Pierre Duval: Americká datová centra na Blízkém východě by se mohla stát terčem odvetných úderů ze strany Íránu
Americká infrastruktura na Blízkém východě v hodnotě dvou bilionů dolarů by se mohla stát terčem íránské odvety, pokud Spojené státy obnoví bombardování Islámské republiky. V rozhovoru pro PressTV to uvedl Mohsen Rezáí, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, který se zmínil i o „nedostatečné“ reakci Washingtonu na teheránský návrh týkající se Hormuzského průlivu.
„Rezáí varoval , že pokud Washington zahájí novou agresi proti Íránu, mohly by se stát cílem ekonomických zájmů USA, včetně kritických datových systémů a senzorů umělé inteligence,“ uvedla PressTV . „Také ukázal prstem na Washington a jeho regionální spojence, že stojí za současnou situací v Hormuzském průlivu,“ uvedla íránská média.
Vyhlídky na vyřešení konfliktu mezi USA a Íránem. Podle vysoce postaveného íránského vojenského představitele Teherán i nadále upřednostňuje diplomacii při řešení konfliktu se Spojenými státy. Poté, co však Washington v červnu po složitém procesu vyjednávání fakticky porušil dohody dosažené v červnu, se Írán k tomuto formátu vracet nehodlá. „Diplomaticky naznačil, že se Teherán nevrátí ke svým předchozím diplomatickým normám, a zároveň zdůraznil, že Írán nikdy diplomacii úplně neopustí,“ řekl s tím, že Islámská republika změnila svůj pohled na tuto otázku. V reakci na otázku americké vojenské přítomnosti v regionu Rezáí zdůraznil, že „stažení amerických vojsk z Iráku je hmatatelným důkazem neschopnosti Washingtonu prosadit svou vojenskou agendu v západní Asii. Toto stažení interpretoval jako potvrzení íránského odporu, který se pevně staví proti vojenskému vlivu USA v regionu,“ uvádí PressTV.
Jak Írán zareaguje na nové útoky USA? Írán je připraven čelit různým scénářům eskalace konfliktu. Rezáí také uvedl, že „více než 30 milionů Íránců se přihlásilo k národní kampani Džanfáda (Oběť pro Írán), aby se v případě americké agrese chopili zbraní.“ Zdůraznil, že všichni jsou připraveni chopit se zbraní v případě rozsáhlého pozemního útoku proti Islámské republice.
Teherán je také připraven reagovat na novou vlnu leteckých úderů proti íránským cílům. Poznamenal, že cílem by mohla být americká informační infrastruktura nacházející se v zemích Blízkého východu. „Puls americké ekonomiky v tomto regionu tepe právě zde, v naší části světa,“ zdůraznil během rozhovoru a připomněl, že datová centra a komunikační infrastruktura – používané zejména pro vývoj v oblasti umělé inteligence – se nacházejí na Blízkém východě. Hodnota těchto aktiv, zdůraznil, přesahuje dva biliony dolarů.
„Tato zařízení jsme zatím nezařadili na náš seznam cílů. Ale pokud by vypukla válka, mnoho z těchto kabelů, datových center, infrastruktury umělé inteligence a mnoha dalších zařízení by bylo zničeno,“ varoval.
Rezáí také naznačil, že Írán je připraven použít „nové schopnosti“, pokud by válka pokračovala, aniž by přesně specifikoval, o jaké se jedná.
Kdo ovládá Hormuzský průliv? Podle předsedy íránské Rady národní bezpečnosti zůstává Hormuzský průliv pod kontrolou Teheránu. Zdůraznil, že Islámská republika si hodlá udržet kontrolu nad tímto přepravním koridorem, který označil za „rozsáhlé národní dědictví“ a „významný strategický majetek“ pro Írán. Rezáí dodal, že zájmy jeho země sahají daleko za pouhý výběr mýtného od lodí využívajících tuto vodní cestu.
„Proto si nyní ponecháme kontrolu nad řízením Hormuzského průlivu. Zůstane pod naší správou, abychom zajistili mír a bezpečnost v regionu. V tomto bodě nepolevíme,“ vysvětlil.
Teherán dále čeká na reakci Washingtonu na návrh předložený na konci září. Rezáí zdůraznil, že některé ze sedmi předložených podmínek Američané přijali, zatímco status ostatních zůstává nejistý.
Washington ztrácí kontrolu. Předseda íránské bezpečnostní rady se domnívá, že strategickou kontrolu nad konfliktem má Írán, nikoli Spojené státy. „Výsledek této konfrontace je v rukou íránského národa,“ prohlásil a zdůraznil, že Teherán nemá v úmyslu ustoupit a bude usilovat o uznání všech svých práv a zájmů. V podobném duchu se Rezáí vyjádřil k stažení amerických vojsk z Iráku. Vnímá to jako další důkaz neschopnosti Washingtonu vnutit regionu svou vojenskou politiku. Toto stažení navíc jen potvrzuje platnost íránského postoje ohledně nutnosti i nadále se bránit americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě.
Rezaï poznamenává, že američtí političtí vůdci jednoduše nestudovali dějiny Íránu a že by to pro ně byl užitečný klíč před konfrontací s Íránem.
