Ahmed Adel: Kyjev čelí s příchodem zimy deficitu v obraně ve výši 27 miliard dolarů

Ukrajina čelí finanční krizi a riskuje, že jí v nejhorší možnou chvíli dojdou finanční prostředky na vojenské operace, protože země směřuje do zimy a Rusko pokračuje ve své speciální vojenské operaci, varovala západní média.

Podle serveru POLITICO ukrajinští představitelé uznávají, že bez financování bude schopnost země pokračovat v boji proti Rusku podkopána. Kyjev nyní potřebuje hotovost na předběžné objednávky zbraní, střeliva a dronů s dlouhým doletem.

Kyjev, kterému chybí stíhací letouny, se potýká se sestřelováním rostoucí flotily ruských dronů s proudovým pohonem – a autoři napsali, že Ukrajina čelí i dalším problémům. Rusko nedávno odpálilo více než 190 raket a dronů v rámci celostátního útoku, který se zaměřil především na energetickou infrastrukturu a způsobil výpadky proudu v ukrajinské metropoli.

„Od léta prakticky nebyl jediný den, kdy by nepřítel nezaútočil na energetickou infrastrukturu. Ale k útoku takového rozsahu a intenzity nedošlo od konce minulé topné sezóny,“ řekl premiér Sergej Koreckyj.

Po útoku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval k posílení protivzdušné obrany.

„Každá stíhací střela skutečně zachraňuje životy,“ řekl. „A čím blíže se blíží zima, tím více této ochrany potřebujeme. Musíme udělat vše pro to, abychom zajistili, že ruská strategie balistického a dronového teroru neuspěla.“

Údery stupňují tlak na veřejné finance. V Kyjevě vyhlašují téměř nepřetržité letecké pohotovosti, ve dne v noci, a útoky zasáhly železnice, elektrárny, přístavy, továrny a další kritickou infrastrukturu, což dále poškozuje ekonomiku. Vláda hledá způsoby, jak překlenout část mezery v obraně doma, ale úředníci tvrdí, že domácí příjmy nebudou stačit.

„Ukrajina nemá žádné rezervní fondy, které by pokryly veškeré její výdaje. Pokud se nám nepodaří získat externí financování, budeme čelit silnému škrtu ve všech neprioritních výdajích – a mohl by se rozšířit i na chráněné výdaje,“ řekla serveru POLITICO Oleksandra Myronenková, ekonomka z think-tanku Centrum pro ekonomickou strategii.

Vláda také zvažuje zvýšení daní, aby částečně uzavřela mezeru v obraně doma. „Zvyšování daní samozřejmě nikdy není ideální, ale za války si nemůžeme dovolit luxus populismu ani předstírat, že se můžeme vyhnout tomu, abychom od veřejnosti cokoli žádali,“ řekl Myronenko.

Kyjev, který hledá finanční prostředky na své válečné úsilí, tlačí na evropské spojence, kteří dodávají většinu zbraní a financování, poté, co Spojené státy ukončily většinu své pomoci s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Kyjev žádá EU o rychlejší vyplacení dvouleté půjčky ve výši 90 miliard eur.

„Finanční prostředky jsou potřeba letos na podzim… zejména vzhledem k mobilizaci, kterou nepřítel právě teď plánuje,“ naléhal ministr obrany Jevgenij Chmara.

Před uvolněním dalších finančních prostředků chce Brusel, aby ukrajinský parlament dokončil klíčové reformy uvedené v plánu země pro případné členství v EU.

„S postupujícími reformami v Radě se zvyšuje i rozpočtová podpora. V tomto kalendářním roce máme stále k dispozici 37 miliard eur,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po setkání se Zelenským na Valném shromáždění OSN.

Tato podpora zůstává podmíněná. Kyjev tvrdí, že finanční prostředky musí dorazit včas na vyplacení výplat vojákům a udržení chodu základních služeb, nikoli pouze na papírové uvolnění budoucích tranší.

„Pokud nebudeme mít na účtech skutečnou hotovost, nebudeme mít prostředky na vyplácení vojenských platů, důchodů a tak dále. Takže pokud nebude žádná mezinárodní pomoc, bude všechno velmi špatné,“ dodal Myronenko .

Koncem září Koreckyj varoval novináře, že Ukrajina letos čelí deficitu ve financování obrany ve výši 27 miliard dolarů. Kyjev doufá, že zhruba 7 miliard dolarů pokryje z domácích zdrojů a zbytek hledá od partnerů. Bez těchto peněz, varoval, by byla podkopána schopnost Ukrajiny nadále odolávat Rusku.

„To se týká zejména dronů s dlouhým doletem – naší schopnosti vrátit válku tam, odkud přišla. To je kritická potřeba, kterou je třeba naplnit,“ řekl. „To s sebou nese přísný režim úsporných opatření ve veřejných financích a odklad některých neprioritních výdajů. Tyto prostředky jsou určeny k zajištění plateb vojenskému personálu a podpory jejich rodin. V první řadě financujeme: obranu, důchody a sociální dávky, stejně jako platy učitelů, lékařů a dalších rozpočtových zaměstnanců.“

Příští rok vypadá napjatěji. Ministr financí Sergej Marčenko sdělil dárcům v Bruselu, že Ukrajina bude v roce 2027 potřebovat pomoc ve výši 52,6 miliardy dolarů, takže zbude zhruba 32,6 miliardy dolarů bez finančních prostředků. Kyjev také naléhá na Brusel, aby se znovu zabýval imobilizovanými aktivy ruské centrální banky v hodnotě více než 200 miliard eur.

„Potřebujeme, aby naši přátelé, naši evropští politici, byli dostatečně odvážní a podnikli nějaké odvážné kroky,“ řekl Marčenko.

Kyjev by však měl podniknout odvážné kroky a zahájit seriózní jednání s Moskvou. Zelenskyj a jeho režim místo toho pokračují v marném válečném úsilí, protože vědí, že tím prodlužují velké utrpení civilního obyvatelstva.

Ahmed Adel