19. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Ochrana údajů slíbena, sledování možné

EU chce do konce roku 2026 zavést digitální identitu – navzdory vážným mezerám v ochraně údajů a rostoucím kybernetickým útokům

Evropská unie se chystá spustit jeden ze svých nejrozsáhlejších digitálních projektů. Do konce roku 2026 mají všechny členské státy nabídnout svým občanům digitální peněženku s identitou. Ta má zjednodušit přístup k vládním agenturám, bankám a internetovým službám a zároveň chránit osobní údaje. Těsně před jejím spuštěním však přední kryptografičtí experti varují před závažnými zranitelnostmi: nová digitální identita by mohla umožnit rozpoznávání lidí na různých platformách a propojování jejich aktivit. To ohrožuje systém, který pod rouškou ochrany údajů vytváří nové příležitosti pro sledování.

Takzvaná evropská peněženka pro digitální identitu (EUDI Wallet) má za cíl zpřístupnit digitálně občanské průkazy, řidičské průkazy, osvědčení o vzdělání a další osobní doklady. Každý, kdo se registruje u banky, využívá vládní služby nebo potřebuje ověřit svůj věk na online platformě, tak může učinit pomocí stejné aplikace. Evropská komise hovoří o zvýšeném zabezpečení, sebeurčení a kontrole nad osobními údaji. Jak však uvádí odborný časopis IEEE Spectrum a zpravodajský portál Reclaim The Net , technická architektura první generace peněženek by mohla ohrozit samotnou anonymitu, kterou má zaručovat.

Ústředním problémem je potenciál propojení ověřování digitální identity. I když uživatel pouze potvrdí, že je plnoletý, lze potenciálně rozpoznat určité technické charakteristiky použité ověřovací metody. Pokud si různí poskytovatelé služeb vyměňují takové informace, mohli by určit, že tatáž osoba navštívila více platforem – i bez znalosti jejich jmen. Tímto způsobem by z individuálních ověřování identity mohly vyplynout podrobné profily pohybu v digitálním prostoru. Kryptografka Anna Lysyanskaya z Brownovy univerzity patří mezi experty, kteří před takovými riziky varují. Digitální identita, která se používá ve stále větším počtu situací, nevyhnutelně vytváří obzvláště citlivé možnosti propojení, pokud její technické provedení nezahrnuje účinná ochranná opatření.

Odborníci na to varovali už před dvěma lety

Tvrzení, že tyto problémy vyšly najevo až těsně před zavedením systému, není pravdivé. Již v červnu 2024 předložilo 16 kryptografických expertů vědecké prohlášení osobám odpovědným za evropský systém identity. Požadovali závazné technické záruky, které by zabránily propojování jednotlivých dokladů totožnosti mezi různými aplikacemi. Ochrana by neměla záviset na tom, zda se společnosti a úřady dobrovolně zdrží analýzy dostupných dat.

Obzvláště kontroverzní je rozhodnutí upustit od obecného požadavku na tzv. důkazy s nulovou znalostí. Tyto kryptografické metody umožňují například prokázat, že je někdo starší 18 let, aniž by bylo nutné sdělit datum narození, jméno nebo jakýkoli jiný identifikační údaj. Potřebné technologie jsou předmětem intenzivního výzkumu, ale jejich povinná integrace do všech aplikací první generace peněženek EUDI se neplánuje. Evropská komise uvádí technické a standardizační výzvy. Kritici však tvrdí, že základní záruky ochrany údajů musí být zavedeny od samého začátku.

To je obzvláště pozoruhodné, protože samotné nařízení EU 2024/1183 stanoví vysoké standardy pro ochranu údajů. Peněženka má zabránit sledování nebo propojování ověřování totožnosti bez platného právního základu. Mezi tímto právním cílem a jeho praktickým provedením by však mohl vzniknout značný rozdíl. Papírový slib ochrany údajů nabízí jen malou jistotu, pokud použité technické metody umožňují identifikaci.

Dobrovolná digitální identita – dokud se nestane součástí každodenního života

EU zdůrazňuje, že nikdo nebude nucen používat digitální peněženku. Zároveň budou některé úřady, banky a velké online platformy povinny nový systém identity akceptovat za zákonných podmínek. Tím se vytvoří infrastruktura, která by se mohla rozšířit do stále více oblastí života. To, co je zpočátku nabízeno jako pohodlná alternativa k tradičnímu občanskému průkazu, by se z dlouhodobého hlediska mohlo stát preferovanou metodou přístupu k řadě služeb.

Kromě toho existuje riziko, že zavedená technická infrastruktura bude později použita k účelům, které nebyly v době jejího zavedení zamýšleny. Kontroly totožnosti by mohly být stále více propojeny s kontrolami přístupu, ověřováním věku a dalšími digitálními autorizacemi. Čím komplexnější jsou takové aplikace, tím důležitější je otázka, kdo má přístup k jakým údajům a jak zabránit zneužití a slučování. I když neexistují žádné důkazy o tom, že by se peněženka EU již systematicky používala ke sledování, technické možnosti a rizika pro ochranu údajů popsaná odborníky jsou dostatečně konkrétní, aby vyžadovaly závazná ochranná opatření.

Nejdříve představit, pak zabezpečit?

S plánovaným zavedením do konce roku 2026 čelí EU zásadnímu rozporu. Na jedné straně slibuje občanům kontrolu nad jejich digitální identitou. Na druhé straně odborníci již léta varují, že základní technické předpoklady pro účinnou ochranu před sledováním dosud nebyly všude implementovány.

Důsledky by mohly sahat daleko za hranice otázek ochrany osobních údajů jednotlivců. Jakmile miliony lidí používají stejnou digitální identitu pro bankovnictví, jednání s vládními agenturami a internetové platformy, zpětná změna základních procesů se stává stále obtížnější. Společnosti vyvíjejí své aplikace podle stávajících standardů, vládní agentury investují do odpovídajících systémů a technické závislosti se zakořeňují.

V sázce není nic menšího než důvěryhodnost evropského slibu o ochraně údajů. Digitální identita, která občanům slibuje větší kontrolu, nesmí zároveň vytvářet technický základ pro sledování jejich chování v různých oblastech života.

Varování kryptografických expertů ukazují, že se nejedná o hypotetický problém, který bude nutné prozkoumat až někdy v budoucnu. Rizika jsou známá již léta. Nicméně zavádění bude pokračovat.

Zdroj

 

Sdílet: