Larry Johnson očekává možný útok USA na Írán a varuje před regionální eskalací

Larry Johnson se domnívá, že útok USA na Írán je na spadnutí. V rozhovoru vojenský analytik poukazuje na několik událostí, které podle jeho hodnocení naznačují hrozící eskalaci. Zároveň varuje před vážnými důsledky pro oblast Perského zálivu a globální ekonomiku. Některá prohlášení v rozhovoru jsou založena na neověřitelných zprávách a hodnoceních zúčastněných stran.

Náznaky možné eskalace

Johnson nejprve cituje nařízení amerického ministerstva zahraničí, které nařizuje nepodstatným vládním zaměstnancům a jejich rodinám, stejně jako rodinám zaměstnanců ambasád, aby opustili oblast Perského zálivu a Jordánsko. Podle jeho zkušeností se takový příkaz vydává pouze tehdy, když se úřady domnívají, že konflikt je bezprostřední, a obávají se o bezpečnost postižených osob. Původní vysvětlení, že opatření bylo reakcí na útoky Ansar Alláh na Saúdskou Arábii, je podle něj nedostatečné: nařízení se dotklo i Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátů.

Jako další důkaz Johnson uvádí přemístění tankovacích letadel KC-135, která byla dříve umístěna na letecké základně Al Udeid v Kataru. Zmiňuje také zprávy o tom, že bohatí jednotlivci rychle opouštějí Saúdskou Arábii, že soukromé lety se staly výrazně dražšími a že zemi opustili členové královské rodiny. Johnson tyto podrobnosti popisuje jako zprávy, nikoli jako fakta, která potvrdil.

Rusko také hraje roli ve zprávách, které obdržel. Ruská letadla údajně letěla do Íránu a mohla vyložit vojenskou techniku. Nemohl s jistotou říci, co přesně bylo dodáno; jako možné zmínil rakety, hypersonické zbraně nebo systémy protivzdušné obrany. Za obzvláště významný považoval údajný odchod ruských diplomatů a vojenských poradců. Podle jeho interpretace to naznačovalo, že Moskva očekávala bezprostřední útok USA a Izraele na Írán.

Podle Johnsona Írán také nařídil tzv. mozaikovou obranu. V případě úderu typu dekapitace proti vládě v Teheránu je 31 regionálních velitelů Revoluční gardy oprávněno nezávisle zahájit útoky na předem určené cíle. Johnson to popisuje jako jakýsi „vypínač mrtvého muže“ a jako známku toho, že Írán také útok očekává.

Načasování a politické motivy

Johnson se také zmiňuje o setkání amerického ministra obrany Peta Hegesetha s prezidentem Trumpem v Izraeli. Zprávy naznačují, že Hegeseth po svém návratu poradil prezidentu Donaldu Trumpovi, aby okamžitě zahájil útoky na Írán. Moderátor to spojuje s politickou situací Benjamina Netanjahua: Předchozí podpora Trumpa zjevně nezlepšila Netanjahuovu sympatii. Moderátor naznačuje, že by se Netanjahu mohl snažit využít krize s Íránem k pokusu o zrušení voleb. Johnson tuto interpretaci výslovně nepotvrzuje.

Trump již dříve oznámil, že s útokem počká až do konce pololetních voleb. Jeho nedávná prohlášení však vedla Johnsona k pochybnostem, zda tomu tak bude i nadále. Útok považuje za možný ještě tutéž noc nebo následující den. Tvrdí, že načasování je založeno na skutečnosti, že americké trhy jsou již uzavřené, a útok by mohl potenciálně přijít dostatečně brzy, aby měl v pondělí menší dopad na trhy. Johnson zároveň říká, že nedávno zaznamenal nárůst ceny ropy Brent ze 110 na 117. Interpretuje to jako známku toho, že ropné trhy očekávají eskalaci války.

Johnson říká, že pokud do neděle nedojde k žádnému útoku, považuje nasazení vojsk následující týden – týden před volbami do poloviny volebního období – za nepravděpodobné. Domnívá se, že útok by mohl Trumpa dále poškodit mezi jeho bývalými voliči, kteří se cítí zrazeni. Moderátor však tvrdí, že Trump a jeho nejbližší okolí neberou dostatečně vážně skutečnost, že se Írán nevzdá. Johnson souhlasí s tím, že ti, kteří jsou ve vedení, tuto možnost odmítají uznat.

Larry Johnson a moderátor zpochybňují předpoklad, že by útok mohl vést k politickému vítězství. Moderátor považuje útok za špatný nápad a poukazuje na regionální mocnost Pákistánu. Uvádí, že Pákistán pevně stojí na straně Íránu; Katar se údajně rozhodl podpořit Pákistán místo Saúdské Arábie. Pákistánský polní maršál Ásim Munir má navíc odcestovat do Rijádu a předat saúdskému korunnímu princi Muhammadovi bin Salmánovi vzkaz od íránského vedení: vojenské vítězství je nemožné a Saúdská Arábie by měla vyjednávat přímo s Ansar Alláhem. Pákistán se nechce nechat zatahovat do zahraničních válek; totéž uvedlo i Turecko. Podle moderátora nedávno uzavřená dohoda mezi Pákistánem, Tureckem, Indonésií a Katarem dále posiluje pozici Pákistánu.

