Jane Kaufman: Čína – vzestup a pád technokratického giganta

Nový, moderní systém[1] ‘holografických profilů‘, který Čína zavádí, má být pro všechny. Nikdo nebude vynechán, nikdo nebude opomenut. Napřed to byly obyčejné kamery na ulicích, všude kam se člověk podíval. Později měly schopnost rozlišovat obličeje. Rozeznaly kdy se člověk cítil dobře a ty, co se nedokázali usmívat prostě nepustily do veřejných budov.

To nové vylepšení je něco, co by ani George Orwell nedokázal předvídat. Robotizace a mohutné rozšíření umělé inteligence umožnily sledovat naprosto všechno. Takže když člověk míní cestovat vlakem, do mohutné počítačové paměti je okamžitě uložen výraz jeho obličeje když si kupoval lístek a systém zaznamená i to, kde seděl, ve kterém vagonu a na kterém sedadle. Po příjezdu na příklad do lyžařského rekreačního střediska je opět zachycen při vstupu a jeho portrét je okamžitě spojen se všemi bývalými fotografiemi. Stejně tak je nejrůznějšími kamerami sledováno jeho další chování, kam šel, co dělal, s kým se setkal, anebo co říkal.

Ta snaha je získat o každém jedinci co nejvíc informací a naprosto o všem. Na záznamu jsou místa, kde nakupuje, místa, která navštěvuje, kromě samozřejmých údajů, jako je datum narození, fotografie osobní dokumentace včetně pasu, adresa bydliště a telefonní číslo. Stejně tak je sledováno kolik čeho kupuje, jestli některé produkty upřednostňuje, kolik benzinu spotřebuje a všechno ostatní, co si kdo dokáže vymyslet.

Zatím je tento systém určen převážně pro sledování cizinců, hlavně novinářů. Obzvláště ti, kteří přijedou do Číny ze zemí tak zvaných ‘Pěti očí‘, což jsou Spojené státy, Británie, Nový Zéland, Austrálie a Kanada, ti jsou sledováni na každém kroku. Ihned po příletu jsou označeni jako ‘sledovatelní‘ a kamkoliv vkročí, do kterékoliv oblasti, policie je o tom okamžitě upozorněna.

Dříve, zkušení cestovatelé dobře věděli, jak se takového nenápadného špeha zbavit. To už dnes není možné, protože nový systém si okamžitě získá přístup na veškeré informace, které má člověk na mobilu, takže mají přehled kde byl, jaké vstupenky si koupil, jaké společenské stránky navštěvuje a mohou zařídit, aby v Číně viděl jen to, co vidět smí.

Rovněž tak styk s druhými lidmi je velmi důkladně podchycen. Záznamy obsahují s kým se sledovaný člověk stýká, jak často a na jak dlouho. Jestliže zjistí, že člověk je ve styku s lidmi, se kterými nechtějí aby se stýkal, zastrašují jeho kontakty natolik, že k osobnímu setkání nedojde. Z těchto informací jsou pak vygenerovány složité grafy, které dokážou předvídat i budoucí chování toho určitého člověka.

V takovém systému jsou lidé změněni na čísla, vzory a vektorové operace. Stanou se datovými údaji, které je možno navigovat, měnit anebo dokonce i donutit, je-li to zapotřebí.

Nepředstavitelné následky

Dokonalé sledování[2] takového rozsahu dává obrovskou moc do rukou těch, kteří patřičnou technologii ovládají. Nejen že tito lidé budou vědět co dalšího uděláme dřív, než to či ono uděláme. S dalším vylepšováním se pak stane, že uděláme přesně to, co si tito skrytí dohlížitelé přejí. Naše názory budou podřízené ‘vyšším společenským hodnotám‘ a naše vědomí bude odsunuto stranou.

Každá taková technologie představuje provinění proti soukromí a svobodě člověka. Tím, že někdo může číst naše myšlenky a předvídat jak se kdy zachováme, nám to soukromí a s ním i osobní svobodu odebírá. Když si uvědomíme, že skrze mikrovlny může být naše vědomí zvenčí ovlivňováno, naše vzpomínky odstraněny a nahrazeny vzpomínkami umělými, že je možno tímto způsobem měnit naše názory, věrně napodobit náš hlas, navodit sny podle výběru někoho jiného, tak to je skutečně znepokojující.

Nejen to, technologický pokrok tohoto druhu je možno použít i k terorizování člověka, ať už psychicky, nebo i fyzicky. Obrovské množství lidí je již těmto zásahům podrobeno, kdy jsou mučeni celé dny a noci. Někteří jsou takto ovlivňováni pouze pokusně, ale mnoho jiných, tisíce na tisíce a snad i miliony jsou prostě sledováni. Jsou to hlavně nižší zaměstnanci vlády, nebo nižší vojenští představitelé, ale i obyčejní vojáci, učitelé, studenti na vyšších školách, vzdělanci, a i obyčejní, prostí lidé.

Tyto oběti moderní tyranie nemají jak se bránit, nemají kam se obrátit o pomoc. Nikdo jim neuvěří že nejsou blázni, když například slyší hlasy, které je nabádají k tomu či onomu, anebo když je terorizuje neustálá hudba, či cokoliv jiného. Jednak je tento způsob ovlivňování člověka výsledek vrcholně tajného výzkumu a protože používá bezdrátový přenos, není jak zjistit, že se něco takového skutečně děje.

Čína sama se stala v r. 1996 součástí projektu, zabývajícího se výzkumem lidského mozku. Spolu s dalšími 21 zeměmi dokonce podepsali v Mnichově smlouvu etických zásad. Přesto, nikdo z nich by nepřiznal, že tuto technologii vlastní, protože dobře vědí, že je to naprosto protilidské jednání, které může vyústit ve zničení celé lidské populace.

To všechno je dnes v Číně zkoušeno na lidech. Až to dokonale vypracují, pak chtějí to stejné zavést i u nás, ve Spojených státech, v Evropě a všude jinde.

Jen tak na okraj, to je jakým způsobem byla donucena milionová irácká armáda složit zbraně a vzdát se. Hlas shora, který považovali za hlas Allaha jim to přikázal a oni nemohli jinak než poslechnout. Poté byli všichni pobiti a nahrnuti buldozéry do společných hrobů.

Možnosti využití něčeho takového ve vojenství jsou samozřejmě nekonečné a zároveň je to hrůzostrašná myšlenka. Představte si tisíce a tisíce vojáků, dobře vycvičených, ale bez jakéhokoliv citu, nebo pocitů, s mozky, které nejsou jejich vlastní, ale jsou ovládány zvenčí. Takové vojsko by nemělo problém vraždit kohokoliv, bez ohledu na množství a ničit všechno, co je v jejich dosahu. A možná je to už i někde praktikováno.

Mohutný pokrok

Skoro se ani nezdá možné, že se během pár desetiletí stala z Číny, dříve země pletených košíků a rýžových polí, tak vyspělá civilizace, jaká je dnes. Samozřejmě, že měli mohutnou pomoc ze Spojených států, které se všemožně snažily Čínu vybudovat. Obrovské množství technologie tam bylo přestěhováno a s ní přišli odborníci, kteří zasvěcovali místní obyvatele do tajů a triků moderní výroby.

Už v r. 1974, když tehdejší americký president Richard Nixon odcházel dobrovolně z donucení z presidentského úřadu, tak žádal veřejně, aby Amerika nezapomněla na Čínu a tuto aby podporovala.

Jenže až Čínu vybudovali, se stejnou horlivostí ji dnes zkoušejí zničit.

Další pomoc[3] Číně přišla ve formě světových talentů. Verbují vědce, učence, inženýry a jiné odborníky po celém světě a nabízí jim vysoké platy, zaručené financování výzkumu, ale také ubytování, vedoucí postavení a prestiž.

Pro tyto lidi to není krok dolů, ba právě naopak. Některé čínské university jsou na vysoké úrovni a nově příchozí jsou vítáni s patřičnou úctou. Číňané pro ně vybudovali celá města, kde mohou být ubytováni, mají k dispozici dokonale vybavené laboratoře, celé průmyslové části jsou vyhrazeny výzkumu.

Tímto způsobem Číňané rovněž přilákali zpátky domů značné množství čínských vědců, kteří vyrostli na Západě, kde také vystudovali. Ani ti nejsou žádní začátečníci, ale jsou mezi nimi významné osobnosti současného světa. Mnozí se vracejí domů kvůli touze po domově a po příbuzných, ale jiní se obávají persekuce v západních zemí, kde mohou být kdykoliv v podezření z průmyslové špionáže, anebo i osobně napadeni z rasových důvodů. Také financování výzkumu je na Západě čím dál skoupější, jak se ekonomická situace mění.

Ale také krádež

Průmyslová špionáž a krádež vědeckých a průmyslových materiálů rovněž pomohla Číně dosáhnout úrovně, jaké se v současné době těší. Mnohdy jsou obvinění Asiatů v tomto směru naprosto oprávněná. Každou chvíli se ve zprávách objeví někdo, kdo zkoušel předat Číňanům výsledky nějakého důležitého výzkumu. Vysoké finanční úplatky rovněž dosvědčují převod místního výzkumu, nebo vynálezů mimo zemi, převážně do Číny.

Čínští agenti jsou snad všude. Jsou ve vládě a v místních vládách, v mediích, v průmyslu a dokonce i v Pentagonu. V r. 2024 zjistila FBI 20 z nich a všechny postupně zatkla a obvinila. To byli ti amatéři, kteří nejednali dostatečně skrytě. Ti profesionálové zůstali a sedí dál ve vedení firem, škol a vládních institucí. Potulují se nadále po Bílém domě a úřadují v nenápadných kancelářích hlavního vedení země.

A nejen to[4], Čína útočí na Spojené státy již celá desetiletí. Nejen že se proviňují proti jakékoliv obchodní smlouvě, kterou uzavřou. Zaměřili se rovněž na získání spolu majetnictví ve strategických amerických firmách a tímto způsobem získávají vnitřní informace a odborné znalosti. Údajně, krádež tohoto druhu činí asi $225 miliard za rok.

K tomu je nutno připočítat ztráty z firem, které se kvůli levné pracovní síle přesídlily do Číny. Číňané jim rádi umožní podnikání, ale musí vstoupit do partnerství s jinou, čínskou firmou, která poté celou produkci vede. Tím pádem ovšem západní znalosti a zkušenosti jsou předávány čínské části podniku, jejich lidé jsou vyškoleni, což všechno představuje ztráty.

V tomto směru jsou Američané velmi nerozumní, když jsou ochotni vyměnit své technologické znalosti za krátkodobý zisk. Něco takového se jim může v budoucnu řádně nevyplatit. A také se to stalo a nejednou, západní výrobce přesídlil firmu do Číny, zaškolil zaměstnance a poté se čínská část odtrhla a začali vyrábět stejný produkt jako svůj vlastní. Takže západní výrobce si takto vyškolil konkurenci.

Ta skutečnost je, že skoro všechny čínské firmy byly založeny na ukradené technologii.

Proto by se čínská firma takhle nikdy nezachovala. Když čínský podnik dostane zakázku, kterou nezvládne sám vyprodukovat, zadá části této zakázky různým jiným firmám, ale nikomu nevyjeví její celkový objem. Tak obrovská konkurence tam existuje.

Západní firmy rovněž ztrácejí na padělcích. Značkové zboží bývá paděláno a bylo zjištěno, že zhruba 60% všech padělků je vyráběno v Číně. Tyto ztráty stojí Ameriku asi $290 miliard.

Další ztráty jsou v internetovém podnikání. Čína volně kopíruje patentované materiály, nebo materiály s ochrannou značkou, jako jsou filmy, hudba, počítačové programy, video hry, knihy a odborné časopisy. Ztráty v tomto směru není snadné číselně vyhodnotit. Stačí když vezmeme v úvahu, že v r. 2024 bylo jejich podnikání v tomto oboru odhadnuto na $2,16 bilionů a z toho zhruba 40% bylo pirátsky vyrobeno.

A ještě navíc, skupují ve Spojených státech pozemky, spálené neustálými požáry. Skupují kde co mohou. Bývalý president Clinton jim dokonce umožnil koupit vojenský přístav v Kalifornii, což je prakticky vlastizrada.

A zatím domácí ekonomie se hroutí

Je těžké určit[5] co to způsobilo, co zavinilo úpadek čínské ekonomie. Snad to byla příšerná sucha, spojená se 42,9°C vedry, které vloni v květnu zničily úrodu dříve než mohla vyrůst. Úrodná část země byla rázem přeměněna na poušť.

Vodní dílo, které odvedlo vodu z některých částí země, aby mohl být zásobován Peking ublížilo místnímu zemědělství ještě víc.

Hned poté přišly záplavy. Suchá země nebyla schopna pojmout tolik vody. 140 mm deště během pouhých dvou hodin zaplavilo města, odplavilo auta a zkolabovalo deset mostů. Obyvatelé zkoušeli automobily přivázat ke stromům, aby je zachránili před přívaly vody.

Také další vlna chřipkové epidemie, která vloni postihla Čínu vytvořila z nemocnic a zdravotních středisek místa hrůzy. Obrovské zástupy nemocných čekaly na ošetření a pohřební služby spalovaly mrtvé od rána do večera a celou noc k tomu.

Také zelená revoluce zklamala. Firma BYD, výrobce elektrických aut zkrachoval a musel uzavřít dvě největší prodejny aut bez náhrady, bez servisu kupujícím. Zbývající auta pak byla prodávána s podstatnou slevou, jen aby se jich zbavili. To by nám samozřejmě mělo něco říct o budoucnosti elektrických vozidel.

Město Hangžou, slibné středisko moderní technologie přilákalo miliony mladých nadšenců a značné množství velkých, mezinárodních firem a internetového obchodu. Obrovské kancelářské budovy dnes zejí prázdnotou, průmyslové parky jsou opuštěné a chátrající. I když majitelé snížili nájemné na nesmyslně nízké částky, nikdo nic nepronajímá. A více než milion lidí ztratili rázem zaměstnání.

V okolí stanice vlaku se potulují stovky těch, kteří ztratili místo, převážně mladí lidé, spí na ulici, žijí na ulici, nemají kam jít. Často jsou to absolventi místních vysokých škol a universit, z nichž celých 60% jsou bez zaměstnání (viz foto spících na zemi a video[6]).

Také mnohé cizí firmy opouštění Čínu, vedeny obavami z toho, co nového si na ně rudé, komunistické vedení země v Pekingu vymyslí. Obrovský japonský konglomerát, ocelárna ‘Nippon Steel‘ odchází a stěhuje se snad do Indie, nebo do Spojených států. Prý zjišťují, že rozšíření podnikání není v Číně prakticky možné. Nippon také soudí svého čínského partnera, ‘Bow Steel‘ kvůli krádeži určitých specifických patentů.

Po příchodu do Číny sice majitelé cizích firem podepsali s místní, povinně spolčenou firmou dohodu, že jim tito neukradnou jejich patenty. Jenže co je to dohoda? Je to kus papíru a Číňané to neuznávají, považují to za dětinské. Takže touto dobou je mnoho podobných firem, které – rozčarovány podnikáním v Číně – opouští tato místa a stěhují se jinam, kde jsou zákony lidštější a požadavky splnitelnější.

Nejen firmy, ale i bohatí čínští občané směřují do ciziny. A všichni šetří peníze, nikdo nic nekupuje, obchody jsou prázdné, obchodní střediska krachují. Dokonce i obchody se zeleninou si nevedou a to je co říct, v Číně!

Co to způsobilo? S největší pravděpodobností je vinen čínský dluh, který činí 53 bilionů, což je víc než třikrát čínský HDP. Budovali kde mohli, rychlovlaky, nová města – pýcha čínského národa, to všechno stálo velké peníze a ty byly na dluh. Dnes jsou všichni zadluženi, zbrusu nová města jsou prázdná a chátrají. 680 milionů prázdných domů, které by pojaly kanadskou populaci dvakrát po sobě, zadlužily jednotlivé oblasti až k nesplatitelnosti. Korupce vládních úředníků tomu dodala korunu

Je možné, že kolaps dvou gigantů v obchodě s nemovitostmi, ‘Evergrande‘ a ‘Country Garden‘, v r. 2021, tento skluz dolů více než podpořil. Tyto firmy byly naprosto zničeny novým vládním nařízením, které se snažilo zabránit příliš vysokému dluhu podnikatelů v nemovitostech. Prý postavili příliš mnoho domů, které nestačili prodat a vláda jim přikázala je strhnout. To jim způsobilo obrovské ztráty, přes které se nemohli dostat.

Samozřejmě, vláda se nemá co míchat do vnitřních záležitostí firem, ale v tomto případě je to komunistická vláda a tam je všechno obráceno naruby. Proto ta zničená ekonomie. Současně se můžeme ptát jak to, že vláda nechává strhnout budovy, kde mohli lidé bydlet, zatím co tisíce jejich občanů žijí a spávají na ulici?

Protesty, pochopitelně

Protesty čínské populace byly nevyhnutelný následek. Nezaměstnaní zaplnili společenské stránky příběhy nevyplacené mzdy a zničených životů. Ve městě Guangži provozovali sedláci modlitbu za návrat deště, naprosto v rozporu s ateistickým zaměřením čínské komunistické strany.

Lidé volají po svobodě, po odstranění vládního útisku, penzisté protestují kvůli okleštění lékařské péče. Komunistická vláda na to odpovídá censurou a tvrdými zásahy. Videa, ukazující záplavy a zničená pole z internetu mizí, záběry chaosu v nemocnicích rovněž tak.

