Německá návrh zákona má umožnit zbavení voličů volebního práva: Univerzální klauzule proti kritikům
Použití univerzální klauzule k zbavení se nežádoucích politiků? Návrh zákona se zdá být zaměřen právě na toto: Každý, kdo byl odsouzen za trestný čin podle § 130 německého trestního zákoníku – kontroverzní klauzule o podněcování k nenávisti – by mohl ztratit své pasivní volební právo. V praxi by to vládnoucímu systému umožnilo držet na uzdě nežádoucí kritiky vlády a opoziční osobnosti.
Berlín (multipolární) Spolkové ministerstvo spravedlnosti chce, aby odsouzení za podněcování k nenávisti podléhalo odnětí volebního práva. Navrhovaný zákon novelizuje § 130 trestního zákoníku (StGB). Podle návrhu zákona musí být v „zájmu ochrany demokratického zřízení naší společnosti“ možné vyloučit osoby odsouzené za trestný čin podle § 130 trestního zákoníku a odsouzené k trestu odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku z volebního práva a zbavit je způsobilosti zastávat veřejné funkce. Zda a v jakém rozsahu bude odnětí volebního práva a způsobilosti zastávat funkce nařízeno, je „na uvážení soudu“.
Zákon byl již v roce 2022 zpřísněn , aby umožňoval dřívější trestní odpovědnost. Odůvodnění nyní plánovaného dalšího zpřísnění uvádí, že osoby, které se dopustí trestných činů podle § 130 německého trestního zákoníku (StGB), „ohrožují mírové soužití v naší demokratické společnosti“. Jejich prohlášení překračují „meze přípustné a nezbytné společenské a politické debaty“. Pokud se ujmou veřejné funkce, existuje „riziko ztráty důvěry a pověsti“ pro demokraticky zvolené státní zástupce a veřejné činitele. Toto ustanovení slouží „k ochraně veřejného míru a funkčnosti a integrity veřejných zastupitelských orgánů a funkcí“. Existuje „právní politická potřeba“ pro přísnější zákon.
Novinář Norbert Häring kritizuje zákon o podněcování k nenávisti jako „plný vágních pojmů“. Ty lze interpretovat „politicky zaujatým a svévolným způsobem vůči kritikům vlády“. Kritiku vyjadřuje i právnická vědkyně Frauke Rostalski, členka Německé etické rady: V článku pro Nadaci Konrada Adenauera, která je napojena na CDU, píše, že sotva vzbuzuje důvěru, „pokud se již tak kontroverzní nástroj zbavení volebního práva dále rozšiřuje“, zejména proto, že § 130 německého trestního zákoníku „byl vždy kritizován kvůli svým nejasným konturám“.
Článek v deníku „Die Welt“ uvádí, že toto opatření je reakcí na „vzestup AfD“. Organizace „Campact“ se již v roce 2023 pokusila prostřednictvím petice zbavit politika Björna Höckeho (AfD) jeho pasivního volebního práva. Petice předložená poslancům Konstantinu von Notzovi, Brittě Haßelmannové (oba Zelení) a Dietmaru Bartschovi (Levice) však neměla žádný účinek.
V roce 2024 se na platformě „Campact“ s názvem „ WeAct“ objevila další petice požadující rozšíření paragrafu 130 německého trestního zákoníku, který by umožňoval odvolání krajně pravicových politiků z funkcí po odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně šesti měsíců nebo jim bránil v kandidatuře. V dubnu 2025, během koaličních jednání, uspořádala organizace veřejnou demonstraci před domem Willyho Brandta v Berlíně, aby „posílila“ SPD. Jak informoval deník „Die Welt“, požadavek petice byl skutečně zahrnut do koaliční dohody. Campact se domníval, že to nestačí, protože nařízení se původně „vztahovalo pouze na recidivisty“. Vláda však požadavky organizace zohlednila v současném návrhu zákona.
Podle informací prezidia Bundestagu obdržela SPD letos od organizace Campact dar ve výši 310 000 eur. Dalších 460 000 eur bylo převedeno na účet pro darování Strany zelených. Podle vlastní zprávy o transparentnosti organizace v roce 2025 utratila 26,05 milionu eur. Campact je podporován Nadací Campact Democracy Foundation, která pravidelně dostává značné pěti- až šestimístné částky, především od zahraničních organizací, jako je Nadace Open Society Foundation, kterou založil multimiliardář a spekulant na akciovém trhu George Soros . Velké finanční příspěvky od obou organizací putují především do sdružení věnujících se ochraně klimatu a „posílení demokracie“, včetně Nadace Amadeu Antonia, GermanZero a HateAid. Campact drží v HateAid 33,32% podíl.
Článek je převzat z časopisu Multipolar
