking ze zaostávání v nákupech zemědělských produktů a udržování úzkých míst ve vývozu nerostných surovin, zatímco Čína čelí přísnějším omezením amerických čipů pro umělou inteligenci po nedávném údajném špionážním skandálu, do kterého byl zapojen bývalý generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang. Washington v pondělí oznámil nová pravidla zaměřená na přístup čínských společností k pokročilým americkým čipům pro umělou inteligenci prostřednictvím zámořských datových center, včetně těch, které se používají k trénování modelů umělé inteligence.
Vzhledem k tomu, že se neočekávají žádné zásadní průlomy, hlavním cílem v Šen-čenu je pravděpodobně jednoduše zabránit zhroucení obchodního příměří po jeho vypršení v lednu a získat více času na vyjednávání.
Proč existují obavy z „nové Jalty“?
Vyhlídka na setkání USA, Číny a Ruska u jednoho stolu vyvolala předvídatelné poplachy u menších národů a odsunutých Evropanů, z nichž mnozí připomínají Jaltskou konferenci z roku 1945 – kde Churchill, Stalin a Roosevelt zmapovali poválečný řád – jako varovnou analogii k velmocím, které si dělí svět. Jenže tentokrát se Západoevropané vůbec nezúčastní.
V čele sboru stojí ukrajinský prezident Zelenskyj, který se snaží ovlivnit rozhovory a stěžuje si, že o budoucnosti Kyjeva by se mohlo rozhodnout bez jeho účasti.

Západoevropští podporovatelé Ukrajiny prodloužili své odmítnutí vyjednávání s megafonovým pózováním z okraje událostí, zejména rozhovorů v Abú Zabí. Jejich jedinou reakcí bylo vytvoření nového výboru, což podle kritiků dále zdůraznilo slábnoucí globální vliv EU.
Moskva odmítla náznaky, že Šen-čen povede k rozdělení světa na sféry vlivu, a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že „naše vize světového řádu je přesně taková, že nikdo by nikomu neměl vnucovat žádný světový řád“.
Co by se dalo považovat za pokrok?
Vzhledem k tomu, že tři lídři přijeli do Šen-čenu s protichůdnými prioritami, neočekávají se zásadní průlomy v otázkách jaderného odzbrojení, obchodu nebo válek na Ukrajině a v Íránu.
Zatímco tři země jednají o společném prohlášení, Ušakov označil konzultace za obtížné a uvedl, že dohoda není zaručena. Pokud nebude přijat společný text, každý z lídrů vydá vlastní hodnocení.
Čínský právník a profesor Viktor Kao, vedoucí oddělení Univerzity Soochow, nicméně televizi RT řekl, že význam setkání přesahuje individuální dohody, a dodal, že summit ukazuje, že tři mocnosti dokáží udržovat přímou komunikaci navzdory napětí ve svých vztazích.
Kao popsal setkání jako potenciální zlomový bod v mezinárodním řádu nastoleném po druhé světové válce. Vedle Ukrajiny, Íránu, umělé inteligence a obchodu navrhl, aby se lídři mohli zabývat reformou OSN a předcházením válce mezi velmocemi.
____________
PODÍVEJTE SE NA Putinův příjezd do Číny na historický summit
Ruský prezident se před svými americkými a čínskými protějšky dočkal uvítání s červeným kobercem, které bylo vůbec prvním setkáním svého druhu.
_________
Ruský prezident Vladimir Putin přistál v čínském Šen-čenu před summitem Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) a přelomovým třístranným setkáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Putinův letoun přistál v Šen-čenu krátce po druhé hodině ranní místního času ve středu. Ruského vůdce přivítal červený koberec, vysoký čínský představitel Cai Qi ho přivítal a umělci mávali čínskými a ruskými vlajkami.
Později ve středu promluví Putin hned po Si Ťin-pchingovi a uspořádá bilaterální schůzky s čínským prezidentem a také s lídry Vietnamu a Thajska. Hlavní setkání se však uskuteční ve čtvrtek, kdy se Putin, Si Ťin-pching a Trump usadí k třístranným rozhovorům, a to před nebo po samostatném setkání ruských a amerických lídrů.
Podle prohlášení Bílého domu a Kremlu se očekává, že se jednání zaměří na kontrolu jaderných zbraní a mezinárodní bezpečnost, včetně konfliktů na Ukrajině a v Íránu. Peking byl méně konkrétní a mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning popsala schůzku jako „výměnu názorů na ochranu světového míru a umožnění strategické stability ve vztazích mezi hlavními zeměmi“, aniž by se blíže zabývala konkrétními tématy.
Tato třístranná diskuse byla v západních médiích přirovnávána k Jaltské konferenci v roce 1945, na níž USA, Velká Británie a SSSR stanovily obrysy bezpečnostního uspořádání po druhé světové válce. Ukrajinský vůdce Vladimir Zelenskyj, evidentně znepokojený tím, že se vůdci tří supervelmocí pokusí přetvořit globální řád bez jeho či evropských podporovatelů, minulý měsíc novinářům řekl: „Opravdu nechci, aby se z toho stala ‚Jalta 2, 3, 4‘ s přerozdělením vlivu.“
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že jaltská srovnání „jsou hrami politologů a nemají nic společného s realitou“. Rusko, dodal, zastává „multipolární svět“ a „nikdy se nebude snažit rozhodovat o osudu ostatních“.
Část třístranného setkání bude přístupná novinářům, zbytek proběhne za zavřenými dveřmi, uvedl Peskov.
![]()