Celosvětový vliv

Něco takového nezůstane izolováno v Číně. Katastrofa těchto rozměrů se rozšíří do celého světa, protože celý svět je dnes finančně propojen. Čínský dluh byl kupován na burzách a dnes je rozšířen do celého světa. Národy jako Austrálie a Brazilie jsou závislé na dovozu surovin z Číny a když dovoz nebude, pak nebudou ani výrobky, z něho vytvořené.

Trumpovy ‘tarify‘, které uvalil na Čínu a které činí až 145% ceny výrobku, se rovněž přičinily o zničení čínské ekonomie. Dnes jsou výrobní firmy zavírány, protože není pro jejich produkty odbytiště. Zaměstnanci protestují v ulicích, ale nikam se tím nedostanou; když není kupující, není zapotřebí produkt.

‘Naše objednávky zmizely, takže nemáme důvod vyrábět‘, říká jeden ze zaměstnanců. A my, na Západě se můžeme jen divit, jak to, že levné zboží v obchodech zmizelo a namísto 30 Kč platíme za stejnou věc 300 Kč.

Číňané ví velmi dobře, že mají problémy. President Ti si je plně vědom, že kdyby jednal se Spojenými státy, tak by byla většina těchto problémů odstraněna. Jenže on s nimi jednat nemůže, protože nemůže vypadat slabší! To je ta jejich ‘kultura‘, používající ‘miánzi‘, neboli za každou cenu zachránit osobní reputaci. Prostě – nedovedou přiznat chybu. Tím pádem asi bude kvůli osobní pýše jednoho člověka zatracena celá země.

Čínští vládní představitelé popsali Trumpovy tarify jako ‘jednostranné šikanování a nátlak‘. Mají pravdu, samozřejmě, není to nic jiného. Ale i menší dávka diplomacie by dokázala tyto překážky odstranit. Jenže skutečné diplomacie je v dnešním světě tak zatraceně málo!

A také špionáž

Je nepopiratelné[7], že každý Číňan, který pracuje mimo Čínu, je členem komunistické strany. Jinak to ani nemůže být, protože všichni Číňané jsou členové strany. I když se přestěhují do zahraničí, tak nepřestávají být členy strany.

Už někdy v 70. letech vedl americký politik Henry Kissinger rozhovory s tehdejším vedoucím Číny, Deng Žiaopingem. Kissinger mu zřejmě řekl, že všechno se teď bude stahovat do Číny, firmy, znalosti, patenty a Čína bude vést celý svět namísto Ameriky.

Všechny západní firmy se pak opravdu začaly stěhovat do Číny a americká vláda jim to usnadňovala jak mohla. Do konce století byl tímto způsobem americký průmysl dokonale vybrakován a pryč ze země. Nebylo jiné řešení, vláda by se postarala, aby se podnikatelům nevyplatilo zůstat ve Státech. Technokrati tehdy opravdu plánovali nahradit amerického světového policajta tím čínským a vést celý svět z Číny.

Proto byla Čína k tomu uzpůsobena. Špionážní zařízení bylo nainstalováno snad všude, kontrola myšlení, sociální kredit, kamery se schopností rozlišovat obličeje – to všechno bylo nastaveno k tomu účelu. V Číně je nutno mít u sebe neustále mobil, protože všechno podnikání, nakupování, prověřování a cokoliv jiného je provozováno skrze mobil. A taky už označili 12 milionů lidí, kteří se nepodřizují příkazům a tím pádem jsou vyhoštěni ze společnosti. Stali se z nich ne-lidé, kteří nemají nárok na zaměstnání, ani kupovat potraviny, nebo cestovat.

Situace se zřejmě později změnila a dnes nevíme kdo nastoupí na místo světového policajta když ne Čína, nebo Amerika?

Jane Kaufman, 8. listopadu 2026

[1] https://www.dw.com/en/new-chinese-surveillance-leaves-foreigners-nowhere-to-hide/a-77246713

[2] https://www.youtube.com/watch?v=iI2uw_joSkE

[3] https://asiatimes.com/2025/05/us-brain-drain-handing-the-global-talent-war-to-china/#

[4] https://www.americanthinker.com/articles/2025/04/how_china_steals.html

[5] https://www.youtube.com/watch?v=PqNOjb8O1lE

[6] https://www.youtube.com/watch?v=qoAta9VLOTk

[7] https://www.thewisewolf.club/p/the-california-mayors-arrest-eileen-wang-manchurian-candidate