Šíří se „kybernetická pandemie“? Masivní bankroty nyní postihují i největší americké banky
Během několika dní začala klíčová digitální infrastruktura v USA selhávat. Nejprve selhaly služby Microsoftu a poté vážné narušení řízení letového provozu donutilo americké úřady zavést celostátní příkaz k uzemnění. Nakonec 16. listopadu tisíce zákazníků JPMorgan Chase, Bank of America, Wells Fargo a dalších velkých bank nahlásily problémy s přístupem ke svým účtům a prováděním finančních transakcí. Incidenty odrážely varování Světového ekonomického fóra o globální „kybernetické pandemii“. Investigativní novinářka Whitney Webbová vnímá zejména bankovní systém jako potenciální bojiště pro budoucí kybernetickou krizi – s dalekosáhlými důsledky pro naše peníze.
Série technických poruch vyvolává otázky ohledně odolnosti americké infrastruktury. Dne 13. listopadu musel americký Federální úřad pro letectví (FAA) nařídit celostátní zákaz provozu poté, co problémy v jeho komunikační síti postihly 17 z 22 hlavních center řízení letového provozu. Před obnovením provozu muselo bezpečně přistát přibližně 3 500 letadel.
Pouhé tři dny poté nahlásili zákazníci několika velkých amerických bank masivní problémy. JPMorgan Chase přiznala, že softwarová chyba zpomaluje zpracování transakcí. Bank of America, Wells Fargo, US Bank a další finanční instituce také hlásily četné výpadky. Mezi postiženými službami bylo online bankovnictví a platby přes Zelle.
Podle agentur Reuters a Associated Press zatím neexistují žádné potvrzené důkazy o společném kybernetickém útoku. JPMorgan výslovně hovoří o softwarové chybě, zatímco FAA připisuje problémy technické nestabilitě v komunikační síti. Reuters+2
Tyto incidenty nicméně ukazují, jak rychle se mohou základní služby zastavit, když selže jejich digitální infrastruktura. A právě před takovým scénářem varovalo Světové ekonomické fórum již před lety.
Klaus Schwab: Kybernetická pandemie by mohla být horší než COVID-19
V roce 2020 varoval Klaus Schwab, tehdejší předseda Světového ekonomického fóra (WEF), před důsledky rozsáhlého kybernetického útoku na kritickou infrastrukturu. Jeho varování se vztahovalo na scénář, v němž by současně selhaly dodávky energie, doprava, nemocnice a další základní služby.
Schwab tehdy vysvětlil, že společenský dopad takového útoku by mohl daleko překročit dopad pandemie COVID-19. Kritizoval také nedostatečnou přípravu na tuto hrozbu.
V červnu 2020 zveřejnila Světová ekonomická federace (WEF) podrobnou zprávu o potenciální globální kybernetické pandemii. Popisovala, jak by se malware mohl šířit po celém světě jako infekční choroba a ochromit podniky, vládní agentury a celá odvětví ekonomiky. V takovém scénáři by bylo možné dokonce rozsáhlé odstávky digitálních sítí.
Varování se však neomezovala pouze na teoretické úvahy. Souběžně s tím WEF spolu s partnery zorganizovalo mezinárodní kybernetické cvičení „Cyber Polygon“, v němž si firmy a instituce procvičovaly reakci na závažné digitální útoky.
Ročníku 2020 se zúčastnilo 120 organizací z 29 zemí. Kromě technologických společností byly zastoupeny také finanční instituce, vládní agentury a další provozovatelé kritické infrastruktury. Světové ekonomické fórum+1
Whitney Webb: Proč jsou banky v centru pozornosti?
Investigativní novinářka Whitney Webbová se již léta zabývá propojením mezi mezinárodními finančními institucemi, technologickými společnostmi a politickými činiteli. V rozhovoru pro BigPicture.WATCH poukazuje na účast velkých bank na kybernetických cvičeních a nastoluje otázku, jaké by mohly být důsledky vážného útoku na mezinárodní finanční systém.
Webbová upozorňuje na aspekt, kterému se podle ní věnuje příliš málo pozornosti: Cílem kybernetické krize by se mohly stát nejen systémy dodávek energie a komunikace, ale zejména banky a centrální banky.
Rozvíjí scénář, ve kterém by masivní kybernetický útok mohl destabilizovat stávající finanční systém. Banky by pak mohly jako vysvětlení finančních ztrát uvádět technické útoky. Zároveň by taková krize mohla urychlit konsolidaci bankovního sektoru, pokud by následky přežily pouze obzvláště velké instituce.
Webb jde ještě dál. Varuje, že taková finanční krize by mohla být zneužita k zavedení nových forem digitálních peněz. CELKOVÝ OBRAZ
Když peníze mizí – a vrací se pouze jako digitální měna
Hypotetický příklad, který Webbová popisuje ve svém rozhovoru, je obzvláště výbušný.
Představte si, že vážný kybernetický útok znepřístupní zůstatky na účtech nebo související bankovní údaje. Finanční instituce by pak mohly svým zákazníkům nabídnout kompenzaci za ztracené částky – ale už ne v předchozí podobě, pouze jako digitální dolary, stablecoiny nebo peníze centrální banky.
Každý, kdo chce své peníze zpět, by musel za těchto podmínek akceptovat nový platební systém.
Webb to považuje za možnou formu ekonomického nátlaku. Krize by proto mohla výrazně urychlit přechod k digitalizovanějšímu a kontrolovatelnějšímu finančnímu systému.
Toto je výslovně scénář, který vymyslel Webb. V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že nedávné narušení amerického bankovnictví je součástí takového plánu, nebo že zákazníci mají být nuceni přijmout novou digitální měnu.
Základní konflikt zůstává aktuální: čím více je ekonomika závislá na digitálních platebních metodách, tím důležitější jsou otázky, kdo tyto systémy ovládá, jaké existují alternativy v případě selhání a jak jsou majetková práva chráněna i v těžké finanční krizi.
Série narušení – a klíčová otázka
Nedávné incidenty v USA neposkytují žádné důkazy o koordinovaném kybernetickém útoku. Dosud dostupné informace naznačují řadu technických příčin. Právě v tom však spočívá pozoruhodný poznatek: i bez potvrzeného útoku mohou vážné narušení ovlivnit letový provoz, komunikační služby a bankovní transakce během několika dnů.
Světové ekonomické fórum již v roce 2020 popsalo potenciální důsledky komplexní digitální krize. Whitney Webb dále varuje před politickými a finančními změnami, které by taková krize mohla přinést.
Jejich obava, že by kybernetický útok mohl sloužit jako spouštěč nebo záminka k zásadní restrukturalizaci finančního systému, zůstává neprokázanou hypotézou. Zranitelnost digitálních infrastruktur na druhou stranu již není teorií.
Pokud i ojedinělé technické chyby stačí k dočasnému zastavení americké letecké dopravy a zpoždění bankovních transakcí, vyvstává naléhavá otázka: Jak odolný by byl mezinárodní finanční systém vůči skutečně koordinovanému, rozsáhlému kybernetickému útoku – a kdo by rozhodoval o opatřeních k řešení takové krize?
![]()