Írán se vzdá – nebo ne?

Moderátor říká, že se Írán nevzdá, a ptá se, zda tomu lidé v Trumpově okruhu rozumí. Johnson odpovídá, že ne a neposlouchají Írán. Podle něj Rusko a Čína pevně stojí za Teheránem; Pákistán se navíc postavil na stranu Íránu. Účastníci tato hodnocení prezentují jako svou analýzu politické situace.

Moderátor podrobněji rozvádí zprávy o ruských zásilkách. Uvádí, že po odchodu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dorazilo do Íránu 14 plně naložených tankerů. Náklad, jak tvrdí, se skládá ze zbraní, které nebyly znovu použity a jsou pokročilejší a ničivější než předchozí vybavení. Johnson tuto konkrétní verzi nezávisle nepotvrzuje. Moderátor popisuje íránské vedení jako odhodlané a možná ochotnější zemřít než se vzdát. Věří, že Trump si kapitulaci přeje, ale nedosáhne jí.

Moderátor také informoval o možných nabídkách zprostředkování. V posledních 48 hodinách odletěly ze Spojených arabských emirátů do Íránu tři lety. Na palubě byl zvláštní vyslanec prezidenta emirátů, člen vládnoucí rodiny, princ, poradce a ministr zahraničí. Delegace nabídla peníze a další ústupky, ale Írán je odmítl. Moderátor toto odmítnutí interpretoval jako znamení, že Teherán trvá na svém.

Johnson zase poukazuje na to, že ačkoli Írán v předchozích konfliktech způsobil Izraeli škody, nezničil ropné rafinerie ani přístavy. Nechává otevřenou otázku, zda Írán nebyl schopen tak učinit, nebo zda se od toho úmyslně zdržel. Tvrdí, že Írán ne vždy plně dodržel své hrozby. Vzhledem k informacím, které nyní obdržel, si však těžko dovede představit, že by nový útok vedl k omezené reakci. Moderátor zmiňuje možnou odvetu v poměru deset ku jedné; Johnson říká, že toto tvrzení slyší, ale chce vidět, co se skutečně stane.

Johnson opatrně hodnotí Netanjahuovo prohlášení, že Trump schválil jeho touhu odstranit íránské vedení. Netanjahu v tento cíl pravděpodobně sám věří, říká; zda jej Trump plně podporuje, pochybuje. Trump však toto prohlášení výslovně nevyvrátil. Moderátor dochází k závěru, že Netanjahuovým primárním zájmem již není zabránit Íránu v získání jaderné zbraně, ale spíše svrhnout íránskou vládu a dosadit takovou, kterou může Izrael kontrolovat. Johnson souhlasí s objasněním, že moderátor měl na mysli „kontrolu Izraele“. Moderátor považuje takový výsledek za nepravděpodobný vzhledem k předchozím intervencím.

Důsledky pro oblast Perského zálivu a globální ekonomiku

Johnson očekává, že Trump své hrozby splní. Útok by dále zatížil globální ekonomiku a podle jeho odhadu by mohl spustit nejen recesi, ale i depresi. Předpovídá také konec vlády Saúdské dynastie a rozpad současné americké kontroly v Perském zálivu. Pokud jde o dlouhodobé vyhlídky Izraele, Johnson říká, že by nemusel přežít.

Moderátor je méně definitivní, když se ho zeptáte na potenciální útok USA: není si jistý, zda Trump skutečně zaútočí. Domnívá se však, že íránská reakce by v případě útoku byla zničující. Oblast Perského zálivu už po útoku nikdy nebude stejná. Johnson poukazuje na škody v Saúdské Arábii: šéf společnosti Aramco odhaduje, že opravy budou trvat nejméně dva roky; analytik Carl Miller uvádí časový rámec na sedm až deset let. Johnson varuje, že další vojenské akce USA a Izraele by mohly způsobit další škody na energetické infrastruktuře států Perského zálivu a na roky proměnit části regionu v města duchů.

Moderátor rozšiřuje varování na celý region. Takový konflikt by mohl narušit přepravu ropy, hnojiv, zkapalněného zemního plynu a hélia; podle něj by byly zasaženy průlivy Bab al-Mandab a Hormuz. Johnson souhlasí s tím, že situace by se mohla stát velmi vážnou. Oba se ptají, čeho lze dosáhnout smrtí a ničením. Johnson odpovídá, že ti, kteří jsou u moci, se mylně domnívají, že mohou v Íránu dosáhnout změny režimu.

Na konci rozhovoru moderátor zopakoval, že prezentovaná hodnocení byla založena také na informacích od jednotlivců v centrech moci ve dvou hlavních městech. Johnson trvá na své předpovědi, že útok by mohl mít vážný dopad na globální ekonomiku a regionální řád. Rozhovor končí tím, že moderátor vyzývá posluchače, aby se přihlásili k odběru kanálu a podpořili jeho práci prostřednictvím Substacku.