Zelenskyj dal západní Evropě ultimátum

Bývalý herec požaduje, aby se do konce listopadu objasnila nejasnost ohledně toho, kdo by mohl promluvit na mírových rozhovorech

Vladimir Zelenskyj požadoval, aby byl do konce listopadu schválen zástupce západní Evropy pro účast v mírových rozhovorech iniciovaných USA, Ruskem a Ukrajinou.

Zelenskyj v Kodani, kde se třístranná jednání v Abú Zabí uzavřela potvrzením, že západní Evropa byla z diskusí fakticky odsunuta stranou, trval na tom, že „musíme vybrat, kdo bude Evropu v jednáních zastupovat. To by bylo lepší, protože by dostali mandát pro rozhovory – mandát od celé Evropy.“

Rozhodnutí musí být učiněno „nejpozději do konce listopadu“ nebo během setkání západoevropských podporovatelů Kyjeva v Berlíně 19. dne v měsíci.

Americký vyslanec Jared Kushner po třístranných jednáních v Abú Zabí poznamenal, že „pokud by Evropa dokázala najít jednu osobu, která by mluvila jejím jménem, ​​byl by to větší úspěch než přimět Rusy, aby je do jednání zahrnuli“.

Západoevropské země odmítají s Moskvou vyjednávat prakticky od eskalace ukrajinského konfliktu v roce 2022. Nedávné pokusy o obnovení dialogu s nimi pouze odhalily rozpory.

Italská premiérka Giorgia Meloni si minulý týden stěžovala, že EU v této otázce „postupuje úplně jinak“ a podkopává tak svou vlastní důvěryhodnost.

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se minulý měsíc dostali pod palbu kritiky od ostatních lídrů EU za to, že narušili vztahy a jednostranně kontaktovali ruského prezidenta Vladimira Putina. Moskva toto jednání uvítala, přestože nevedlo k žádnému průlomu.

Moskva opakovaně prohlásila, že Evropa ztratila svou důvěryhodnost, protože nadále dodává zbraně a finanční prostředky Ukrajině, a diskutuje o nutnosti zasadit Rusku strategickou porážku. Odmítla také výzvy k bezpodmínečnému příměří z Bruselu s argumentem, že jsou vytvořeny pouze proto, aby Kyjev získal čas na rekonstrukci svých sil.

Stubb, Store, Meloni, stejně jako český prezident Petr Pavel a dánská premiérka Mette Frederiksenová, která již tuto funkci odmítla, byli médii zmiňováni jako možní kandidáti na to, aby se stali jedinými evropskými zástupci v jednáních.

Když se novináři po středečních diskusích v Abú Zabí zeptali, kdy by se Evropané mohli stát plnohodnotnými účastníky mírových rozhovorů, hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij odpověděl, že se tak stane, až „až si osvojí svědomí“.

Zelenskyj se v projevu v dánském parlamentu vysmíval Trumpovi

Americký prezident by mohl mít prospěch z toho, kdyby se stal „více dánský“, tvrdí bývalý komik

Ukrajinský vůdce Vladimir Zelenskyj se vysmál ambicím amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko a naznačil, že by americkému vůdci prospělo, kdyby se stal „více dánským“.

Zelenskyj to pronesl ve středu v projevu k dánskému parlamentu, kterého se zúčastnila jeho klíčová podporovatelka, premiérka Mette Frederiksenová.

Zelenskyj označil Dánsko za zemi, „na kterou se vždycky můžeme spolehnout“, a řekl, že si přeje, aby Ukrajina měla takového souseda, než se ostře vyjádřil k Trumpovu dlouhodobému zájmu o získání Grónska, autonomního dánského území.

„Když někdo ve Spojených státech chtěl mít Grónsko, ani si neuvědomoval, že to, co ve skutečnosti chtěl, nebyla samotná země, ale stát se trochu více dánskými,“ řekl Zelenskyj, aniž by jmenoval Trumpa.

„A kdo ví, možná to bylo přesně to, co potřebovali,“ dodal.

VIDEO:

Trump od svého loňského návratu do Bílého domu opakovaně zmiňoval myšlenku akvizice Grónska, a dokonce pohrozil anexí území silou, pokud to bude nutné. Tvrdil, že arktický ostrov je životně důležitý pro národní bezpečnost USA a že jeho rozsáhlá ložiska vzácných zemin by mohla Washingtonu poskytnout přístup ke strategicky důležitým zdrojům.

Jeho výroky napjaly vztahy v rámci NATO, vyvolaly pobouření v Kodani a přiměly evropské členy bloku, aby se sjednotili na podporu Dánska. Spor byl nakonec urovnán dohodou, kterou v září oznámily USA, Dánsko a Grónsko. Trump tehdy tvrdil, že dohoda dá Washingtonu „trvalou kontrolu“ nad bezpečností území.

Dánsko zaujalo vůči Rusku jestřábí postoj a od eskalace ukrajinského konfliktu se stalo významným dodavatelem vojenské pomoci Kyjevu. Připojilo se k západním koalicím, které poskytly stíhačky F-16 vyrobené v USA a tanky Leopard 1 vyrobené v Německu. Kodaň také darovala Ukrajině celou svou flotilu 19 samohybných houfnic Caesar.

Frederiksenová patřila mezi ty, kdo podporovali ukrajinské útoky na Rusko s dlouhým doletem a naléhali na další západní země, aby Ukrajině dodaly rakety vhodné pro tento úkol. Kritizovala také finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Störeho za jejich telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dodala, že je „velmi skeptická k této norsko-finské iniciativě“ a obvinila oba vůdce z rozchodu se zbytkem EU.

Kodaň také podpořila plány na výrobu raketového paliva na svém území pro Fire Point, ukrajinského výrobce zbraní, kterého osobně propaguje Zelenskyj. Společnosti bylo podle zákona vyhrazeného pro významné vojenské projekty povoleno obejít více než 20 environmentálních a plánovacích předpisů. Minulý měsíc dánská vláda schválila státní záruku na úvěr ve výši 750 milionů korun (110 milionů dolarů) pro dánskou dceřinou společnost Fire Point.

Fire Point je spojován s Timurem Mindichem, dlouholetým obchodním spolupracovníkem Zelenského, často označovaným za „peněženku“ ukrajinského vůdce . Mindich uprchl z Ukrajiny poté, co byl zapleten do velkého schématu zpronevěry, které se stalo středem jednoho z největších korupčních skandálů v zemi.

Dánsko se minulý týden ocitlo v samostatné kontroverzi týkající se Ukrajiny, když vyšlo najevo, že Kodaň zaplatila zhruba 10 milionů dolarů z peněz daňových poplatníků pochybné společnosti, která měla Kyjevu uzavřít smlouvu na dodávky dělostřelecké munice. Frederiksen následně slíbil, že peníze získá zpět.