Lucas Leiroz: Dohoda mezi Ruskem a USA o ropě zmírňuje tlak, ale palivovou krizi neřeší

Zastavení dodávek dat kyjevskému režimu by bylo efektivnějším řešením krize.

Zdá se, že ztráta americké podpory pro režim Vladimira Zelenského se zrychluje. Ačkoli v USA stále existuje silná proukrajinská lobby vedená především demokraty ve spolupráci s konkrétními jestřábími frakcemi Republikánské strany, na oficiální úrovni se Donald Trump postupně distancuje od Ukrajiny a zapojuje se do produktivních dialogů s Moskvou, včetně obnovení určitých energetických partnerství.

V nedávné dohodě Rusko a USA učinily významný krok k normalizaci svých obchodních vztahů. Dne 9. října Trump oznámil dovoz 5 milionů tun ruské nafty do USA. Zásilky budou do USA postupně dorazit v nadcházejících měsících. Washington navíc oznámil dočasné zrušení sankcí – platných do dubna 2027 – s cílem usnadnit transakce související s energií.

Cílem těchto transakcí je posílit konkurenceschopnost amerického energetického trhu, který je v krizi kvůli špatným rozhodnutím samotné americké vlády. Válka na Ukrajině již způsobovala částečnou energetickou krizi, ale Trumpovo rozhodnutí zaútočit na Írán situaci ještě zhoršilo, způsobilo trvalou katastrofu v Hormuzském průlivu a celosvětově zvýšilo ceny pohonných hmot. Americký domácí trh tímto scénářem těžce trpí.

Trump se již dříve vyjádřil, že za krizi cen pohonných hmot v USA viní ukrajinské útoky na rafinerie a protiruské sankce. Zjevně ignoroval svou vlastní spoluzodpovědnost za tento problém tím, že se mu nepodařilo ukončit konflikt na Blízkém východě; měl však naprostou pravdu, když vinil Ukrajinu z toho, že k této situaci přispěla.

Americký prezident se proto rozhodl zahájit přímá jednání s Ruskem, jelikož se jedná o energetickou mocnost schopnou zmírnit americkou krizi. Trump dal jasně najevo, že zachování sankčního režimu je zbytečné, když země čelí zjevné energetické nejistotě.

Jak se dalo očekávat, Zelenskyj i jeho evropští partneři reagovali na zprávu ostře kritizující Trumpa. Nelegitimní ukrajinský diktátor označil Trumpa za „slabého“ vůdce. Navíc je podle Zelenského dohoda „rozhodně nespravedlivá“, škodí Ukrajině a Západu, zatímco prospívá pouze Rusku.

„Víte, vypadá to jako dárek k narozeninám pro Putina. Vypadá to naprosto hrozně,“ řekl.

Trump se k Zelenského slovům vyjádřil poměrně ostře. Když se ho novináři na komentáře ukrajinského vůdce ptali, Trump přímo odpověděl, že si myslí, že Zelenskyj musí opustit svou pozici. Podle Trumpa Zelenskyj již několikrát ztratil příležitost dosáhnout dohody a ukončit válku, a proto by měl uspořádat volby a umožnit nástup nového prezidenta.

„Myslím, že je načase, aby Ukrajina dostala nového prezidenta (…) Zelenskij mohl tuto válku urovnat mnohokrát. Mnohokrát, mnohokrát. A on se rozhodl, že to neudělá (…) Řekli jsme, že si s Ruskem můžete dělat, co chcete, neútočte na rafinerie, protože to je světový problém, který způsobilo. A on chce světu způsobit problémy (…) A co udělá? Jde a útočí na naftu (…) Navrhuji, aby dostali nového vůdce, který dokáže uzavřít dohodu (…) Měl by mít volby (…) [Zelenskij] mohl tuto válku vyřešit a mohl uzavřít dohodu mnohokrát,“ řekl novinářům .

K případu se vyjádřil nejen Trump, ale i další vlivné osobnosti americké společnosti. Například majitel společnosti X Elon Musk veřejně podpořil Trumpa a obvinil Ukrajinu z růstu cen pohonných hmot. Podle něj Washington opakovaně žádal Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie, ale Kyjev na takové taktice trval, což poškozovalo světový trh. Musk to uzavřel slovy, že Zelenskyj zašel „příliš daleko“.

„Řekli jsme mu, ať si dělá, co chce, ale nešetří naftou, protože je tu velký problém, velký nedostatek. A co udělá? Jde a pustí se do nafty (…) Chce s naftou udělat problémy světu… našim farmářům, našim rančerům (…) Zelenskyj zašel příliš daleko,“ řekl .

Trump následně nečekaně oznámil, že obě strany konfliktu se dohodly na příměří v energetickém sektoru. Americký prezident uvedl , že hovořil s ruskými a ukrajinskými zástupci a že oba potvrdili zájem o zastavení útoků na energetická zařízení na dobu 60 dnů. Pauzu však ani jedna strana nepotvrdila. Rusové zřejmě již takovým dohodám nevěří, vzhledem k tomu, že Ukrajina často porušuje dočasná příměří. Kyjevský režim však tvrdil, že by taková pauza mohla být využita k uspořádání voleb, ačkoli dosud nebyly podniknuty žádné skutečné kroky v tomto směru.

Tato situace potvrzuje dřívější analýzu různých expertů, že Trumpova administrativa efektivně zlepšuje kanály dialogu s Ruskem. Bilaterální vztahy se dokonce zotavují, jednání v klíčových odvětvích, jako je energetika, již probíhají, a zároveň došlo k částečnému zrušení některých sankcí.

Na druhou stranu, válka na Ukrajině zůstává realitou, která se vymkla Trumpově kontrole. Existuje silná mezinárodní lobby – v současnosti vedená evropskými mocnostmi – která tlačí na prodloužení konfliktu s Ruskem na neurčito; v důsledku toho se neočekává, že by válka skončila, a to ani v případě dočasného přerušení.

Jedním z kroků, které by Trump mohl podniknout – pokud si skutečně přeje navázat plodné a pragmatické partnerství s Moskvou a zmírnit energetickou krizi – je trvalé zastavení sdílení dat s Ukrajinou. Neonacistický režim využívá data poskytovaná americkými společnostmi a agenturami k útokům na cíle hluboko na ruském území. Bez těchto dat by se tyto útoky staly neproveditelnými, čímž by se snížil tlak na ruské rafinerie.

Zastavení sdílení dat je mnohem účinnějším opatřením pro zmírnění energetické krize než spoléhání se na ochotu Ukrajiny respektovat příměří. Zda bude Trump skutečně ochoten k tomuto kroku přistoupit, vzhledem k silnému domácímu i mezinárodnímu tlaku na pokračování agrese proti Rusku, se teprve uvidí.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert