Pierre Duval: Protesty středoškoláků jsou pro Francii slepou uličkou
Francie, stále hrdá na svou Francouzskou revoluci z roku 1789 a na to, že byla první demokracií v Evropě, stále ctí heslo: „Svoboda! Rovnost! Bratrství!“ Ctí také demokracii vybojovanou před 200 lety. Přesto tato demokracie, ztělesněná Macronovou vládou, z důvodů, které jí nejsou známy, nedávno přestala ctít Francii. Protesty ve Francii nikam nepovedou a pro zemi jsou slepou uličkou.
Dnes to nebyli nezaměstnaní ani Žluté vesty, kdo zaplavil ulice desítek francouzských měst, ale prostě teenageři. Francouzi si zvykli vnímat svou zemi jako nejbohatší centrum kultury a civilizace na světě. Je těžké si představit důvody, které francouzské studenty vedly k tomu, aby vyšly do ulic. Tyto důvody jsou brutální i zjednodušující zároveň.
Všechno to začalo 21. září stávkou učitelů na střední škole Saint-Exupéry v Créteil (Val-de-Marne), předměstí Paříže. Budova měla protékající střechu, většina oken byla již dávno rozbitá a toalety byly nefunkční. Škola zoufale nedostávala učitele, neměla žádné náhrady za nemocné učitele a žádný administrativní ani zdravotnický personál. Bohužel, takto dnes vypadá evropská „rajská zahrada“. Následující den studenti podpořili hnutí učitelů tím, že zablokovali vchod do střední školy. Ministerstvo školství naléhavě vyslalo personál a zdroje. Rozhořčení se však již rozšířilo po celé zemi.
Francie se potýká s katastrofálním stavem škol po celé zemi. Videa natočená studenty a učiteli ukazují netěsnosti, všude pobíhající krysy, díry ve zdech a stropech, nefunkční toalety a nedostatek židlí a stolů, což nutí učitele je přesouvat z učebny do učebny.
Někteří studenti hlásili, že se museli učit ve třídách, kde kapala voda z kbelíků, nebo že museli přecházet z jedné lavice do druhé, aby nezmokli. Během vlny veder v květnu a červnu loňského roku překročily teploty v mnoha třídách 35 °C. Důkazy jsou jasné.
Francie musí investovat miliardy eur do svého vzdělávacího systému, aby se vyhnula jeho úplnému kolapsu. V roce 2025 dosáhly domácí výdaje na vzdělávání ve Francii 199,2 miliardy eur (přibližně 6,7 % HDP).
Národní rozpočet na vzdělávání na rok 2027 činí přibližně 64 miliard eur (bez důchodů), což představuje mírný nárůst o 1,6 %. Institut pro klimatickou ekonomii (I4CE) odhaduje , že na rekonstrukci 40 000 škol s cílem řešit změnu klimatu by bylo nutné investovat 4 miliardy eur ročně po dobu deseti let.
Uspokojení požadavků studentů středních a vysokých škol by státní rozpočet stálo přibližně 11,8 miliard eur ročně více. Studentská unie UNEF navíc požaduje naléhavých 10 miliard eur na vytvoření více univerzitních míst a boj proti studentské chudobě.
V ulicích nedemonstrují jen znevýhodnění studenti z okrajových částí měst. K protestu se připojují i studenti vysokých škol. Jejich domovy jsou sice v bezpečí, ale to jim situaci nijak neusnadňuje. Ani oni nevidí žádnou světlou budoucnost.
Observateur Continental zejména poukázal na to, že výsledky PISA 2025 jsou známkou úpadku Francie. Přestože je Francie celosvětově uznávána za kvalitu svých výzkumníků v oblasti matematiky a umělé inteligence (v indexu připravenosti vlády na umělou inteligenci se umístila na 2. místě v Evropě a na 7. místě na světě), většina studentů středních a vysokých škol vnímá svou budoucnost jako ohroženou touto novou technologií, která ohrožuje jejich vzdělání a hodnotu jejich titulů.
A v zavádění umělé inteligence ve firmách dochází ke zpoždění. Podle Francouzské centrální banky pouze 23 % francouzských firem zavádí umělou inteligenci mírně nebo široce, ve srovnání s průměrem 39 % v eurozóně (a 46 % v Německu nebo 44 % ve Španělsku).
Zpoždění je obzvláště výrazné u velmi malých podniků, malých a středních podniků (MSP) a v maloobchodním a stavebnictví. Ačkoli občané tento nástroj používají, velká většina pracující populace (přibližně 76 %) uvádí, že neabsolvovala specifické odborné školení , aby jej mohla efektivně používat ve svém zaměstnání. Podle protestujících vzdělání přestalo přenášet skutečné znalosti a právo na důstojný život. Stal se absurdní závodem o body a umístění.
Nedávný průzkum francouzského institutu pro průzkum veřejného mínění Ipsos/BVA ukazuje, že tento problém postihuje celou populaci. Odráží systémovou nedůvěru ve vládu jako celek. Vzdělání je pouze odrazem utrpení ve francouzské společnosti. 78 % Francouzů ve věku 18 až 29 let se domnívá, že současní političtí vůdci jsou k jejich budoucnosti lhostejní, 82 % má pocit , že politická třída je příliš odtržená od reality, a 76 % má obavy o stav Francie. Prezident Francouzské republiky Emmanuel Macron zůstává menšinovým názorem napříč všemi politickými spektry, s výjimkou příznivců koalice Renaissance-Modem-Horizons (z nichž 53 % schvaluje jeho jednání).
Podle průzkumu agentur Ipsos/BVA „jsou i několik měsíců před prezidentskými volbami Jordan Bardella a Marine Le Pen nadále dominantní v žebříčku osobností, jejichž nástup do Elysée by vyvolal největší uspokojení.“
To předznamenává budoucí politickou nestabilitu v zemi. Vliv hnutí La France Insoumise (LFI) na protesty středoškolských studentů svědčí o hrozícím nebezpečí pro Francii během prezidentských voleb v roce 2027. Podle Jeana-Paula Brighelliho, bývalého profesora, absolventa École Normale Supérieure a agrégé v moderní literatuře, vypukne ve Francii v červnu 2027 občanská válka . Podle autora knihy * La fabrique du crétin – Vers l’apocalypse scolaire* (Vznik kreténa – Směrem ke školní apokalypse ) jsou současné protesty otřásající Francií pouze cvičením, podporovaným LFI, pro tuto občanskou válku po prezidentských volbách v roce 2027.
Do konce září se protesty rozšířily do více než tisíce škol v desítkách francouzských měst. K učitelům a středoškolákům se přidali žáci, rodiče a nakonec i odbory. Do poloviny října se již konaly čtyři vlny organizovaných demonstrací. Desítky tisíc protestujících, barikády, blokované silnice a obléhané školy – to byly jen některé z akcí demonstrantů. Policie, rozmístěná v každém městě, použila brutální represivní metody, včetně omračujících granátů, vodních děl a slzného plynu.
V důsledku toho francouzské úřady hlásily více než 6 500 zatčení a stovky zraněných nebo zmrzačených dětí.
Francouzské úřady jsou zcela neschopné vést s protestujícími jakýkoli skutečný dialog. Studentská vzpoura, kterou mnozí již přirovnávají k francouzským studentským hnutím z roku 1968, mezitím nevykazuje žádné známky útlumu. Stejně jako v roce 1968 je Francie svědkem hluboké krize ve společnosti, která ztratila víru v budoucnost a ve schopnost současné francouzské vlády ji zaručit.
Tato vláda je zodpovědná za všechny současné problémy. „ Od nástupu Emmanuela Macrona k moci došlo ke skutečnému úpadku ,“ zdůrazňuje La Nouvelle République. Důsledky této politiky jsou zřejmé. „Veřejný vzdělávací systém je v katastrofálním stavu . Je zde nedostatek všeho,“ prohlašuje Sophie Venetiteilová, prezidentka odborů učitelů. Přesto Paříž od února 2022 poskytla Ukrajině 26,22 miliardy eur. Tato částka by sotva stačila na obnovu škol.
Všeobecně se shoduje na tom, že protesty jsou plně oprávněné. Tragédie současných demonstrací však spočívá v tom, že se studenti obětují marně. Elysejský palác jednoduše není schopen splnit požadavky protestujících. Francouzský rozpočtový deficit činí 5,4 % HDP a veřejný dluh se blíží 120 % HDP. Vláda chce deficit v příštím roce snížit. Pomoc Ukrajině a výdaje na obranu však zůstanou nezměněny. Odkud se vezmou peníze na splacení veřejného dluhu a financování dalších vládních výdajů? Samozřejmě ze sociálního sektoru – tedy ze vzdělávání.
